Enchanted Heart
Kapitola 1.: Detektor kovu?!
Pohled Char:
Ptáte se co právě teď dělám?! Tak já vám to hned povím. Právě stojím před obrovskou budovou mojí nové školy. Jedna věc by mě teda zajímala. (Kruci jakej inteligentní tupec tohle postavil?!)
Nechápu jak tomuhle můžou říkat úkryt před lidmi? Vždyť je to dvakrát vyšší něž ten les co je všade kolem!!!!
No po chvíli přemýšlení mi došlo, že můj mozek na takovýhle otázky není stavěnej, takže to nechám na pokoji. Nehodlám si zavařit můj mozeček!
Pomalým krokem jsem se šourala ke škole. Fakticky mám štěstí, že moje věci už jsou někde tady na koleji, kde budu bydlet. Jo otázka je, ale kde!!!!!??
Víte první dny někde kde to neznám jsou nejhorší. Buť si připadáte jak nějací exoti, když všichni kolem na vás civí a nebo si připadáte jak totální blbci, když se musíte někoho zeptat na cestu. A aby bylo jasný, tak já prožívám oba dva stavy.
A to mířím teprve ke škole. Představte si, jak se budu muset vyznat po celý škole. No není to krutý!!? Jo je!!!
Nějak jsem byla mimo takže jsem si ani nevšimla, že mi někdo skočil kolem krku. (Vážně jsem byla až tolik mimo????)
"Jéžíš jsem tak rád že jsi tu Char!" zařval mi přímo u ucha Derek.
"Jo já taky, ale nemusíš mě uškrtit. A navíc všichni na nás civí!!!" řekla jsem s povzdchem.
No a teď důsledky toho, jak po mě skočil: (Tak za prvý mám nejspíš zlomený žebra, za druhý mě zachvíli udusí a ke všemu budu ještě hluchá!!!! No není to skvělý?)
"Promiň. Jenže já se na tebe vážně moc těšil!" řekl na svou obranu, když jsme mířili ke škole.
"Jo já na tebe taky, ale to jsem netušila, že ti budu až tolik moc chybět!" řekla jsem s úšklebkem.
"Už jsem to tu nemohl vydržet!"
"Hm je až logicky nepochopitelný, že jsem ti až tolik chyběla. Víš je tu nejmíň miliarda lidí, takže mě udivuje, že sis ještě za mě nenašel náhradu!"
"Za tebe? To ani nejde! Víš co na tobě miluju?!" zeptal se s úsměvem.
"No mojí inteligenci přeci!" oznámila jsem to jasně.
"No to taky ale hlavně to, jak šíleně nhorázně optimistická jsi!" řekl a vybuchl smíchy. Ha Ha!
Cestou mě ještě informoval jak to tu chodí.
Představte si, že koleje jsou spojený, takže kluci a holky dohromady! (Vážně volovina!).
To že jsou tu lidi rozřazený už vím. Otec si přál abych tu nebyla za tupce, takže mě se vším totálně seznámil.
Všechno šlo úplně v pohodě. Dokonce jsem se i rozhodla, že to tu budu muset nějak přežít. Jo vážně jsem se nezbláznila.
Problém, ale nastal hned jak jsme vešli do haly školy!
"Co to ksakru je!" zeptala jsem se naštvaně.
"Detektor kovu!" odpověděl Derek.
"Tak to teda né! Nenechám se tu nějakejma úchylákama ošahávat" oznámila jsem.
"Klid"
Jo to se mu teda řekne. No ale přece jenom nechci dělat rozruch, hned prní den. Jak na popravu jsem hodila tašku na páas a sama prošla tím kovovým krámem.
Už asi po pár sekundách ten krám začal pípat. Samozdřejmě jsem byla okamžitě středem pozornosti. Jen jsem sse podívala na toho chlápka co šel naproti mě s takovou tou plácačkou a začal s tím po mě jezdit.
Nehorázně jsem se naštvala! Snažila jsem se to v sobě držet. No taky by se mi to povedlo, ale ta plácačka začala pípat, když se zastavila u mého břicha.
"Ou!" povzdychl si Derek a začal se smát.
"Ty pako zmlkni!" sykla jsem na něj.
"Můžete...?" zeptal se ten starej páprda a ukázal na moje triko.
"OMG děláte ze mě krávu?! To teda ne!!!" vyjela jsem docela nahlas.
"Omlouvám se, ale nebudu schopen vás pustil dovnitř!" oznámil mi.
"A já nebudu schopná dělat tu striptýz nějakýmu páprdovi!" oznámila jsem a on zrudnul. To už se ozval smích lidí kolem.
"Ále..."
"Co?!!!" zuřila jsem.
"Copak se tu děje??" ozval se zatraceně sexy hlas. Neodolala jsem a vzhlédla k té osobě. Málem jsem se začala červenat (Ne to nezačala!!!!) ale on byl k sežrání.
"Jéé to jje Ian!!" zavzdychaly nějaký slípky kolem mě.
"Bože!" sykla jsem.
"Víte pane profesore tady mladá slečna pípala. A tak jsem to chtěl prověřit ale ona se nechce...." tady uvízl a já mu do toho skočila.
"Nechci se tu vyslíkat!!!!!!" objasnila jsem unaveně.
"Počkat co?!" necápal ten... jo Ian.
Nejspíš to byl profesor, když ho tak ten páprda nazval......... Zatraceně sexy profesor.
"No to je jedno!" řekla jsem a nečekaně jsem si vyhrnula triko. Všicni na mě vykuleně koukali. No a kluci slintali!! (Prasata!)
"Co to...?" vypadlo jen z pana profesora.
"Mám Pirsing v pupíku!!!!!!! Víte je to kov a tak to pípalo!!!!! Stačí???????????!!!!" řekla jsem dost hlasitě.
"Ehm ano!" ozval se ten páprda.
"Teda ségra ta červená podprda ti sekne!" ozval se rozesmátej Derek.
"Pako!" odtitulovala jsem ho a dala mu pohlavek.
Popadla jsem tašku a s Derekem jsem se hodlali odejít.
"Počkat slečno..." ozval se Ian... (Nebudu ho nazývat profesorem... je jen o pár let starší než já....!)
"Hm Char...." otočila jsem se. Vážně mě začínalo štvát, že na mě všichni civěli.
"Dobře Char myslím, že si na vás budu muset dát pozor!" řekl s úsměvem.
"Jo jo už se těším!" zahučela jsem a vyrazila dál.
Cestou jsem ještě zaslechla ty slípky jak zavzdychaly a hučeli něco na ten způsob, že chtěj taky!! No myslím, že tady to bude ještě zajímavý!
(Díky za čtení a pls komentíky díky...)
Vaše Mishqa.... :-*
RE: Enchanted Heart - 1.kapitola | elena katharin lucia | 16. 11. 2011 - 10:05 |
RE: Enchanted Heart - 1.kapitola | sweek | 16. 11. 2011 - 13:54 |