Vampire-krev | Záhadný ctitel - 8. kapitola

Záhadný ctitel

Kapitola 8.: Já a závislák?! No to ne.... Teda jen trošičku.. :)

"Ahoj?!" usmál se zářivě Erik hned jak jsem otevřela. Koukala jsem na něj jak na zjevení. On, kterej si drží neutrální masku, mi teď rozdává jeden úsměv za druhým. Si pište, že to semnou zatočilo.

"No ahoj. Vzhledem tomu, že jdeš na doučování matiky mě nepřestává udivovat, že jdeš tak v dobrý náladě." prohodila jsem spíš pro sebe.

"No co, konečně omrknu barák někoho ze školy i zevnitř," nadhodil jako by nic.

"No tak poď dál ty nedočkavče..." prohodila jsem a zavřela za ním dveře. Začal se zouvat a svlékl si bundu.

"Dáš si něco k pití?!" zeptala jsem se. Vážně bych nesnesla, kdyby si pak druhej den celá škola šuškala něco o tom, že nejsem moc dobrá hostitelka :D

"Jo cokoliv!" prohodil.

-------------------------------------------------

"Takže to bude 5xy-65,2x," napsala jsem výsledek za rovná se příkladu. Připadalo mi, že Erik spíš skenuje pohledem mě než ten příklad co jsem mu právě vysvětlovala.

A to že mě jeho pohled teda deptá!!

"Hm...."

"Můžeš začít," podstrčila jsem mu tužku a papír pod ruku. Na chvíli se zamyslel a pak začal počítat. Dostal se do poloviny, pak se zarazil.

"Teď musíš dosadit a vynásobit," napověděla jsem mu. Jen se nadechl a s dalším úsměvem příklad..... podotýkám po trochu víc delší době.... vypočítal.

--------------------------------------------------

Když už jsme po dvouch hodinách toho mučení skončili, vtrhli do pokoje Tod a Bob.

"Tykráso, tak tohle je to tvoje doučko jo?!!!! Teda Kat ty jedeš..." ušklíbl se Bob. Erika popadl smích. Dyť jo, jen ať se směje..!!

"Ha ha chceš ještě něco?!" zeptala jsem se ironicky.

"No jo... Co si takhle zahrát na telce tu tvojí slavnou hru NightWar?! Stejnak to vaše muckování už skončilo ne?!" zeptal se nyní Tod.

"Páni ty máš NightWar?!" zeptal se okouzleně Erik. Jeho nadšení mě totálně vykolejilo.

"Hm, jasně Katuška tuhle hru totálně žere...... Navíc jí hraje tak často, že je z ní dokonce profík....!!! Ale teď jí hodlám porazit!" zafandil si Tod.

"No to je skvělý. Můžu se mrknout?!" zeptal se Erik a podíval se na mě očekávajíc mojí odpověď.

"Jo klidně. Jen když nebudeš vytrubovat, jakej jsem závislák...." prohodila jsem s úsměvem.

"To za mě stihnou tyhle dva. Mimochodem to jsou tvoji bráchové?!" zeptal se a kývl na dvojčata. V tu chvíli se ti dva rozřehtali jak prdlí.

"Ne tihle dva dementi jsou mí míň příbuzný a já jim na víkend dělám chůvu!" objasnila jsem na pravou míru.

----------------------------------------------------------------------

"Teda, nikdy jsem neviděl holku, která by tuhle hru hrála a ke všemu mě porazila...." vydechl s úžasem a s velkým úsměvem Erik.

"A já neviděla někoho, kdo tak falešně dělá, že to neumí hrát." nadhodila jsem s úšklebkem.

"Fájn, prokoukla jsi mě. Teď si to teda rozdáme!" prohodil zapáleně Erik a okamžitě se do mě pustil. (Jako v tý hře samozřejmě...... Abyste nemysleli na něco jinýho milí pátelé...)

"Už zase jte do toho zažraný?!" utrousila znuděně Jane.

Hned jak si, ale všimla Erika, rázem se začala usmívat jak měsíček na hnoji. No super, teď ať do něj začně dělat no!!!!! Fákt mazec.

"Ahoj." prohodil Erik a zaměřil se na mě. "Další dítě na hlídání???" zeptal se s úsměvem Erik a Jane se zamračila.

"Já nejsem dítě.." sykla uraženě.

"Jo jasně, si jen pubertální výrustek!" pronesla jsem se smíchem. Rázem se ke mě přidali i ty dvě paka a Erik jak jinak.

---------------------

Asi po necelý hodině zazvonil domovní zvonek. Erik hrál zrovna s Todem, takže jsem zamířila na chodbu. Hned jak jsem otevřela, nemohla jsem uvěřit tomu co jsem viděla.....

/Díky za čtení a za jkýkoliv komentík budu ráda...../

Vaše mishqa.. :-*