Záhadný ctitel - 1. kapitola

Záhadný ctitel

Kapitola 1.: Pohledy

Jako vždy je hodina dějepisu a já se šíleně nudím. Naštěstí sedím ve třetí lavici, takže mě učitel ani nesleduje.

"Slečno Parksnová?!" vyvolal mě učitel.

"Ehm...." Hodila jsem si ofinu mých dlouhých vlasů z obličeje a zaměřila se na profesora. Totálně jsem nevěděla na co se ptal.

"No?!" poklepával propiskou o stůl a propaloval mě pohledem.

"18. století????" prohodila jsem  nervozně.

"Vážně mě udivuje, že znáte odpověď" pronesl udiveně.

"Ty kráso já se trefila?!" vydechla jsem trochu víc nahlas a lidi kolem se rozesmáli.

"Co prosím?!" otázal se profesor.

"Ále nic..." prohodila jsem.

"Tákže..." začal něco kecat a já ho zase nevnímala.

Kreslila, no spíš čmárala jsem si zase do sešitů. Po chvíli mě tak trochu zamrazilo. Jo řikáte si, že jsem paranoidní, ale vážně jsem na sobě cítila něčí pronikavý pohled.

Nejprv jsem se snažila to ignorovat, ale po nějaký chvíli jsem se musela otočit. Podívala jsem se směrem k oknu a spatřila jeho.

Erik, ten kluk o kterém jsem se už zmiňovala. Ml jako vždy uhledně nagelované vlasy, které dostávaly pod denním světle lesk.Díval se na mě. Všiml si, že se na něj dívám. Nic ale neudělal, díval se na mě stále. Jeho pohled jsem vydržela jen pár vteřin.

Vážně jsem to dýl nevydržela.

Přísahám vám, že jsem celou hodinu cítila ten pohled. Snažila jsem se na to nemyslet, ale přiznávám, že to nešlo. Když se ozvalo zazvonění, úlevou jsem si vydechla a začala si balit věci a zamířila jsem si to do učebny chemie.

Jo další předmět, kterej vážně miluju.

Samozřejmě, že jakmile zazvonilo na hodinu, tak do učebny okamžitě vtrhla profesorka a tasila se s testem.

Všichni nesouhlasně mručeli. Jo tahle úča přijde vždy s něčím nečekaným.

"Napíšeš si ten test taky Eriku, nebo až příště?" zeptala se, když došla k jeho lavici. Nyní seděl on předemnou, takže jsem v klidu viděla co dělá.

"Jo napíšu si ho.." prohodil jako by nic a holky kolem něj slintaly. On má totiž podle nich vážně sexy hlas... (Ehm mno to newím....) A ke všemu moc často nemluví, takže je to něco jako zázrak, ale asi jen pro  ty holky..

Dál se to nerozebíralo a my se pustili do práce.

Bože, netušila jsem kde ty kraviny bere...... Z pěti cvičení budu mít maximálně jedno dobře... To zase bude!

Hned jak skončila chemie se šlo konečně na oběd.

Prvně jsem zamířila do šatny. Jen pro informaci  máme je seřazený podle věku.

Oblíkla jsem se. Nijak jsem se nerozhlížela, takže jsem zamkla skříňku a vyrazila ven z šatny. Proto mě překvapilo, že jsem málem do někoho vrazila. A shodou okolností ten někdo byl Erik.

"Ou sorry.." prohodila jsem rychle a zdejchla jsem se dřív, než by mi něco řekl.

Víte co mě štve?!

Jídelna. Protože jí máme šíleně daleko od školy. A ke všemu je zima, takže to klouže jak....Nevím, jakej inteligent to vymyslel, ale řekla bych, že při tom musel bejt totálně zhulenej.

/Newím, jestli budu splňovat všechny požadavky co se tu objevili, ale vynasnažím se. Přece jen mám troško víc odlišný styl psaní. :D Takže se po případě omlouvám.. :) /

/Díky za čtení... a za vyjádření budu ráda/

Vaše mishqa.. :-*