Já a chůva?! - 5 kapitola

Já a chůva?!

Kapitola 5.: Nemilé překvápko

"A ty seš ksakru kdo?!" vyjela na mě nějaká blonďatá pipka.

"No..." nestačila jsem to dočíct, protože mi do toho skočila.

"Já jsem to věděla. Ty si jeho holka co?! Bože, proč já jim na to vždycky skočím?! To neni možný. Proč já?!" nadávala pořád dokola, během toho si sezbírala svoje oblečení a už mizela z pokoje.

Byla jsem totálně vyvedená z míry.

No a Williem to jen sledoval s úsměvem.

"Co to jako mělo znamenat?!" dostala jsem ze sebe nakonec ledově. Až teď se na mě podíval a vyšel směrem ke mě.

Prolítla jsem očima jeho směrem a dostala jsem další šok. On si šel proti mě úplně v pohodě, jen tak v džínách. Napůl nahej se zastavil v mojí maximální blízkosti.

"Copak žárlíš?" zeptal se s provokativním úsměvem.

"Cože?! Měla bych?" zeptala jsem se jízlivě.

"No bylo to jen pobavení na jednu noc.

Nikdy nic vážnýho.." objasnil mi jako bych se ho na to ptala. Pořád jsem plně pociťovala jeho tělo. Musím uznat, že Will byl opravdu kus. Jenže jakmile se k němu někdo připoutá, okamžitě se spálí.

"Můžeš se laskavě oblíct?" zeptala jsem se nevrle a zadívala se mu do očí.

Hned jsem věděla, že jsem udělala chybu. Jeho oči mě okamžitě uvěznily. A pomalu si to i on uvědomoval.

"Copak znervozňuju tě?!" zeptal se šibalsky.

Jo a ani netušil jak moc.

"Ne to rozhodně ne. Já jen, že tu stojíš jak dement v průvanu..." ovládla jsem se a slušně mu vpálila urážku. Tomu se jen ušklíbl a otočil se směrem do pokoje.

Nezapoměl mi ještě vzduchem posla pusu.

"Prase nadržený!" ulevila jsem si, když za sebou zavřel dveře.

"Taky tě tak žeru!!!" zakřičel z pokoje. Kruci, on snad slyší naprosto všecho.

----------------------------------------------------------------------

"Tak tady to máte," řekla jsem s úsměvem a podala Lily a Benovi talíř s obědem. Čas tady běžel celkem rychle a s tím jsem byla i spokojená.

Will byl naštěstí většinu dopoledne zalezlej v pokoji, takže jsem měla klid.

"Jů špagety.." obdivovala a zároveň jásala Lily.

"Jasně, ale dalo mi to hodně práce přemluvit dámy z kuchyně, aby je udělaly," prohodila jsem pyšně. A vážně jsem byla hrdá, protože jak jsem to na ně zkoušela, jen těžko se dali přemluvit.

"Bože, děláte z jednich špaget.." ozval se znuděně Will a zasedl za stůl.

Sedla jsem si naproti němu, protože byli jen dvě volný místa a to naproti a nebo vedle něj. To druhý jsem hned zavrhla, takže nic jinýho nezbývalo. No a pustila jsem se taky do jídla.

Musím říct, že kuchařky umí rozhodně dobře vařit.

"Tak co budeme dělat po obědě?" zeptal se Ben.

"Co třeba jít do parku?" zeptala jsem se těch dvou.

"Rozhodně ne!" ozval se Will.

"Tebe se taky nikdo neptal..." prohodila jsem s úšklebkem.

"No prcku přeci mě máš na starost ne?" zeptal se uraženě.

"To řikal jako kdo?!"

"No přeci moje maminka.." začal si hrát na neviňátko.

"Tak ty si můžeš dát polední odpočinek s tou tvojí krasotinkou a my jdeme ven," řekla jsem jasně a s úšklebkem.

"Pujdem do parku?" zeptala se Lily.

"Jasně, zvu vás na zmrzku." řekla jsem s úsměvem.

"V tom případě jduu taky!!!" ozval se Will s ďábelským úsměvem. Byl to přesně ten úsměv, kterýho se tolik bojím. Je mi jasný, že tímhle dostává holky na kolena a proto jsem ho tak nesnášela.

-----------------------------------------------------------------------------------

"Příští víkend musíme znovu," promluvil vesele Ben, když jsme kolem šesté přišli zpátky do jejich domu.

"U toho nemůžu chybět," ozval se Will.

"Jo jasně. Ty u toho rozhodně nebudeš!" řekla jsem vytočeně.

"A to jako proč?!" zeptal se s provokativním úsměvem.

"Se ještě ptáš?! Bože, vždyť jsi tomu klukovi mohl něco udělat!!! V klidu jsem si tam s ním povídala a ty tam pak vtrhneš a začneš si hrát na to, že jsem tu s tebou. Fakt jak malej harant. To ses s ním fakt musel prát?!" zeptala jsem se totálně vytočeně.

Pohled Willa:

"No jasně že musel. Ty si tam s ním klábosíš a kašleš na to, že jsi v práci!" ohradil jsem se naštvaně.

Navíc ten debílek co se kolem ní motal si tu ránu zasloužil. Běhal kolem ní jak nějakej pejsánek a byl z ní celej paf. No a ona si to ještě užívala.

Už od pohledu je to mrška.

"Dyť si ty dva hrály na pískovišti. Jenom ty jsi ten co tam dělal zcény!" sykla ke mě a pomáhala ségře s botama. Když jí je sundala, ty dva zamířili nahoru do pokoje a ona si sedla na židli v kuchyni, kde už kuchařky připravovali večeři.

"No zase já! Hlavně že ty...." skočila mi do toho.

"No a co jako?! Mě bylo ráno totálně jedno, co u tebe ta cuchta dělala. A ty teď vyvádíš kvůli tomu, že s někým mluvím. Co tobě je do toho!"

Jo to kdybych věděl....

"Nic! Víš co nic!!" křikl jsem naštvaně a vyrazil z kuchyně do pokoje, kde jsem za sebou dost solidně zabouchl dveře.

--------------------------------------------------------------------

Pohled Nikol:

"Tak naschle!" prohodila jsem k paní Lewisové.

"Ahoj. Uvidíme se v sobotu!" zavolala za mnou, to už jsem, ale zavírala dveře od domu a pádila směr domů. Od tý doby co jsem se s Willem pohádala jsem už ho ani neviděla. Dokonce ani na tu večeři nepřišel. Prevít jeden prohnanej.

-----------------------------------------------------------------

Pohled nikdo:

"Tak jak to s nimi vypadá?" zeptala se Elisa a posadila si svou dceru na klín.

"Bráška s náma dneska seděl u oběda. No a pak s námi šel dokonce ven. Jenom se tam hádal s nějakým pánem." odpověděla jí Lily.

"Hádal? Ven? U oběda?" divila se s úsměvem Elisa Lewisová.

"Jo. Dal si zmrzku a pak se s ním hádal. Já měla jahodovou!" chlubila se maličká Lily.

"To je pěkné zlatíčko." řekla s úsměvem Elisa.

"Myslím, že čas, kdy se všechno změní se neodvolatelně blíží. Všechno jde podle plánu, perfektně se sbližují. I když jsou oba tvrdohlavý, časem jim to dojde..." řekla šibalsky Elisa.

"Tak půjdem spinkat zlatíčko," řekla znovu a chytla svou dceru za ruku.

Ona v tom měla jasno. Teď už to zbývalo jen na nich, jak se ujmou situace.

Díky za čtení a za jakýkoliv komentík budu ráda.

Vaše misqwa.... :-*