Enchanted Heart - 2.kapitola

Enchanted Heart

Kapitola 2.: Primitivní mozek mají jedině fotbalisti!!

"Počkat slečno..." ozval se Ian... (Nebudu ho nazývat profesorem... je jen o pár let starší než já....!)

"Hm Char...." otočila jsem se. Vážně mě začínalo štvát, že na mě všichni civěli.

"Dobře Char myslím, že si na vás budu muset dát pozor!" řekl s úsměvem.

"Jo jo už se těším!" zahučela jsem a vyrazila dál.

Cestou jsem ještě zaslechla ty slípky jak zavzdychaly a hučeli něco na ten způsob, že chtěj taky!! No myslím, že tady to bude ještě zajímavý!

Pohled Char:

Právě stojím před svým pokojem a přemýšlím, jestli zaklepat. Derek (ten zrádce) zdrhl pryč. Prej cituju: Teď už si poradíš. Pche tím mě maximálně vytočil.

Nakonec jsem prostě zaťukala a vešla do pokoje. Byl to pokoj jen pro dva. Za to jsem byla nehorázně ráda!

Na jedný posteli se rozvaloval nějakej kluk a druhá byla volná. Bože kluk!!!! No tak to jsem si zase pořídila pěknou zábavu že?!

"Jé ahoj tak ty jsi ta nová... Hm konečně tu nebudu sám..." zajásal a vyskočil z postele.

"Jo dobrá poznámka.. Promiň ale právě přemýšlím jaký to je asi s klukem na pokoji..." řekla jsem zadumaně. (Nezdá se vám, že nějak moc často používám mozek?! Jo mě to příde divný!!!!)

"Klid. Stejně jsem tak vlastně napůl kluk....." řekl s úsměvem.

"Počkat to jako, že máš prsa ale jinak jsi kluk?" zeptala jsem se s úsměvem.

"Ne to vážně ne!" rozesmál se.

"Jo jo chápu.... Mimochodem já jsem Char!" řekla jsem a sedla si na svojí postel.

Moc dobře chápu jak to myslel. Někomu by to vadilo, ale mě rozhodně ne. Víte přece jen je lepší být na pokoji s ním, než s nějakým nadržencem.

"Jo já jsem Michael, jinak mi můžeš řikat Mikky. Jo a předem tě upozorňuju, že já tu nejsem dvakrát oblíbenej." přiznal se na rovinu.

"Jo s tím taky počítám!" řekla jsem se smíchem.

"Mimochodem nechápu, k čemu potřebuješ tolik kufrů. Předem tě varuju moc místa tu není."

"To víš jsem holka.... Ty bys mě měl chápat mnohem víc než kdokoliv jinej!" řekla jsem na oko uraženě a on se zase rozesmál. Myslím, že nám dvoum to bude perfektně klapat.

"Char," zavolal na mě.

"Hm"

"Asi tak za deset minut nám začíná hodina, takže pokud nechceš přijít hned první den pozdě, tak bychom měli vyrazit," upozornil mě Mikky. (To jméno se mi začíná líbit...!)

"Jo no to bych fakt nerada!" řekla jsem s úšklebkem a vyrazili jsme z pokoje.

"Koukám, že jsi středem pozornosti.." okomentoval čumění těch mimoňů kolem Mikky. Jo přesně tak. Jen co vylezem z pokoje, tak už se všichni točí k nám a něco si šuškaj. Myslím, že jsem tomu i trochu přispěla tím raním výstupem, ale většinu viny dávám tomu kovovýmu stroji!

"Né že bych to nějak oceňovala."

"No tak to si počkej až tě rozřadí podle výkonu!" řekl se smíchem Mikky.

"Ehm myslím, že se vidíme naposledy. Náhodou nevíš, kde je tu nějaká volná louka?!" zeptala jsem se s nadějí.

"Ehm ne proč se ptáš?" zeptal se Mikky zmateně.

"No jen, že bych se šla někam zakopat!" oznámila jsem svůj plán a on se šíleně rozesmál. Po pravdě nejspíš si většina lidí myslela že jsme retardanti. Tak nějak mi to bylo víte kde....!

"Bože ty si teda něco!" okomentoval mě Mikky.

"Mimochodem podle čeho se tu dělí třídy?!" zeptala jsem se se zájmem.

"No tak nějak losováním. Tebe přiřadili ke mě, když jsme spolu na pokoji. Jen chci podotknout, že s námi ve třídě je samo peklo.!"

"Co?" tak nějak jsem mimo.

"No sdílíme třídu s naprostýma vymaštěncema. Jako je část fotbalistů a roztleskavaček!" objasnil. Vážně by mě zajímalo, jestli je semnou ve třídě i Derek. Po pravdě on taky hraje fotbal, takže by to mohlo být ještě zajímavý.

"Mimochodem... není s náma ve třídě i Derek Parkinks?!" zeptala jsem se.

"Hm ne ale je hned vedle proč?"

"Hm je to můj nevlastní bratr." oznámila jsem.

"To jako fakt? Víš  většina holek tu po něm a po Mikeovi letí!"

"Hm jo to bude on.!" řekla jsem jasně. Derek, totiž přímo miluje pozornost holek. A to jak vypadá mu v tom vážně dost napomáhá.

Právě jsme se hodlali vejít do jedný třídy, když nám do cesty stoupl nějakej frajírek. Ou bože že to je dneska ale skvělej den co?!

"Á nová slečinka" poznamenal a nějací debílci za ním se rozesmáli. Vážně tohle je nějaký klišé!!

"Á další magor od fotbalistů..!" poznamena jsem a snažila se ho obejít ale ten parchant mě zastavil. Vážně dneska nemám zrovna na tohle náladu. Už tak všichni na nás zíraj a myslím,  že vím kdo se bude dneska probírat u oběda.

"No kampak?! Snad mi nechceš utíct!" ušklíbl se.

"Představ si že do třídy. Vážně mě to mrzí ale právě se potvrdila moje teorie!!" oznámila jsem mu na oko nešťastně. Jinak jsem byla stoprocentně rozzuřená!

"Hm jaká pak teorie?!" zeptal se se zájmem.

Ve skutečnosti jsem tušila, že se na to zeptá. A právě v tomhle udělal chlapeček chybu. Se mnou vážně není dobrý si něco začínat!

"No že primitivní mozek maj jedině fotbalisti a nebo roztleskavačky, a  vzhledem tomu že ty jsi to první, tak se to potvrzuje.!" řekla jsem naštvaně.

"Vytahuješ drápky? Hm to se mi líbí!" řekl vzrušeně.

"Jo tak drápky? No rozhodně to budeš ty, komu někdo nakope prdel!" sykla jsem trošku víc nahlas.

"Teda mrška.. hm až tak! To bych od tebe nečekal!"

"To víš my víme že od tebe by to nikdo nečekal. Přece jen máš v hlavě vygumováno!" řekla jsem s úšklebkem.

"Neštvi mě!" (Hm už se trošku naštval...!)

"Bojím bojím!"

"Mrcho!" už zuří víc.

"Ou jé velkej náčelník se nám naštval!" na to jen zareagoval zvrčením a lidi u nás ve třídě se začali tlemit jak prdlí.

"Co si to řekla?!" zeptal se naštvaně.

"Jo ták.... Takže ty nejsi jen vygumovanec si ke všemu hluchej?!" (Možná bych se vážně měla krotit. Ikdyž on si za to může sám!)

Ve chvíli, když už po mě chtěl skočit. (Jo nevím co ho to napadlo!) Se za náma rozezněl ten sexy hlas z rána. Jéžíš já mám fakt štěstí!

"Copak se to tu zase děje?!"

(Díky za čtení a pls komentíky díky... :-*)

Vaše Mishqa :-*