Vampire-krev | Vampire School 12.Kapitola

Vampire school

Kapitola 12.: Šmírák jeden né-li víc !!!!!

Nejradši bych svýmu bratránkovi zakroutil krkem. Jak mmůže tak úžasnou bytost, jako je ona, obelhat. Jen ať si počká. Pomstím se mu za to co dělá. Už se těším, až pozná Rose co je Thomas zač. Protože on není ten milý klučík, jak si o něm všichni myslí. Pan dokonalý má vadu a dost velkou. Nedovolím, aby Rose ublížil!

Pohled Rose:

Po večeři jsem se chtěla osprchovat, tak jsem si vzala věci a zamířila do koupelny. Pro jistotu jsem zamkla.

Nejprv jsem si vyčistila zuby.

Při tom jsem přemýšlela o Christianovi. Poznaa jsem se s ním ne zrovna tak jak jsem chtěla. Při večeři jsem myslela jen na něj. Zdál se mi jiný. Ne jen proto, že na mě vyjel ale takovým jiným způsobem. Jako bych ho měla ráda. Což je ale naprostá kravina, znám ho asi hodinu.

Jenže nějak si prostě nedokážu pomoc. Nejvíc mě na něm upoutaly jeho oči. Už podle prvního pohledu, je jasný, že to je kus. A navíc k tomu bych se, klidně vsadila, že na mě po celou večeři zíral. No dobře zas tak jistá si nejsem ale ten pocit, jako by mě někdo pozoroval tam byl.

Samozdřejmě jsem se nemohla otočit. To by bylo až moc nápadný. Ten pocit. No prostě jak pod mikroskopem.

Vysvlíkala jsem se z trika, když najednou někdo vpadnul do dveří. Nevím, jak je to možný, když jsem zamkla ale najednou předemnou stojí ti tři déžoti s mobilem a fotí? Jo fotí!!!!

Bože já tu stojím v podprdě a oni mě fotí, ještě že mám kalhoty. Bože co to melu.

"Ou plán nnevyšel ale tohle beru." zvolal Stef.

"Cože?! A vypadněte okamžitě!" zařvala jsem.

"Klídek....." uklidňoval mě Rob.

"Co?! Jakej klid kurva. Šmíráci dostanu vás" zařvala jsem a už si oblíkala svůj top. Za tu dobu už stačili zdrhat.

"Dělej než nás chytí!" řval Rob.

"Déžoti. Zakroutím vám krkem" řvala jsem a pádila si to za nima. Kruci byli už v poschodí podemnou. Takhle je nemám šanci chytit. Super.

Nehledě na lidi co po nás vejrali jsem seskočila z patra. Samozdřejmě, abych se nerozplácla, tak jsem pád zmírnila silou vzduchu. O jaká výhoda. Už je skoro mám. Byla jsem jim těsně v patách, když v tom za sebou zavřeli dveře nějakýho pokoje. Hm podle mě asi jejich. No je mi to volný.

"Okamžitě otevřete, nebo ty dveře vyrazím" křikla jsem.

"Kruci" ozvalo zevnitř.

"Tak bude to? Fajn počítám do  tří a pak to nebudou jen ty dveře, co nebudou zapadat do pantů!" křikla jsem znova. Vážně, tyhle maníci mě dokážou rozzuřit jen za minutu.

"Jedna! dva!..." než jsem řekla tři, tak se dveře otevřeli.

"No že to jde!!!!" nečekala jsem, že mezi dveřma někdo bude, tak jsem tam vpadla. Jo zase jsem do někoho vrazila.

"Á zase ty???" dělal neviňátko Cristian.

Ha tak teď mi to došlo, on tu s nima bydlí. Bože to mi ještě tak scházelo.

"Sorry za tebou tu cestu nemám" sykla jsem a vlezla do pokoje.

Vážně je v jeho blízkosti těžký se ovládat. To jsem právě teď poznala. Cuká semnou. Na jednu stranu, jsem si vědoma tomu, že bych ho nejradči nakopala na Mars a na druhou stranu bych ho začala objímat. To druhý jsem ale rychle zavrhla nebudu tu ze sebe dělat snoba. Bože.

Už jsem mimo. Kvůli tomu tu nejsem!

"Ten mobil! Okamžitě hosem dejte!" sykla jsem na ně.

Ty paka si seděli na jedný posteli a krčili se tam jak slepice na vejce.

"Cožééééé? My nechápemééééé" písknul na mě Paul.

"Za to já jo. Pude to po dobrým a nebo po zlým hoši" řekla jsem s úšklebkem. Celou dobu mě Chris sleduje. Bože čeho chce docílit?

"Nechápem" pískal zase Paul.

"Fajn tak já vám to ukážu" řekla jsem a vytvořila si v jedný ruce ohnivou kouli a v druhý vodní kouli.

"Zajímavý" ozval se překvapeně Chris.

"Co zase?" zeptala jsem se zcela zmožená z týhle situace.

"Kolik ovládáš mocí?" zeptal se se zájmem.

"Všechny ale teď tu jsem kvůli něčemu jinýmu" obrátila jsem svou pozornost na ty paka.

"Mobil! Nebo vám ty vlasy umeju a přežehnu!!!! A pak se vrhnu na vaše nářadí a zneškodním ho na dost dlouhou dobu!!!!!!!" řekla jsem se škodolibím úsměvem.

"Jo mobil?" polkl Rob.

"Ano zlato mobil. To je taková věc přes kterou s někým mluvíš a případně, když si šmírák tak mě fotíš v podprdě." osvětlila jsem mu to do detailu.

Christian se zdřejmě dokonale bavil, protože vybuchl v šílenej smích.

"Tady" hodil po mě Rob mobil.

"Myslíš že jsem blbá a nejde mi, že sis si udělal kopii? Všechny mobili!" křikla jsem a to už ke mě  všechny letěli. Všem jsem projela galerii i záložní složku a vymazala to.

"A co ty taky neáš náhodou mojí fotečku?" zeptala jsem se sladce Chrise.

Podíval se na mě pohledem jako že nechápe o čem je řeč.

"Takže máš super." houkla jsem a už šla k němu.

"Tak mi se zdekujeme" houkl ustrašeně Rob a všichni tři vypadli z pokoje.

"Tak bude to?" zeptala jsem se.

"Ne. Nebojím se tě" řekl.

Fajn. Jak si hošánek myslí.

Bez přemýšlení jsem na něj skočila. To asi nečekal a tak jsem ho chytla nepřipraveného. Teď ještě, kde má ten podělanej mobil.

"Kruci si lepší než jsem čekal." řekl a zahleděl se mi do obličeje.

"Dík za poklonu a teď ten mobil. Kde je?" zeptala jsem se sladce.

"V zadní kapse mých kalhot." řekl a sledoval mojí reakci.

"Hm" zamručela jsem a už šátrala po mobilu. On mě jen sledoval a užíval si to? Pako!

"Mám ho" řekla jsem a  vymázla svojí fotku.

"Teď si chci hrát já" řekl s úsměvem.

"Co?" nechápala jsem.

Jo ale brzo jsem to pochopila. On se nečekaně přetočil nademě. Bože je taky dobrej.

"Hmm lepší než bych čekala" napodobila jsem ho.

"Díky" řekl sladce.

Bože co to vivádí. Čím dál víc se ke mě přibližuje.

"Copak máš něco s mím bratránkem?" zeptal se najednou.

"Hm proč bych to měla říkat zrovna tobě?" zeptala jsem se.

"No asi proto, že netušíš, co je můj bratránek zač." řekl naprosto vážně.

"I kdyby tobě to může bejt jedno ne?" sice jsem nechápala kam tím míří ale takhle rychle se zvyklat nenechám. Vážně sice nic nevím o Thomasovi ale to samí můžu říct i tady o pánovi.

"To bys ses divila." řekl tajemě a zdřejmě toho hned litoval.

"Jo jen tak mimochodem nic moc s ním nemám ale jak jsem řekla to tobě může bejt šumák" řekla jsem a snažila se z pod něj dostat. Jenže se mi to fakt nějak nevedlo a pomalu jsem začala z jeho blízkosti šílet.

"Hm tím líp" řekl a znovu se ke mě nahl.

Myslela jsem, že mě už políbí a já bych vzdorovat nedokázala n to nemáám dost  síly. Jenže do dveří vtrhli ti tři. Zůstali na nás vejrat. Byli dokonale mimo.

"Wow" vypustil z pusy ohromeně Rob.

(Díky za čtení a pls komentíky díky!!!!)