Vampire-krev | Protectors Of Life - 2.kapitola (2/3)

Protectors Of Life

Kapitola 2.: Záchrana andělů (2/3)

(Dokáží se bránit nepříteli? Zachrání Alex všechny nováčky? Zvládne Char dočasnou nespavost? A co Ian jak ten na tom bude?To vše se dozvíte v příští kapitole našich zachránců. Doufejme, že jim vše víde podle plánu. Buťte s nimi až do konce jejich nepředvídatelné cesty osudu!)

"Fajn tohle mě už přestává bavit" poznamenala Char a odhodila je na druhou stranu.

"Co teď je jich tu nejmiň dvacet?" zeptal se Ian.

"Chvíli je zdrž, já udělám štít pro tyhle a pak ti pomůžu" oznámila mu Char a začala hledat kouzlo v knize Světla.

"Jo ale pospěš si. Moc dlouho je neudržím" sykl Ian a pustil se do těch, kteří se z toho nárazu již otřepali.

"Jo jo vím, že to tu někde bylo." mumlala si Char a rychle projížděla stránky. "Kruci" zaklela a snažila se to najít. Věděla, že to tu někde je ale kde kruci?! "Mám to!" vykřikla najednou a začla kouzlit.

"Pro naší záchranu, vyčaruj zde ochranu!" vykřikla a kolem vyděšených Světlonošů se objevila zářivá bublina, která všechny zahalila a chránila je před útoky.

"Hotovo" oddychla si. Ne ale moc dlouho, protože se jí snažili napadnout. Udělala rychlý výpad a odkopla dotyčného na opačnou zeď.

"Co?" vydechla. Celá ohromená, z toho, co udělala. Tak tohle musí být ta moc co? Pomyslela si a pustila se do zneškodňování ostatních. Nebyla si jistá, jak to všechno dělá, ale každý kdo se k ní přiblížil, nedopadl dobře. Po pár minutách jich už zbývalo jen pár.

Tu hrstku odkopla ve vzduchu a když přistála, tak je probodla dýkou nebo zneškodnila lektvarem. Rozhodně se jí to líbilo. Najednou jí napadlo, že by mohla někoho vzít do rukojmí. Jen pro to, aby se dozvěděli víc informací, přece jen byli na bodu nevědomosti, co se toho týče.

Ian její vystoupení sledoval s ohromením v očích. Netušil, kde se to v ní bere ale rozhodně byli ve výhodě. Napadlo ho, že by to mohla být její moc ale po pravdě si nikdy nemyslel, že by čarodějka mohla být, tak silná jako je Charotte.

Jednoho z nich zavřela pod krystaly. Ty ho uvěznili a on se nemohl dostat ven. Poté Roznesli krystaly po celém domě a tím dosáhli toho, že do domu se mohlo dostat jen dobro.

"A to si udělala jak?" zeptal se Ian, když Char odvrátila óchrané kouzlo z andělů. Věděla moc dobře, o čem mluví ale sama si na tu otázku nedokázala odpovědět.

"Netuším, možná to patří k tý levitaci" řekla a to už se ale v domě objevil Alex s dvěma dalšíma, jeden z nich byl ale raněný.

"Jsi v pořádku?" zeptala se rychle Char a přiběhla k Alexovi.

"Já jo ale tady Max to schytal otráveným šípem" řekl, a Char si prohlížela Maxovu ruku.

"Mastička to spraví. Jo měli jsme menší návštěvu" řekla Char a poukázala na toho uvězněného.

"Jen on?" zeptal se Alex.

"Ne těch zbývajících dvacet jsme zlikvidovali. Mimochodem jste všichni v pohodě?"odpověděl a zároveň se těch ostatních zeptal.

"Ano" ozvalo se ustrašeně. Char věděla, že to není z toho co se tu stalo ale z toho, že Ian je upír. Přece jen byl jednou zlo a tak z něho maj všichni respekt. Zjedný strany to je ale dobře. Ian sjedná pořádek a bude tu klid, přece jen dva dny je až až.

"Jdu pro tu mastičku" oznámila Char a vydala se do podkroví.

16:26 odpoledne

 "On nic nehodlá říct. Je naprosto tupej. Ani vyhrožování nefunguje!" stěžoval si Ian a dosedl k Char na pohovku.

"To je náš další problém. Všichni se tu nudí, já jsem naprosto vyřízená z toho, že jsem ještě nespala a Alex se snaží úpa splnit svůj úkol a stále někoho vodí. Jedinej kdo je na tom dobře si u ty!" řekla Char a musela se držet, aby neupadla do spánku.

"No né tak docela. Dochází mi zásoby jídla" řekl Ian.

"Co?" zeptala se vyděšeně Char.

"Neboj sát tu nehodlám, to snad, ještě do zítra vydržím" řekl.

"Takhle to nejde. On něco vyklopí a jestli ne tak mu zakroutím krkem" oznámila Char, stoupla si a vyrazila k tomu zajatci celá rozčílená.

Odkopla krystaly a tím zničila jeho mříže.

"Eh?" zeptal se nechápavě.

"Okamžitě vyklop, co máte v plánu!" vykřikla Char.

"Ani mě nehne" prohodil. Podíval se Char do očí a pitomě se usmíval.

"Psicho! Fajn nehne tě ale já s tebou hnu" oznámila mu Char a odkopla ho na druhou stranu pokoje. Ian jen překvapeně vzhlédl a sledoval tu scénu.

"Vyklop to!" křikla znovu Char a chytla ho pod krkem. Jen zakroutil očima na nesouhlas. To už to Char nevydržela a hodila proti němu železnou hvězdici. Ta mu přistála přesně pod rozkrokem.

"Příště už neminu!" oznámila mu s úsměvem.

"Dobře. Hodláme zaútočit přesně v tu chvíli, kdy zrušíte ochranu a budete je muset přenýst nahoru. To vám ale nedovolíme. Pro jistotu jsme si to zajistili a není šance, aby jste zvítězili, i když to víte" řekl ustrašeně.

"Jaký opatření?" zeptala se Char.

"To netuším."

"Né?" zeptala se Char naštvaně ale zároveň posměšně.

"Ne to ví jen pár z nás" řekl a Char věděla, že nelže

O dvě hodiny později    

"Vážně si myslíte, že nemáme změnit místo přeměny?" zeptal se Alex.

"Jo myslím, že bysme to měli nechat, tak jak to je, hlavně se musíme připravit" řekl Ian a souhlasil s tím nápadem, co navrhla Char.

"Jo přesně. Já připravím zásoby a Ian plán. Zvládli jsme je jednou, tak to podruhý půjde taky!" řekla Charlotte.

"Ale co když se něco zvrtne" rozhodoval se Alex.

"No tak to zvládnem, jen nám věř" prosila Char.

"Tak fajn." povolil Alex.

"Super, takže jak na to půjdem?" zeptala se Char Iana.

"No nejdřív to chce lektvar, ten už máme. Pak kouzlo to si vezmeš na starost ty a já tě prostě budu krejt" řekl Ian a Char si to promýšlela.

"Jo ale to nebude stačit na všechny" řekla Char.

"No s tím se taky dá počítat. Ta tvoje moc nám bude výhodou!" Řekl Ian a natáhl si nohy na stůl v obýváku. Celý den tu něco bylo. Je celej nevrlej, už jen z toho kolik tu je lidí. Ke všemu, když ty lidi si ho prohlížej a šuškaj kraviny. Je to tu jak v blázinci a on věděl, že Char je na tom hůř. Ona to ale nedává znát a to jak si vedla se zajatcem bylo naprosto skvělý. Myslel si Ian.

"Netuším, jestli to ale bude fungovat" řekla s obavami Char.

"Tvoje moc se ukáže pokaždý, když jí budeš potřebovat" ozval se Alex.

"Tak fajn zítra před dvanáctou to provedem" oznámila Char.

7:36 - další den

"Jak jsi na tom se zásobama?" zeptal se Ian, a vešel za Char do poskroví.

"Já dobře a co ty se svýma?" zeptala se.

"Ujde to!" řekl Ian s úsměvem a přišel blíž k Char.

"Ježiši! Áááá" vykřikla Char, chytla se za hlavu a v křečích se svalila na zem. Po tváři jí začaly řinout kapky slz.

Pokračování příště....

(Co se to s Char děje? Blíží se již útok? Jak si s tím poradí Ian? To vše se dozvíte v příští kapitole našich zachránců. Doufejme, že jim vše víde podle plánu. Buťte s nimi až do konce jejich nepředvídatelné cesty osudu!)

(Díky za čtení a pls komentíky díky!!!)