Night of Love 2 - 15.kapitola

Night of Love

- záchrana

Kapitola 15.: Já jsem magnet na problémy... :D Už od přírody!

Přesně jak jsem předpokládala, tak i na koleji se to hemžilo lidma. No tady spíš jen holkama. Snažila jsem se ignorovat jejich pískání a kecání o tom, jakej z našich kluků má nejlepší zadek a zamířila jsem do kuchyňky pro láhev s pitím.

Hned jak jsem vešla, byla jsem překvapená koho to vidím.

"Ahoj Lucy. Ty kráso už pár dní si o sobě nedala vědět." pozdravila jsem mladší kámošku. Už si ani nepamatuju, kdy jsem jí viděla naposled. Nejspíš ten den co jsem se pohádala s Michaelem.

"A-ahoj. Co tu děláš..?" řekla dost překvapeně.

"Du si jen pro pití. Dneska je tu teda frmol!" poznamenala jsem a zamířila k chladícímu boxu, kterej se nacházel vedle ledničky.

"To mi povídej, dneska to tu žije. Málem jsem dostala infarkt z toho, jak se sem to stádo nahrnulo. A to je samí malování, kluci, kluci a malování. Mimochodem jak jsi na tom ty a.. no Michael?!" zeptala se a zdálo se, že jí to až nějak moc zajímá.

No, koho by taky ne co?!

"No všechno je O.k. Prostě super. Vyjasnili jsme si to a všechno je v normálu a troufám si říct, že je to snad i lepší." řekla jsem vesele a v duchu dodala.... --> Až na ty SMS a vyhrožování....

"Takže jsi mu to prominula?!" zeptala se zděšeně. Zdá se, že jí to vyvedlo nějak moc z míry.

"Hm no došlo se na to, že to byl omyl.

" souhlasila jsem a zavřela box.

"Aha. Omyl...." poznamenala neslyšně. "No nic musím něco ještě dodělat. Zatím!" broukla a zdejchla se dřív, jak jsem mohla něco poznamenat.

---------------------------------------------------------------------

Užila jsem si krásný dvě hoďky v klidu, sama na pokoji. Bohužel můj klid narušila Kiky a Niky s tím, že dneska bude slavnostní večeře, takže se máme nějak slušně oháknout.

"Myslíte, že by si všimli toho, kdybych se tam nedostavila?!" zeptala jsem se znuděně a převalila se na posteli. No jo, já jsem si ležela a ty dvě pobíhali po pokoji a hrabali se ve svým oblečení. Nuda!

"Cože?!" v mžiku se obě zastavili.

"Tak to teda rozhodně ne! Ty!!!!! Tam rozhodně pujděš a jestli ne, tak tě tam dokopem. Tohle je pravá příležitost si něco užít. Máme slíbenou diskošku i s tou jinou školou a ty se potřebuješ odreagovat jako sůl!!! Nemůžeš se pořád zžírat pocitem, že tě někdo sleduje a chce tě zabít. To je kravina!!" obořila se proti mě naprosto vážně Kiky.

"Hm jo až na to, že to je všechno pravda!" poznamenala jsem.

"Jo to je, ale dneska večer se nic nestane. To ti slibuju, protože jestli jo, tak si najdu toho, kdo ti to posílá a nakopu ho do jeho vznešeného pozadí!" okomentovala to Niky.

"Skvělý... Ha ha tak to bych chtěla vidět!" prohodila jsem se smíchem. "Jo a fákt si na sebe neberu šaty, když už pudu...." dodala jsem ještě s úšklebkem.

"A to proč?!" zeptala se s úsměvem Kiky.

"No...... nepotřebuju, aby mi nejací úchylové očumovali dekollt a zadek!" objasnila jsem znechuceným tonem.

"No... tak dobře, ale vem si něco co ti bude seknout. Jasný?!" poručila Niky.

"No mě to přeci sekne ve všem...." poznamnala jsem menší detail a ohdodlala se k tomu, abych si šla vybrat věci co na sebe hodím.

------------------------------------------------------------------

Nakonec jsem se rozhodla pro černé upnuté džíny, kozačky s vysokým podpatkem (už tak jsem dost nízká) a černý korzet. Vlasy jsem přejela kulmou a nechala si je rozpuštěný. Slabě jsem si namalovala oční linky a řasy přejela řasenkou.

Byla jsem neskonale ráda, že mi to zabralo jen dvacet minut. Za to Kiky a Niky pořád něco předělávali a při tom si stěžovali na to, že v dnešní době nevyráběj nic kloudnýho na sebe. Tomu jsem se musela jenom tlemit.

------------------------------------------------------------------

Vešli jsme do jídelny, která se rázem změnila na hodovací místnost. Vážně by mě zajímalo, kolik na tohle museli najmout lidí.

Aspoň jednou za uherskej rok to tu vypadá docela dobře. Jenom teď je tu dvakrát víc lidí jak jindy. Docela mě nadchlo, že kluci stihli zabrat náš obvyklí stůl. I když bych spíš odhadla, že tam seděli nějaký slepičky z tý druhý školy a když uviděli, že k nim míří kluci, tak se z toho složili a nechali se odvýst na pohotovost.

No jo krutej život co?!

------------------------------------------------------------------

"Hojík!" pozdravili z vesela ty dvě a sedli si na volný místo vedle Dewa a Alexe.

"No, už jsme si řikali, že jste v tý koupelně  snad usli. A nebo si rozmazali make-up což byla druhá verze...." poznamenal Dewe, čímž  si zasloužil jen prokroucení očí od holek a smích od kluků.

Já jsem si mezitím sedla vedle Michela.

Ten neváhal a hned jak jsem dosedla, přimáčkl si mě k sobě a políbil mě. Zbytek stolu jen nesouhlasně zamručel.

"Už zase se cucaj.... jsou na sobě jak pijavice..." okomentoval to hned Dewe.

"Ha ha..." prohodila jsem, když jsme se odpojili.

"Víš o tom, že ti to šíleně sekne?!" zašeptal mi Michael chraplavým hlasem u ucha, tak abych to slyšela jen já.

"Hm, to tvrdili i ty paka z tý druhý školy.." nadhodila jsem laškovně. A to jako fákt nekecám. Když jsme mířili do jídelny, tak jsme potkali ty tři vobšousty, se kterejma jsem měla dneska tu čest a ty si své poznámky, nenechali jen tak pro sebe.

"Štěstí, že si jenom moje!" řekl majetnicky Michael a obtočil svojí ruku kolem mého pasu.

"Hm asi...." prohodila jsem.

"Jaký asi ty ďáblice." zamručel Michael.

"Nemohli byjste toho cukrování nechat aspoň u toho jídla?!" zeptal se nabručeně Dewe.

"Jen jim nezáviď. Oni nemůžou za to, že zrovna ty se musíš dívat na slaďáky v kině sám!" ozval se za náma hlas Amandy, která obsadila předposlední místo.

"Á čarodějnice dorazila. Jaký štěstí, že ta babizna sedí zase u našeho stolu...!!!" sykl načuřeně Dewe.

"Ale no ták, nečerti se. Neboj, tu večeři ti nehodlá sníst!" poznamenala Amanda.

"Ha ha. Ještě chvíli a praskne mi z ní hlava!" okomentoval to Dewe a my se mohli smíchy ...... no vy víte co.!

--------------------------------------------------------

Hned po večeři jsme měli hoďku jen pro sebe a pak začne ten večerní program.

Kluci nadhodili, že musí něco dořešit (ha ha ti určitě maj co řešit), Amanda zamířila za Edgarem něco probrat, takže jsme zůstali jen já a Kiky s Niky.

Zamířili jsme na kolej, aby se mohli holky převlíknout... (pořád hudrovali, že musej vypadat na ten večer skvěle).

Pár metrů před kolejí nás překvapil hlouček... no byl to pěkně velkej hlouček holek, co na sebe něco hulákali. Došlo nám, že máme menší problém mezi náma holkama z naší školly a těma slepice z druhý. Jak to tak vidím, tak brzy se nejspíš dostanu zase do problémů.

/Díky za čtení i za vyjádření/

Vaše misqwa.. :D