Já a chůva?! - 3 kapitola

Já a chůva?!

Kapitola 3.: Schovka

"Cože?!" zeptala jse se zděšeně.

"A Wilouši?" zeptala se Lily a nad jejím pojmenováním jsem se musela ušklíbnout.

"Css co takhle flaška?!" zeptal se s úsměvem.

"To přeci není nic pro tebe. Ještě na to nemáš věk.... " namítla jsem.

Chtěl něco říct, ale Ben mu do toho skočil.

"Co schovka?" zeptal se nadšeně.

"Jo zahrajem si jí. Prosím..." začala Lily.

"Jasně, ale velkej bratr zdá se hrát nebude.. Zřejmě se bojí, že by prohrál.." souhlasila jsem se smíchem.

"Bručoun..." poznamenal Ben.

"Počkat, počkat. Kdo řikal, že se mi nechce hrát?! Si piš, že tebe já nenechám v ničem vyhrát!" poznamenal rychle Wll.

"Takže až se vy dva najíte, skočíte se převlíct a pak se dole doluvíme.

.." řekla jsem s úsměvem a ty dva jen přikývli.

--------------------------------------------------------------------------------

-- o 15 minut později --

"Takže já pikám a vy se někam schovejte oukej?" zeptala jsem se těch dvou prcků.

"Jo!" potvrdil Ben.

"A můžu se schovávat s panem brumlou?!" zeptala se mě Lily.

"Myslíš toho hezkýho medvídka?!" zeptala jsem se s úsměvem.

Přikývla. "Jasně můžeš," souhlasila jsem s úsměvem.

"Héj prcku!!! A můžu se já schovávat s paní brumlovou?!" zavolal na mě s úšklebkem Will. Zřejmě se dost bavil. Otázkou mi zůstává, co tu ksakru ještě dělám?! Prokriste klidně bych s tím mohla seknout. Dyť ho doslova nesnáším a být s ním každý víkend by mě dočista zabilo.

"Pro mě za mě si dělej co chceš a ským chceš." prohodila jsem bez špetky zájmu. Otočila jsem se a začala počítat.

---------------------------------------------------------------------------

Pohled Willa:

Páni ta má ale výdrž. Tipovval jsem, že zdrhne hned jak víde z mýho pokoje. Jenže ona je až moc v klidu. Dokonce mě stíhá i urážet. No a teď si tu hraje jak malý dítě.

Myslím, že mě nepřestane vivádět z míry.

Nevěnoval byc jí nijak velkou pozornost, ale to jak na mě reaguje mě nějakým způsobem fascinuje. Všechny touží po tom, abych se na ně aspoň podíval a ona mě posíla do zelenýho háje aniž bych se na ní podíval.

Je jiná a to mě deptá.

Rozhodně jí dokážu, že ona neni nějak důležitá tím, že se ke mě chová jinak. Ještě přileze. A už vím, jak toho dosáhnu.

Aniž bych něco řekl, zalezl jsem do koupelny a plánoval jak co provedu.

"Ještě se uvidí, kdo koho teď vyvede z míry," vždycky dostanu co chci.

Po pár minutách jsem slyšel její kroky. Mířila směrem do koupelny. Přesně jak jsem chtěl. Jenom to chce správný načasování.

Chytla za kliku a pomalu otevřel dveře. Hned jak vstoupila dovnitř, jsem ty dveře zavřel. Zdá se, že jsem jí překvapil, protože nadskočila.

"No doprdele, myslela jsem, že tahle hra má jistý pravidla...." poznamenala kousavě a už chtěla odejít, ale zachytil jsem jí.

"Já mám svoje vlastní pravidla,"  snažil jsem se o ton, kterýmu podlehne každá. Zdá se vá to možná směšný, ale ještě víc je směšný to jak se ty slepice potom chovaj.

"Divný, ale nějak netoužím zjistit jaký.." sykla s protočením očí.

"Každá to časem zjistí," řekl jsem s úsměvem a začal se k ní pomalu přibližovat. Nejdřív to nezaregistrovala, ale po chvíli předemnou začala couvat.

"Omyl chlapečku. Já se neřadím do skupiny KAŽDÁ!! Navíc pokud sis nevšiml, nemám čas si se tebou hrát, zrovna mám něco rozdělanýho," sykla znuděně.

"Řikej si co chceš, ale sama dobře víš, že to moc dlouho nevydržíš." řekl jsem s úšklebkem. Tohle jí zjevně popudilo, protože mě probodla očima.

"Kliď svý pracky odemě pryč. Zjevně se ti překrvil mozek a seš čím dál tím víc nadrženej, ale to mě je putna. Di si ty svý choutky zkoušet třeba na prvačky. Ty se ti složej hned na místě!" řekla ledově, odstrčila mě a zmizela za dveřma koupelny.

Zdá se mi to, nebo tu je trošku dusno?!

----------------------------------------------------------------------

Pohled Nikol:

Zabouchla jsem dveře koupelny a naprosto vytočená si oddechla.

Co si ten parchant myslí ksakru. Že mu roztáhnu nohy hned co na mě promluví. Je tak arogantní, že mu to snad zatemnilo mozek.

Prej: Sama dobře víš, že to dlouho nevydržíš.

Co to je za blbí keci. On se zbláznil. Prostě se zbláznil. Už se ani nedivím tomu, že se v jeho přítomnosti nemůžu ovládat. Pravej důvod není ten, že by mě přitahoval, ale ten, že mu toužím rozbít tu jeho makovici. A přísahám bohu, že jestli ještě něco zkusí, tak ho vykastruju!

/Díky za čtení i za komentíky/

Vaše mishqa.. :)