Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Kapitola 3.: Omluva..!?
Pohled Aby:
Když jsem se ráno vzbudila, jen jsem proklouzla do koupelny a zpátky. Zalezla jsem znovu do postele a pustila si telku. To co se včera stalo mě nanejvíš vytočilo, takže nemám náladu.
Dan si zřejmě neuvědomoval danou situaci. Teď nebudu moct toho krypla co odkopl Jamí ztrapnit.
Celá tahle situace se vyvinula úplně jinak než jsem chtěla.
Asi po hodině mi Dan ťukal na dveře od pokoje. Nechápala jsem, co zase chce.
"No pojď" zahučela jsem.
Otevřel dveře a se zmučeným výrazem a s tácem na kterém byla nejspíš moje snídaně vlezl do pokoje.
"Vážně se mi do toho nechce, protože jsem měl jak jinak než pravdu, ale omlouvám se ti!" řekl a při tom mě sledoval.
No ve skutečnosti jsem nebyla naštvaná tolik na něj, ale na to, jak se to celkově posralo.
"No ... Už to neřeš a radši mi podej to jídlo." řekla jsem s úšklebkem.
Tomuhle se usmál a v mžiku seděl vedle mě na posteli i s jídlem.
"Ták co dneska podniknem?" zeptal se po chvíli.
"Copak ty si dneska někam nevyrazíš? Jestli si to hodláš u mě vyžehlit, tak to vážně nemusíš, takže si klidně někam zajdi.." řekla jsem s nadzviženým obočím.
"Cože? Jéžiš ne, stejně si chci dát pauzu. Takže mohli by jsme zajít třeba do zábavního parku..." navrhl a já se v tu chvíli šíleně rozesmála.
"Poč-- kat to jako že ty haha chceš haha jít semnou haha do zábanímu parku?!" vykoktala jsem ze sebe mezi záchvatem smíchu.
"Jo bože, co je na tom k smíchu!" zeptal se zamračeně.
"No promiň, ale ty věčně nadrženej si dáváš pauzu a ke všemu chceš jít do společnosti. Podotýkám, že semnou?!!! Promiň, ale nestalo se ti něco? Nebo horší, nedal ti někdo lopatou přes palici?!!" zeptala jsem se se smíchem.
"No co je na tom. A nejsem věčně nadrženej!" namítl.
"Jo hochu to si ještě povíme!" poznamenala jsem a snažila se vyhrabat z postele. Naštěstí se mi to povedlo.
Další problém byl, že budu muset přelízd přes Dana. Docela se mi to dařilo, ale jen do tý doby, než to pako do mě strčilo a já přistála přímo na něm.
"Bože, ty si takovej negramot!" neodpustila jsem si poznámku.
"Jo a co si potom ty?!" zeptal se mě se smíchem.
"Já budu tvoje noční můra. Brzo!"
"Ha ha, už nikdy se s tebou nebudu dívat na Barbie!" řekl jak jinak, než se smíchem.
"Počkat, já se dívám jen na Kena, to ty sleduješ tu silikonovou peroxidku!" nadhodila jsem dotčeně.
"Ty mrško jedna!" odtytuloval mě a rozhodl se mě zlechtat.
Ještě, že mám rychlý reflexy, jen tak tak jsem vyskočila a zamířila rovnou do koupelny.
Ve skutečnosti jsem ráda, že se omluvil. Ikdyž zřejmě nemá za co. Jenže Dan se jen tak neomlouvá. Kdybyste po něm chtěli omluvu, tak se jí nedočkáte ani za sto let.
Zřejmě si myslel, že budu hodně naštvaná. No nestalo se.
Vlastně mě hodně potěšil. Není zase takovej ignorant, jak by si o něm kdo myslel. No a už se nemůžu dočkat, jak ho budu mučit v zábavním parku. A věřte, že si to pěkně užiju.
/Díky za čtení a pls komentíky díky.../
Vaše mishqa... :-*
RE: Kámoši nebo něco víc??? - 3. kapitola | ourstoriess | 31. 12. 2011 - 17:11 |
RE: Kámoši nebo něco víc??? - 3. kapitola | elena katharin lucia | 31. 12. 2011 - 18:18 |
RE: Kámoši nebo něco víc??? - 3. kapitola | sweek | 31. 12. 2011 - 19:02 |
RE: Kámoši nebo něco víc??? - 3. kapitola | laneey | 03. 01. 2012 - 23:01 |