Já a chůva?! - 13 kapitola

Já a chůva?!

Kapitola 13.: Myslí to vážně?

Pohled Nikol:

Po asi deseti minutách jejich praní se mi je povedlo odtrhnout a Chris se nakonec odhodlal odejít.

No a ptáte se, co momentálně dělám?! No ani se neptejte. Představte si, že tomu debílkovi, co se chtěl tak vehementně prát, ošetřuju roztržený obočí a natržený ret.

"Musel jsi tolik provokovat?!" zeptala jsem se mírně naštvaně.

"A to jsem ho měl jako nechat, aby tě nabaloval?!" zeptal se Will.

"I kdyby, tobě do toho přeci nic není ne?! Já se ti taky nepletu do tvých osobních vztahů," prohodila jsem a drhla mu spodní ret.

"Au...... Já nemám žádný vztahy," namítl.

"Jo a to ti jako fakt nevěřim,"

"No vážně," namítl.

"Víš co?! Radši mlč. Bolí to ještě?" zeptala jsem se po chvíli.

"No celkem jo, ale věděl bych, co by mi to pomohlo spravit," řekl s úsměvem a okamžitě si mě k sobě přitlačil tak, že jsem na něm doslova ležela.

"Héj. Musíš si ty svoje nálady vybíjet na mě?!" zeptala jsem se načuřeně, ale svým spůsobem jsem na něj už ani naštvaná nebyla.

"No hlavně mi tu netvrď, že se ti to nezamlouvá prcku," namítl sám a přitiskl svoje rty na moje.

No a to bych nebyla já, abych nějak nezareagovala. Hned jsem se do toho polibku zapojila a nezůstávala jsem pozadu.

Byl to naprosto opojný pocit. Nikdy bych si nemyslela, že by se mi něco takovýdleho mohlo kdy líbit, ale teď jsem po tom toužila. No a vipadá to, jako kdybych na tom začínala být závislá.

"Musíš mě takhle využívat?!" zeptala jsem se, když jsme se od sebe odpojili, ale on mě stále tiskl k sobě.

"Co tím myslíš?" nechápal.

"No tohle. Jen si tu semnou krátíš dlouhou chvíli. Měl bys ses radši přemístit někam jinam," nadhodila jsem a překvapil mě můj vlastní ton. Byl zklamaný.

Věděla jsem, že by to nikdy nebral vážně. To už by to totiž potom nebyl on. On to bere nezávazně a já na tenhle tip vztahu prostě nejsem.

"A co když to tak není?! Co když to myslím vážně," namítl a jeho hlas byl tak vážný, že jsem se mu zadívala do očí a snažila se z jeho výrazu něco vyčíst.

"Tak tohle bych ti nikdy nesežrala," řekla jsem s úsměvem a jen těžkou myslí od něj odtrhla pohled. Ještě jsem ho líbla na tvář a s hraným úsměvem jsem seskočila na nohy a zamířila si to za Lily.

---------------------------------------------------------------

Prostě jsem si už ničim nebyla jistá.

To co odpoledne nadhodil mě vykolejilo a to dost do velký míry. Že by to myslel vážně?! Né to né tohle by se přeci nikdy nemohlo stát.

Jenže já už jsem v tom naprosto po uši.

Nejdřív to byla jen pomsta, ale teď se to tak zamotalo, že jen pomyšlení na to, že by byl s nějakou jinou holkou mi rve srdce.

Jo nikdy jsem na nic takovýhodle nebyla, jenže on .... On je ten tip člověka, kterýho si prostě nejde nezamilovat. No jo dobře je to frajírek a já ho pořád nesnáším, ale jistým způsobem ho mám i ráda. Jenže tohle nesmí nikdy vyjít ven.

Já a on?! Nikdy. Tohle není  ani realita ani sen, protože tohle se v žádným případě nestane a to už vím od samého začátku.

Nemůžu si jen tak dělat planý naděje. Na to bych už neměla sílu.

------------------------------------------------------------

"Takže já už nejspíš pujdu. Ještě se musím mrknout na učení," promluvila jsem k matce Willa. Už se jeho oba rodiče vrátili a já už tu neměla co pohledávat.

"Určitě, nebudem ti přece bránit v učení," řekla s úsměvem.

"Tak jo mějte se tu. Nashle," řekla jsem s úsměvem.

Všichni seděli v obýváku, takže jsem ještě stačila šlehnout pohledem po Willovi. Ten jako by můj pohled vycítil se na mě otočil a sledoval mě. Tenhle pohled se prohloubil v nekonečnou chvíli, když v tom si Willova matka odkašlala a tím náš pohled přerušila.

"Měj se, uvidíme se," řekla s úsměvem a vyprovodila mě pouhým pohledem.

Tak tohle mě jednou zničí. Ne. Beru zpátky. To on mě doslova zničí. A věřte, že tomuhle už prostě nedokážu zabránit. Já... No já tomu vlastně ani zabránit nechci.

--------------------------------------------------------------

Elisa zašla k sousedce na večerní čaj.

"Vážně se k sobě mají," promluvila Keit. Sousedka, co bydlí vedle nich.

"Měla jsi je vidět. Dneska ten pohled. Nebyl to obyčejný pohled." poznamenala Elisa.

"O tom jsem se už přesvědšila včera venku. Kdybych neznala Willa, řekla bych, že jsou spolu dokonalý pár." řekla a přitom ze nervozně zasmála.

"Myslím, že všechno to klape, tak jak by mělo" řekla šťastně Elisa.

"Bože, ty a ty tvoje plány. Nerada uznávám, ale vypadá to, že jednou no, že projednou ti to nejspíš víde. Ti dva .... Je mezi nima zvláštní pouto, to by poznal snad každý...."

/Díky za čtení i za komenty/

Vaše misqwa.. :-*