Night of Love 2 - 3.kapitola

Night of Love

- záchrana

Kapitola 3.: Vysvětlení

Minule jste četli.......

Tak tohle je za jeden den na mě nějak moc. Musím někam okamžitě zmizet, jinak mi pukne hlava. Bože jak se to mohlo, tak rychle zvrtnout? Nenávidím, tenhle život!!!!!

Pohled Michaela:

Vyrazil jsem za Ann. Kdybych to věděl, tak ho sem ani nepřivedu. Je to celý moje chyba.

Byl jsem jen kousek za ní, ale asi si mě nevšimla. Zamířila do zahrady k altánku a sedla si do něho. Neslyšně jsem se přemýstil k ní a sedl si vedle ní.

Nebrečela, jen seděla a snažila se to rozdýchat. Netuším, co jí ten parchant udělal, ale myslím, že se to brzy dovím.

"Ann kdybych to věděl..." chtěl jsem se jí omluvit, ale ona mi skočila do řeči.

"Ne to je v pohodě. Nemohl jsi to absolutně tušit. A naschvál jsi to snad neudělal ne?!" zeptala se s úsměvem.

"Ne to vážně ne!" vyhrkl jsem.

To poslední co bych jí chtěl udělat, je zranit jí.

Pošťuchujem se, ale mám jí rád a tohle bych jí vážně nikdy neudělal.

"No to je teď jedno. Stejně bych ho někde potkala" řekla v klidu.

"Ehm Vím že mi do toho nic není, ale nechceš mi říct, co ti udělal?" zeptal jsem se.

"Nejde ani o mě ale o mou kamarádku. Víš byl jí nevěrný s více holkama, v dobu kdy jí umřeli rodiče, při autonehodě. Kristen se z toho zhroutila a no... prostě spáchala sebevraždu" vydechla s utpením v hlase Ann. Bože čekal jsem nevěru to jo, ale tohle?

"Je mi to líto" řekl jsem.

Přitáhl jsem jí k sobě a pevně jí objal. Nevypadala, že by se zhroutila, ale ona dokáže ledasco skrývat. Na to jsem již přišel osobně.

"Nemusí. Víš před tím, než skočila, tak mi poslala SMS. Stálo v ní, že mě má ráda, že to tu ale už nevydrží. Že jí scházím a nemám jí v žádném případě litovat. Jo to se jí řeklo, když jsem jí znala od školky" řekla Ann a objala mě taky.

"Neboj se, už se k tobě nepřiblíží" řekl jsem naštvaným tonem.

"Víš, že mi to je teď už jedno? Dostal co si zasloužil, a to ho ještě něco čeká. Myslím, že ten odtud bude ještě utíkat pryč!" řekla se smíchem.

"Pokud mu něco uděláš, tak se ti ani nedivým" zasmál jsem se taky.

"Díky" řekla a spojila naše rty.

Nevím jak dlouho jsme se tam líbali. Čas s Ann utíká strašně rychle. Bože nikdy bych si nepomyslel, že se někdy zamiluju. No a teď? Jsem v tom až po uši!

"Ehm - ehm!" odkašlal si někdo za námi.

Pohled Ann:

O bože. Kdo může zkazit, jedinou chvíli mího klidu. Až se mi ta osoba dostane pod ruku, tak s ní zkoncuju. Otočila jsem se, a málem dosatala infarkt.

"O bože co vy tady?!" zeptala jsem se našeho nově vyučujícího boje.

"No hledal jsem tě vílo. Víš dneska na obědě, jsi něco provedla, a za to ti prý mám dát nějaký trest, takže..." nestačil to doříct.

"Počkat co to je za kravinu?!" vykřikla jsem.

Kdyby mě Michael nedržel za ruku, tak po tom mamlasovi nejspíš skočím. Bože ten je ták nevychovanej, až mi z něho hrabe.

"Mno ten incident s vodou." objasnil.

"A proč vy?!" zeptala jsem se naštvaně.

"No mám si sjednat autoritu" řekl s úsměvem.

"Bože a co mám jako dělat? Vytírat? Uklízet? Nebo co ksakru?!" vyjela jsem. No jo když já se rozjedu, tak mě už jen tak nikdo nezastaví.

"Ne příští týden tu bude karneval, a na nás bude ho uspořádat" řekl s ještě větším úsměvem. (Bože myslela jsem si, že už víc tlemit se ani nemůže!!)

Počkat nezaslechla jsem my? Karneval? Cože? Ne ne ne ne to nééééééééééé. Já s ním trávím pět hodin týdně, nemusím ho mít naprdelenýho u sebe i ve volným čase.

"My?!" štěkla jsem.

"Klídek já jsem tvůj dozor. Víš přece jen mám na tebe dohlížet!" řekl s (jak jinak) úsměvem.

"Hm fajn tak se mějte!" řekla jsem a  dál se věnovala Michaelovi. Přisála jsem se k němu a užívala si chvíli štěstí.

Někdo mi zaklepal na rameno a odkašlal si.

"Vy jste ještě tady?" zamručel Michael.

Edgar nebo jak (fakt si to méno nebudu pamatovat!) se na Michaela zamračil, ale po mě jako naschvál hodil úsměv.

"Po pravdě celý týden vám odpadlo odpolední vyučování, takže pokud nemáte nic na práci, tak pojď semnou, ať aspoň začneme" vysvětloval mi.

"Počkat! Já mám něco na práci!" řekla jsem a otočila se na Michaela. Ten měl v očích výraz naštvanosti, a dala bych za to všechno, že se mu v očích mihli blesky.

"Toto se nedá nijak nazvat. Kdyby se tohle dozvěděli...." bla bla bla bla. Fajn ten dědula jen o pár let starší než já mi tu chce dávat přednášku?"

"Héj kroťte se už jdu!" řekla jsem.

Hodila jsem k Michaelovi otrávený obličej, naposledy ho políbila a vstala jsem. Vážně nemám žádný klid.

"Vyrazíme do tělocvičny, mám tam potřebné věci" řekl Edgar (mimochodem fakt ujetý jméno!) a už mě táhl k budově tělocvičny.

"To to tak spěchá?" zeptala jsem se na míru vyvedená.

"Ani ne, ale nemůžu riskovat vílo, že mi někam zmizíš!" řekl s úsměvem.

Bože taky vám tenhle mimoň, příde otravnej? Mě stoprocentně jo! Víte, ale já dokážu být taky pěkně otravná, když se mi chce. A teď se mi chce víc než kdy jindy!

Pokračování příště.......

(Díky za čtení a pls komentíky. Všem díky!!!!!)