Vampire-krev | Kámoši nebo něco víc??? - 5. kapitola

Kapitola 5.: Náhoda?! Ne to ne...

Pohled Aby:

Ani ne po deseti minutách co jsem dorazila domů se ve dveřích objevil Dan. Seděla jsem u telky a absolutně si ho nevšímala.

"Ahoj ehm mno.." skočila jsem mu do toho.

"Jo jasně di ven.." prohodila jsem a dál se věnovala telce.

Bože, proč mi to vůbec vykláda. Ať si dělá co chce a mě nechá na pokoji, budu za to jedině ráda.

"Mno řikal jsem si..."

"Jo jasně klidně si je sem pak přiveď." prohodila jsem a vstala s myšlenkou, že se zavřu do pokoje a pustím si telku tam, protože jestli si je pan dokonalý přivede, tak tu vážně moc neuslyším.

"Ježiši můžeš mě chvíli poslouchat a neskákat mi do řeči!" sykl naštvaně a zachytil mě.

"Hrabe ti?!" vyjela jsem na něj.

"Ne, ale tobě očividně jo, kdyby jsi mě nepřerušuvovala, tak by jsi pochopila, co sem chtěl říct!" vyčetl mi.

"Počkej ha ha já to vědět nemusím, nejsem tvoje chůva, aby ses mi mohl svěřovat co tě trápí!" sykla jsem.

"Bože, ty jsi asi upadla ne?!" ou zřejmě se naštval. No každopádně mu to jen tak neprojde.

"Za to ty jsi přišel o inteligenci dávno!" vrátila jsem mu.

"Jéžiš ty jsi taková mrcha!"

Tak tohle si posral. Totálně jsem byla zabraná do urážky, že jsem si ani nevšimla, že stojí hrozně blízko. Jeho přítomnost jsem doslova cítila na vlastní kůži.

"A ty nadrženej imbec..."

Nedokončila jsem svojí urážku. V okamžiku jsme se líbali. Bože, nedokázala jsem myslet na nic jinýho, než na to jak úžasně líbá.

Asi po dvou minutách jsme se odpojili a já se mohla konečně nadechnout a uvědomit si co to ksakru bylo.

"Co to mělo znamenat?!" zeptala jsem se pobuzeně a z hodně velký části dočasně omámeně.

"Prosimtě mlč!" řekl s úšklebkem a znovu se mi přisál na rty. No a jak jinak, než že já jsem se nemohla jakkoliv bránit.

Prsty jsem zamotala do jeho vlasů a dala do toho všechno. Netuším, co tímhle sleduje, ale já mám o svých citech jasno.
Miluju ho i přesto, že je skoro každou chvíli otravnej.

"Víš chtěl jsem ti říct, že jsem tě celou dobu hledal.  No a když jsem tě našel, tak mě chceš vyhodit?!" zeptal se s úsměvem.

"Vlastně, ani nevím co chci. A hlavně co chceš ty?!" řekla jsem s klidem.

"Dlouho jsem to tušil, ale až teď si jsem jistej co chci. Miluju tě, takže promiň, ale rozhodně tě nechci nechat na pokoji!" řekl jasně a znovu mě začal líbat.

"Veříš, že to vydržíš?!" zeptala jsem se a zadívala se mu do očí.

"No víš ve skutečnosti už abstinuju tejden. A tím, že chci jen tebe jsem si naprosto jistej.!" upozornil mě.

"V tom případě není co řešit!" řekla jsem zadumaně.

"Co?"

"Taky tě miluju ty blbečku!" prohlásila jsem s úsměvem a tentokrát jsem se na něj vrhla já a začala ho  líbat.

No a ptáte se, jak to dopadlo? No jak asi. Jsou spolu nyní rok. Oba dva se stále hádají a urážejí. Jenže háček je v tom, že se neodvolatelně milují. Takže je necháme být, přece jen jsme byli otravní dost.

Radši se zameříme na někoho jiného.

No a tohle je tím pádem všechno. Všem moc děkujů za čtení a jak jsem již zmínila teště se na další kratší kapitolovku, Sexy ochránce.

Zatím se mějte moc hezky a brzy naviděnou... :)

Vaše mishqa.... :-*

/Díky za čtení a pls komentíky díky.../