Protectors Of Life - 1.kapitola (2/3)

Protectors Of Life

Kapitola 1.: Nový začátek (2/3)

(Smíří se Ian s faktem, že Char chce dělat návnadu? Příde s něčím lepším? Přistoupí Char na jeho plán? To vše se dozvíte v příští kapitole nažich zachránců. Doufejme, že jim vše víde podle plánu. Buťte s nimi až do konce jejich nepředvídatelné cesty osudu!)

"No v zásobě mám hledací lektvary. Takže já bych vypila jeden ty druhej a pak bych ze sebe udělala návnadu. Oni by mě dovedli do jejich doupěte a ty by jsi mě podle toho lektvaru stopoval. No a pak bychom je všechny vyřídili my dva" vysvětlila Char.

Ian s tím rozhodně nesouhlasil. Nechtěl aby ona dělala návnadu, mohlo by se jí něco stát a s tím rozhodně nikdy souhlasit ani nebude. Navíc co by si o tom myslel Alex. Ten by jí to zatrhl, jen kdyby to zmínila tím si byl Ian stoprocentně jistý.

"Ne. Lepší bude můj plán. Vím o jednom baru, kde sem je už párkkrát viděl. Takže my dva se zítra ráno vydáme do toho baru. Budeme muset vyrazit už v šest hodin. Pro nás je noc to co pro vás den, takže my ve dne chodíme do klubů. Já nás tam dostanu a rozhlídnem se po nich. Když je najdem, tak je zmáčknem a oni nás do toho doupěte vezmou. Rozhodně to je míň nebezpečný, než ten tvůj plán" pronesl Ian hořce a Char hned začala namítat protesty. 

"Ale co když to nevíde?!" zeptala se.

"Víde jen se neboj" řekl.

"Ne to teda ne. Přistoupím na tvůj plán, ale jen s podmínkou, že jestli tvůj plán krachne, tak uskutečníme ten můj a bez jakíchkoliv námitek." řekla tvrdě.

"Fajn" zavrčel.

"Fajn" řekla Char a dovařila lektvar. Nalila ho do lahviček a poté uložila na poličku mezi ostatní zásoby.

Ráno 5:30

"No ták vylez z tý postele ať můžem jít" křikl na Char už asi po dvacátý Ian.

"No jo pořád! Víš já nejsem ta co nepotřebuje spát! Já spánek narozdíl od tebe potřebuju" křikla na Iana a už se hrabala z postele. Vážně přemýšlela o tom, proč on k životu nepotřebuje spánek. No jasně je už mrtvej! Křičela na sebe v mysli.

Stoupla si před zrcadlo. Vůbec se jí nechtělo oblíkat a tak použila kouzla.

"Obleč mě do zlého klubu, potřebuju někomu rozbít hubu" řekla prostě. Kouzla hned začala fungovat a oblékat jí do jejích šatů.

Ze zdola byl slyšet pouze jen Ianův smích. Iana pobavilo její kouzlení natolik, že zahodil svou nevrlou masku a musel se prostě zasmát. Sice to neviděl, protože sedí dole v obýváku ale přesto si to uměl živě představit.

Char se vybavila potřebnýma zbraněma a vlasy si nechala volně rozpuštěné. Sešla dolu do obýváku za Ianem. Když jí Ian spatřil musel se usmát.

Zná ji asi jeden den a pokaždé, když se střetnou, tak ho dokáže nějak rozhodit. Vůbec netušil jak to Char dělá ale rozhodně se mu to nelíbilo. Nadhodil zase svou sarkastickou masku a prostě si nemohl nechat ujít do ní rýpnout.

"Co to bylo za zaříkání?" pronesl s úšklebkem.

"Ha víš, že mě to takhle brzo po ránu nemyslí? Víš mám nedostatek spánku a podle toho to tak taky vypadá" sykla uraženě.

"Hm no budem se muset přenést" změnil radši téma Ian.

"Bože nemám to dvakrát ráda" zavrčela a chytla ho za nabízenou ruku.

"Jen malá poznámka, nesnaž se být hodná holka" řekl a v okamžiku je přenesl k nějakému temnému baru. Char si ho prohlídla, a hned od samého začátku jí bylo jasný, že tady to není jako u ní.

"Fajn nebudu hodná.." šeptala si stále dokola.

"Hej nebuť tak napjatá, sem tu já" upozornil na svou maličkost Ian.

"No právě" vzdychla a on se n oko urazil.

Poté pokračovali ke vchodu. Poznala, že jsou někde v podzemí a pokud by se jim něco stalo, tak by se jen těžko dostali zpátky. Ona ale svůj strach dokonale ovládala a nedávala nic znát.

"Á Ian páni chlape tebe jsem tu neviděl, ani nepamatuju!" řekl muž nejspíš Měnič u vchodu.

"No jasně časi se mění.." nadhodil Ian a úšklíbl se.

"Á koho nám to vedeš? Krasotinka páni tvůk vkus se nemění ani po letech. Pučit mi ji si nechceš co?" zeptal se svůdně a mrkl na Char.

Ta jednala jako mrcha a v ledovém klidu mu to vrátila. Není přece hodná holka.

"Sorry nejsi můj tip. Myslím, že by si mi ani za nic nestačil" vydechla svůdně a vkročila do klubu.

"Á je ještě víc sexy, když mluví" řekl a ukázal Ianovi palec nahoru.

Ian si jen v duchu odychl za to, jak Char situaci zvládla. Páni netušil, že by zašla až tak daleko. Je mnohem víc sexy než si dokáže představit. Pomyslel si Ian a vydal se za Char, která už seděla za barem a objednávala si vodku. Bože!

Ian si sedl k ní a jen na ní spokojeně mrkl. Objednal si taky a sledoval situaci. Věděl moc dobře, že by nebylo dobrý kdyby někdo zjistil co tu dělají. Přece jen on přešel na stranu dobra a zrádců, jak to nazívají, si moc neváží.

Seděli tam dobrou hodinu a nic.

Když v tom se Char narovnala a znervozněla.

"Co?" zeptal se a když zjistil příčinu, tak v něm živě hrklo.

"Máme štěstí v neštěstí. Mezi nima je i ten s kterým jsme měli včera dopoledne tu čest" šeptla k němu.

"Jo a vidno, že si nás všiml" řekl vylekaně Ian a popadl Char za ruku.

Ta se nad tím gestem chvíli pozastavila ale hned pochopila o co jde. Právě nastala ta chvíle, kdy Ianův plán dokonale selhal. Ten chlapík si pro sebe nenechal, to že se znají. V okamžiku se na Char a Iana zaměřili všechny oči v místnosti.

"Á kruci" sykla Char.

"Přenesem se" řekl Ian a nepouštěl ruku Char.

Věděl moc dobře, že pár z nich je dokážou stopovat a proto neváham a obrátem je přenesl do jejich domu.

"Připrav se" řekl rychle Char.

"Jo jako nikdy" řekla a to už se kolem nich objevilo několik chlapíků. Byli to bytosti všeho druhu. Char jich napočítala celkem devět. Pro pár z nich by i určila jejich moc ale momentálně na to, tak nějak nezbýval čas.

Začali na Char a Ina útočit. Char se trochu hůř bránila, protože měla na sobě boty na podpatku a šaty. Přesto se dokázala bránit. Použila svou moc a čtyři chlapíci odlítly na protější stěnu obýváku. Neváhala a jednoho po druhym nechala vybouchnout svou mocí.

Ian se zatím mlátil hlava nehlava s těma pěti. Vedl si dobře a nakonec to snížil na skore tři proti jednnomu. To už Char zakročila a vrhla dýku přesně do srdce jednoho chlapíka. Byl to zrovna ten, s kterým měli čest ráno.

Ian to zatím dokončil s těma dvěma.

"Páni to znamená že.." vypískla Char.

"Že?" zeptal se popuzeně Ian.

"Že dnes se jde plán podlemě" řekla s úsměvem.

"Tak fajn. Ale nesouhlasím s tím a Alex taky nebude" upozornil jí Ian.

"Hm to ne ale my jsme úžasný parťáci. Jde nám to jako po másle." řekla s úsměvem Char.

"Bože ty mě jednou naprosto zničíš" řekl Ian a rozvalil se na pohovku. Char jako denní rutinu upravila kouzlem obývák a vše bylo, tak jak by mělo být.

"Jo taky tě mám ráda!" prohodila Char a sedla si k němu.

"Takže jak to provedem?" zeptal se Ian.

"Ty souhlasíš?" zeptala se nevěřícně Char.

"No jo co jinýho mi taky zbývá" řekl opatrně.

"Super takže já skočím pro ten lektvar a všechno ti vysvětlím" řekla Char a rozběhla se do podkrov pro elixíry.

Ian věděl, že to není dobrý nápad a vůbec se mu nelíbilo, že jí takhle ohrožuje. Jenže Char očividně nevadí nebezpečí. Ona ho snad i přitahuje.

"Ááááá pomoc!!!" ozvala se Char z podkroví.

Pokračování příště.....

(Co přesně se s Char stalo? Víde jejich plán s návnadou?  Vysvětlí to Alexovi, nebo si to nechaj pro sebe?! To vše se dozvíte v příští kapitole našich zachránců. Doufejme, že jim vše víde podle plánu. Buťte s nimi až do konce jejich nepředvídatelné cesty osudu!)

(Díky za čtení a pls komentíky díky!!!)