Záhadný ctitel - 14. kapitola

Záhadný ctitel

Kapitola 14.: Mučení všeho druhu

Přesně jak jsem předpovídala. Byl to horor. Každou hodinu mi do pokoje vtrhla matka a měřila mi teplotu. I přes to, že už nejmíň po desátý teploměr ukázal, že teplotu nemám, vůbec jí to neodradilo. Prej musím být na zejtřek totálně fit.

Po pravdě, když myslím na ten zítřejší ples, nějak mě to odrazuje. Mám špatný pocit z toho, co se mezi mnou a Erikem děje. Ke všemu do toho zasahují ty SMS od záhadného ctitele.

Jo moje problémy by, chtěl mít asi každej co?!

---------------------------------

Už ve dvě hodiny jsem se šíleně nudila, takže jsem se potichu, aby mě neslyšela matka, jsem vylezla z postele a zamířila se oblíknout.

Nakonec jsem se přemístila do kuchyně a vyndala si z ledničky jogurt.

"Katrino, jaktože tu jen tak chodíš. Měla by jsi ležet!" uslyšela jsem za sebou hlas mojí v tuhle chvíli, strašně otravný matky.

"Jo jasně, ale vážně se nudím. Jdu si sednout k telce." prohodila jsem znuděně a pomalu se vypařvala.

"Dobře, ale nepřeháněj to! Zítra musíš být zdravá!" upozornila mě matka.

"Hm. Je mi dobře, ale nějak se mi tam zejtra ani nechce,"

"No tak o tom nechci ani slyšet mladá dámo. Aby bylo jasno, na ten ples tě klidně i dotáhnu. Navíc jsem dneska v obchodě mluvila s nějakou tvojí kamarádkou. Myslím, že se jmenuje Cleo. No každopádně se mě ptala, jestli by zítra mohla přijít a připravit tě i sebe. Souhlasila jsem, ke všemu se prý zítra domluvíte ve škole." oznámila mi matka jako by nic.

"A to mi to řekneš až teď?" zeptala jsem se s úsměvem.

"Ehm nějak mi to vypadlo!"

"Jo jasně mami. Já tě chápu....."  pohodila jsem rukou a přemýstila jsem se do obýváku.

------------------------------------------------------------

"Ahojík Kat, je ti už líp? :)"přišla mi kolem sedmí večer SMS.

"Jo super, jen mě matka mučí. Mimochodem, ty už o tom víš taky?" Odeslala jsem a mrskla sebou na postel.

"No jo povídalo se... :) No a jak se těšíš na ten ples?!"

"Nijak zvlášť. Ani se mi tam moc nechce :("

"Ne to mi přece nemůžeš udělat. Bez tebe bych to tam rozhodně nepřežil. Vážně. Už teď mi chybíš"  přišla mi hned naléhavá SMS. Docela jsem se i nasmála. Prej chybím.

"Náhradu by sis tam našel rychle, to si piš. :)"

"Za tebe bych nikdy náhradu nenašel.. :-*" přišlo mi. Tak po tomhle si můžu bejt jistá, že určitě neusnu. Skvělý že?!!!

-----------------------------------------------------------------

Další den jsem byla šťastná za to, že můžu do školy. Jenže hned po tom co jsem vystoupila z busu mi došlo, že ve skutečnosti je ten ples dneska, takže mě ihned nálada přešla.

"Katrino!!! Okamžitě zastav, nebo tě umačkám k smrti!" zakřičela na mě přes celý parkoviště Cleo.

"Bože, zbláznila jsi se?!" zeptala jsem se, když byla jen kousíček ode mě.

"Ne jasně, že ne." prohodila s úšklebkem a skočila mi kolem krku.

"Blbá otázka. Lepší by byla :Budeš ještě někdy v pořádku?!" opravila jsem se se smíchem.

"Ha ha vtipný. Ani nevíš, jaký tu bylo utrpení. Ty dva dementi pořád něco kecali o tom jak se vypařit a přijít tě navštívit. Po chvíli jsem s tím i málem souhlasila. Ani nevíš, jak jsem ráda, za to že už jsi dneska přišla." vychrlila na mě.

"Jo skvělý..... Takže vlastně v překladu jsi ráda za to, že jsem tu já a ty dva dementi budou věnovat pozornost hlavně mě co?!" zaptala jsem se s úšklebkem.

"Tak trochu.." přiznala se.

"Skvělý, tak megej. Nechci přijít pozdě zrovna dneska." oznámila jsem s úsměvem a zamířili jsme ke škole.

--------------------------------------------------

Celej den to bylo jak na trní. Všade běhali drby a plány na večer. Všichni byli skvěle naladění.

Dokonce mám i doprovod. Josh bere Cleo a Ben se samostatně přihlásil, že doprovodí mě. Skvělý ne?! Jo zdá se to být super, ale nijak na to naladěná nejsem.

"Takže jsme domluvení, ve čtyři jsem u tebe jako na koni. A kluci se pro nás staví v šest jasný?!" ptala se mě už nejmíň po stý Cleo.

"Jo dobře. Zřejmě to myslíš nějak vážně co?!" prohodila jsem cetou na bus.

"To si piš. Jen počkej, jak se na tobě vyřádím!!!" varovala mě.

"Jo no už se vážně nemůžu dočkat!" vrátila jsem jí a nastoupila do právě přijíždějícího busu. Skvělý, takže teď už jen sehnat šaty. Jo přesně, jediná věc a asi ta nejdůležitější mi chybí. No jo, někdo prostě musí být pako. No a od toho tu jsem přece já!!

/Všem děkujů za čtení i za komentíky/

Vaše mishqa... :-*