Vampire-krev | Protectors Of Life - 3.kapitola (3/3)

Protectors Of Life

Kapitola 3.: Vlkodlak (3/3)

(Jak dopadne jejich sledování? Proběhne všechno v pohodě, nebo se něco zvrtne? Půjde akce bez krve, nebo krev přece jen poteče? To vše se dozvíte v příští kapitole našich zachránců. Doufejme, že jim vše víde podle plánu. Buťte s nimi až do konce jejich nepředvídatelné cesty osudu!)

23:36 - na kraji lesa

"To psí vytí se už nedá vydržet" sykla Char a snažila se nezakopnout o kořeny stromu.

"Jo taky bych řekl. Bože co to vyvádíš?" zeptal se, když Char padala k zemi. Rychlostí ji chytill, aby se nerozpácla.

"Tak sorry, ale nejsem zvyklá trajdat někde v lese před půlnocí!" sykla.

"Stačilo by díky" ozval se znova Ian.

Char zakroutila hlavou a protočila oči. Ta jeho aroganace jí leze ne pomalu, ale přímo na mozek. To je každou chvíli nějaká připomínka a komentář na mou adresu.

Odněkud z lesa se ozvalo silné vytí.

"Tak mám takový dojem, že tohle asi nebude obyčejný pes" poznamenala Char. "Cejtíš něco?" zeptala se.

"Lepší otázka by byla budeš ještě něco po tomhle smradu cejtit?!" sykl Ian. Nemohl se ani nadechnout. Ne že by to potřeboval. Ale bez čichu je ztracenej, přece jen ho používá taky. Zaposlouchal se do lesa. Všiml si, že pár metrů od nich se někdo pomalu blíží.

"Fajn takže je tady!" šeptla Char a připravila si do ruky stříbrný klín.

"Drž se vzadu jasný!" ozval se ještě Ian.  Char však již nestačila odpovědět.

"Vrr-vrr" ozvalo se za nimi vrčení.

"Je o trošku větší než jsem si ho představovala" přiznala Char svou rozpačitost. Samozřejmě se, ale nenechá tímto zastrašit.

Přesně v tu chvíli, když k nim vlkodlak přistoupil, tak les zalil měsíční svit. Teď mu bylo dokonale vidět do tváře. Ian by podle toho jak vypadal soudil, že tohohl bude dost těžký dostat.

Najednou zase zavil.

"Bože měl by si něco udělat s dechem" ozvala se Char s znechucením a vlkodlak na ní zavrčel. Netrvalo dlouho a vrhl se na ní. Naštěstí Ian zareagoval rychle a odhodil ho kousek dál.

Vlkodlak se totiž pohyboval stejně rychlým pohybem jako upíři. Proto byli tyto rasy až do dneška stejně silné a vzajemě by se zničili.

Char vadilo, že se před ní Ian postavil. Ona by stihla zareagovat moc dobře. Přece jen jí šlo o to, aby ho trošku vyprovokovala. Tohle je poprvý co tohle monstrum vidí. Moc hezkej pohled to, ale zrovna není.

Ten vlkodlak se zdřejmě naštval. Vrhl se nyní po Ianovi. Ten sice uhýbal, ale les mu to dosti znepříjemňoval. Char tam nehybně stála. Ty dva se bohybovali nadpřirozenou rychlostí, a proto je bylo těžký zahlídnout.

Pak se stala úplně nečekaná věc. Char to jen zběžně zahlídla.

Ian narazil do stromu a vlkodak ho ihned odhodil o několik metrů dál. Když byl Ian z dohledu, tak se vlkodlak zaměřil na Char.

Rozběhl se proti ní. Char ho vnímala, jako rozmazanou šmouhu, přesto mu stačila uskočit a kolíkem zasáhla jeho paži. Vlkodlak bolestně zavyl. Teď už byl přímo rozzuřený. Odhodil Char na protější strom a vrhl se na příchozího Ian.

Musím něco udělat! Volala na sebe v mysli Char. Oba dva byli vyrovnaní. Char se snažila najít něco, něco čím by odlákala jeho pozornost.

Najednou jí to napadlo. Vzpoměla si na to co Ian doma poznamenal. Bylo to něco na zbůsob, aby se nesnažila moc krvácet. Ně kvůli němu on se prý ovládá, ale ten vlkodlak by se nejspíš neovládl. Teď se jen Char modlila aby jí plán vyšel.

Vynadala si stříbrnou dýku, kterou si dříve připevnila k noze.

"Prosím ať to víde"  šeptla, a dýkou zavadila o svou paži. Tlumeně sykla a z rány se jí ihned začala prodit krev. Stékala jí po paži.

Oba dva tu vůni zvětřili. Ian naštěstí vypadal jen překvapeně, ale ten vlkodlak se zaměřil na Char. Vychází to podle plánu. Pochvalovala si Char. Teď už jen přijít na to, aby jí to zvíře neroztrhalo na kusy.

Vlkodlak se vrhl proti Char. Ta si stoupla a uhla. V ruce svírala dýku. Nyní byl vlkodlak zaměřený jen na Char, takže Ian měl volný pole.

Překvapilo ho to co Char udělala. Ano je pravda, že on se ovládat umí.

Sebral ze země stříbrný kůl, který mu vyppadl a vyřítil se proti zvířeti. Zabodl mu ho do hrudi přímo do srdce. Vlkodlak se zakymácel, spadl na zem a proměnil se v prach.

"Uf" oddychla si Char.

"Bože ty si neskutečný blázen!" prohodil Ian.

"Ha no ale povedlo se ne?!" bánila se Char.

"Jo ale co kdybych se neovládl?" zeptal se Ian. Z části měl pravdu to Char uznala, ale bez ní by tu byli ještě teď.

"Ále" mávla nad tím rukou.

"No super, co teď s tebou?" zeptal se Ian.

"Alexi!" zařvala Char. Hm to je taky nápad. Pomyslel si Ian a sledoval co se bude dít.

Po pár vteřinách se k zemi snesli světýlka a objevyl se tam Alex. Když si všiml Char ihned jí uzdravil.

"Probůch co jste to vyváděli?" zeptal se naštvaně.

"Hráli jsme si" ozval se Ian znuděně.

"No rozdali jsme si to s vlkodlakem. A co ty? Ani se tu neukážeš.!" vrátila Alexovi Char.

"Promiň!" zahučel Alex.

1:36 - obývák jejich domu

"Takže to znamená, že zítra se budem zase nudit!" ozval se zmučeně Ian.

"Bože ty musíš furt něco dělat co? Já bych se taky ráda vyspala" hudrovala Char.

"No a co jste dneska dělali, krom toho že jste si to rozdali s vlkodlakem?" zeptal se Alex.

"No byli jsme nakupovat!!" zapískal radostně Ian. "Představ si, že jsem se fakt bavil. Rozhodl jsem se, že tady s Char pudu nakupovat kdykoliv." prohodil radostně Ian.

"Ach bože!!!!" zahučela Char a všichni se rozesmáli.

Další kapitola příště....

(Příště kapitola 4.: Trpasličí záležitost - Trpasličí svět ohrožují démoni. Snaží se dostat ke zlatu, které přináší štěstí. Velké množtví, ale zajistí opak. Co Ian a Char? Jak ti do toho zapadají? To vše se dozvíte v příští kapitole našich zachránců. Doufejme, že jim vše víde podle plánu. Buťte s nimi až do konce jejich nepředvídatelné cesty osudu!)

(Díky za čtení a pls komentíky díky!!!)