Vampire-krev | Protectors Of Life - 3.kapitola (1/3)

Protectors Of Life

Kapitola 3.: Vlkodlak (1/3)

(Příští kapitola 3.:Vlkodlak - Přichází éra úplňků a na kraji města se dějí podezdřelé vraždy. Char a Ian se vydají na další misi. Co se stane při jejich vyšetřování? Přídou na něco? A co Ian a jeho narážky? Ukáže se v dalším díle Alex? To vše se dozvíte v příští kapitole našich zachránců. Doufejme, že jim vše víde podle plánu. Buťte s nimi až do konce jejich nepředvídatelné cesty osudu!)

"Hm co to tu voní..?" zašeptal Ian Char u ucha. Ta překvapením nadskočila.

"Bože co jsem ti řikala o tvým pohybu? Abys ho omezil na člověka. Takhle mě děsit hned po ránu!" sykla k němu a obrátila vafli.

"Och promiň já jsem zapoměl. Vafle?" řekl s nadčením a ihned jí jednu vzal z talíře.

"Héj ale no ták. Ja myslela, že vy jste jenom na krev." poznamenala uraženě, když se Ian zakousl do její snídaně.

"No to jo, ale lidský jídlo jíme taky. Nijak mi nevadí." řekl s úsměvem.

"Jo já vím že tobě to nevadí, ale mě si připravil o snídani. To není fér." vzdychla. Další hotovou vafli hodila na talíř. Pomazala jí marmoškou a nalila si kafe.

"Tak co máme dnes v plánu?" zeptal se Ian. Začínal se nudit a přece jen při akci se dost bavil.

"Momentálně o ničem nevím!" řekla Char. Vzala noviny ze stolu a plácla sebou do pohovky v obýváku.

"Když já se nudím..." ozval se znova Ian, když se nasytil, znovu opakuji její snídaní.

"Dej si den volna a di si užít... Mimochodem potřebujem nakoupit. A to se týče nás všech" řekla Char s úšklebkem a otevřela noviny.

"To budu jako muset jít do supermarketu?!" zeptal se zhrozeně Ian.

"Už to tak asi bude! Neboj budu muset jít s tebou. Víš přece jen ti nevěřím s tvým stravováním a pochybuju, že by si mi koupil třeba chleba." řekla s úsměvem Char.

"A co Alex?!" pokud vím, tak ten tu bydlí taky." Bránil se Ian. Tušil, že ale do toho marketu stejně pude. Šíleně se nudil, a když tam jde i ona zase tak špatný to nebude. Uvažoval.

"Jo kdyby tu jen byl. On to schytá, hned jak se objeví. Pořád někde lítá a ostatní ať dělám já!" zavrčela Char a začetla se do novin.

"Hm zajímavý" zamručela spíše pro sebe. Ian to ale slyšel a hned se zajímal o to, co ji zaujalo.

"Copak tam máš?" zeptal se se zvědavostí.

"No myslím si, že brzy se nějaká práce objevý. Jak tady čtu a cituji: Milý čtenáři bla, bla, bla astronomové nám již potvrdili, že se blíží největší éra úplňku. Ve skrytu s měsícem se dostanou i jiné planety. Tento jev dokáže ovlivnit spoustu věcí jako je například: zdravotní stav, menší výboje eletriky a další nepřirozené jevy. To vypadá, že brzy něco příde. A ať je to cokoliv velkýho, tak si úplněk nenechá ujít" povzdychla si Char a odložila noviny.

"Hm že by něco konečně zajímavýho.." brblal Ian.

"Jo jasně, to teď ale počká jde se nakupovat!!" zavelela Char a zvedla se z pohovky.

"Vážně musím?!" zeptal se Ian zmučeně.

"Jo a bez odmlouvání. Skočím na sebe něco hodit a ty se smiř se skutečností, že se de do marketu. Doufám, že jsi už snídal já ti svačinku obstarávat nebudu" řekla se smíchem Char a vydala se po schodech nahoru do svého pokoje.

Z obýváku ještě zavrčel Ian.

o 15 minut později

"Nemůžeš jet rychleji?" zeptal se znuděně Ian v Charině autě.

"Víš jsme ve městě a tu je taky nějaká povolená rychlost!" řekla s povzdechem a zařadila.

"To tu dřív umřu, než tam dojedem. A to je dost na někoho, kdo je nesmrtelnej!" zavrčel. Vážně nesnášel pomalou jízdu a to ta ve městě teda byla.

"JO super aspoň bude klid. Už mi z tebe hrabe" prohodila s úšklebkem Char a hledala místo na parkovišti. Vážně tu bylo tolik lidí, že ani nevěděla kam zaparkovat.

"Ále to sou keci. Přece by jsi to bezemě už nevydržela." zafňukal.

"Hm. Dojdi pro košík, já zatím zaparkuju." vypakovala Iana Char z auta. Byla ráda, že jí nebude kecat do řízení.

o 10 minut později - supermarket--u zeleniny

"Vezmem to kulatý zelený nebo to špičatý červený?" zeptal se zamyšleně Ian.

"Bože proč mě tolik trestáš" vzdychla Char a sebrala Ianovi meloun a mrkev.

"Kam jdeme teď?" zeptal se Ian.

"Pro cereálie. Ani se nepokoušej zjistit co to je" sykla Char s úšklebkem. Zamířila do uličky s vlákninami a hledala její oblíbenou značku.

"A tady je!" prohlásila vítězně Char, když krabici našla. Byla, ale vysoko, takže na ní nedosáhla. "Fajn, když to nejde po dobrým, tak to půjde po zlým!" zahučela Char.

"Co chceš jako dělat, začít tý krabici nadávat?" zeptal se sarkasticky Ian. Brzy se, ale odpovědi dočkal. Char použila magii, a krabice se sesunula ke kraji police, až nakonec přepadla. Char jí chytla a naložila do košíku.

"Á pak kdo se chová jak člověk" okomentoval to Ian a zamířil s košíkem k pokladně.

"Héj skoč ještě pro šlehačku" houkla na Iana Char.

"Fajn" vzdychl Ian a zamířil mezi regály.

Chvíli mu trvalo, než šlehačku našel, ale nakonec se povedlo a on zamířil zpátky. Cestou se zaposlouchal do davu. Ihned zaregistrooval hlas Char. Smála se. Hned jak vyšel  z uličky, tak pochopil proč. Stalá u pokladny, a nějakej prodavč jí tam balil.

Z čista jasna ho popadla zlost. Co si dovoluje jí balit. Pomyslel si. Netušil, ani proč mu to tolik vadilo, ale nedokázal myslet a vydal se za ní.

"Ahoj zlatíčko tady máš tu šlehačku" řekl sladce Ian a objal Char kolem ramen. Prodavač nasadil překvapenou a částečně i zklamanou masku. Tomu se musel Ian v duchu zasmát. Zmákl ho levou zadní. Nadšení ho, ale přešlo, když mu Char dupla na nohu.

"Co to ksakru má znamenat?!" šeptla naštvaně, tak aby to slyšel jen Ian.

"Podle mě to není tvůj tip" řekl jako by nic.

"O bože ty si pako!" sykla Char a zaplatila.

11:23 - v obýváku

"Příště jedu nakupovat sama" zavrčela Char v pohovce.

"Ále no ták. Zas tak hrozný to nebylo. Příště jedu s tebou za každou cenu. Jen tak se mě  nezbavíš" prohlásil Ian vedle ní.

"Hrozný? Bylo to naprosto příšerný! Nejdřív mi kecáš do řízení, pak nevíš jestli vzít meloun nebo mrkev, pak mi dáváš kázaní o používání moci, pak mi totálně posereš šanci na rande, a nakonec se pereš s bezdomovcem o těch pár drobných, co ti spadli! Bože to byl rozhodně můj nehorší zážitek v marketu" zahučela zničeně Char a pustila telku.

Přepínala z jednoho kanálu na druhý, až přepla na nějaké zprávy.

"Já jsem se teda bavil" prohlásil Ian spokojeně.

"Hm tak to ti věřim" řekla nabručeně a věnovala se zprávám.

Najednou jí zaujala jedna zpráva a očividně i Iana.

"A je tu další zpráva. Místní lidé se čím dál tím víc obávají vyjít ven. Na kraji města se již stalo pět naprosto bezdůkazných vražd. Všech pět obětí bylo brutálně zavražděno. Jejich těla byli zdevastované a zcela bez krve. Místní policie si neví rady. Jedno je, ale podle nich jisté. Prý za těmito vraždami nestojí člověk nýbrž nějaká dravá šelma. A proto vydáváme varování. Ve vlastní bezbečnosti nevycházejte pozdě v noci na kraj města. A nyní je tu další zpráva..." Char vypla televizi a významě se spolu s Ianem na sebe podívali.

"Zvíře?" zeptala se pochybovačně.

"Určitě ne"

"Myslíš, že za tím jsou upíři?" zeptala se Char.

"Ne to ne. Nemáme ve stylu trhat oběti na kousíčky. Nejsem si jist" řekl. Něco ho, ale napadlo. Ne to není možné. Uvažoval. Přece by se neobjevili tady. Pomyslel si.

"No dobře. Jak myslíš, ale netuším co jinýho by sálo krev." zamyslela se Char.

"No nejlepší by bylo přesvědšit se na vlastní oči" oznámil Ian.

"Fajn zajdem se podívat na místo činu" zavelela Char a vyskočila z pohovky.

Pokračování příště....

(Co najdou na místě činu? Odhalí záhadného vraha? Je pravda, že oběti napadlo zvíře? To vše se dozvíte v příští kapitole našich zachránců. Doufejme, že jim vše víde podle plánu. Buťte s nimi až do konce jejich nepředvídatelné cesty osudu!)

(Díky za čtení a pls komentíky díky!!)