Mlč a polib mě!

10. červen 2012 | 10.17 |
blog › 
Mlč a polib mě!

Mlč a polib mě!

( Lucy Hale - Run This Town )

( Dlouho se tu neobjevila žádná jednorázovka, takže jsem se to rozhodla změnit a tady jednu máte. Bude napsaná z 90% z nemocničního prostředí, takže trošku něco jiného než doposud. V krátkosti menší popis----> Co se stane, když do naprosto nudné nemocnice přivedou jako pacientku Sarah Greyovou?! Co se jí stalo?! A ským se s naprostým spiknutím lékaře ocitne zamčená na pokoji?! Jedno je rozhodně jasné a to to, že to nebude jen ledajaká normální osoba. :D :D )

Žánry: comedy/hádky/romantick

Tákže s radostí začínáme... :

Někde před areálem školy

"Ty děvko!!" ozval se křikravý hlas Pat.... Neboli jak já říkám chlupatý obludy. No chlupatá zas neni, ale to je v tenhle moment momentálně jedno nemyslíte?!

"Já?! No nevím, kdo je tu děvka. Plazíš se po mým klukovi a ještě si stěžuješ?!" rozkřikla jsem se na ní a jedním pohybem si jí podvrátila pod sebe a už jsem jí rvala tu její hnusně dlouhou hřívu!

o rvačky, jak já je miluju!!

"Očividně si pro něj jen hračka, takže jsem ti udělala laskavost nemyslíš?" štěkla po mě s úšklepkem a já se zarazila. Věděla jsem, že tohle jsem dělat neměla, ale tohle.... mě vykolejilo.

Hračka?! Už jsem to někde slyšela. Tohle.... byli jsme spoolu s Tomem necelej půl rok.... Ale někdo mě už varoval a přísahám, až se mi ta osoba dostane do ruky, tak jí totálně zavařím.

Svou ducha-nepřítomností jsem nad sebou ztratila kontrolu a v okamžiku mě ta chlupatá obluda ze sebe skopla. Okamžitě jsem se zvedla, ale už bylo pozdě, protože jsem to schytala tou její nagelovanou pěstičkou a mířila jsem políbít zem.

Pak už bylo jen.... Černo - hvězdičky - měsíček - černo....

Na ošetřovně v nemocnici

"Cože?! Ani omylem!! Tu nezůstanu už ani minutu," začala jsem se hádat někde na ošetřovně s lékařem co mě už dobrou hodinu prohlížel.

"To buhužel nezávisí na vás mladá dámo. Máte naražené zápěstí, byla jste chvíli v bezvědomí a sice nemáte otřes mozku, ale je nutností si vás tu nějakou dobu ponechat. Vašemu otci jsem již volal, ale prý je někdě za hranicemi, takže do doby než se vrátí tu zůsnate, ať se vám to líbí nebo ne. Už mám pro vás dvojlůžkový pokoj. Budete tam s nějakým chlapcem, takže nudit se rozhodně nebudete," oznámil mi můj verdikt a s hlasitě zavolal nějakou sestru.

"To je teda haluz. Nebudu se vám tu ani v nejmenším podřizovat. Nesnáším nemocnice a ještě víc dvojlůžák!!!" rozkřikla jsem se po něm.

Samozřejmě, že mě začal ignorovat a něco asi dost tajnýho zděloval tý sestřičce. Kam mě doprdele dali. Ani doktoři tu nenaslouchaj pacientům. Při první příležitosti zdrhnu!!

někde v tý bílí podělaný budově, před nějakým vomláceným pokojem

"Takže tady bude váš pokoj. Máte štěstí, protože koupelna je jeho součástí, takže nebudete mít důvod proč opouštět pokoj. Vaše sousedka, vám přinesla pár věcí. Prý vám chodí zalévat kytky, takže jí váš otec zavolal a ona byla ochotna a par věcí na sebe a hygienické potřeby vám donesla až sem," oznámila mi ta sestra.

"No to jsem teda fakt nadšená. To mě tu máte jako za úkol držet?!" zeptala jsem se vytočeně, ale už poměrně tichým hlasem.

"Ne, ale máme za úkol se postarat o to, aby se vám něco nestalo. Teď už byste měla jít, protože  i my máme hodně práce. Právě k nám vezou nejmíň plný autobus zraněných. Zřejmě se vybourali, takže tu za pár minut vypukne chaos," řekla netrpělivě a už otvírala dveře a šoupla mě do nich.

V momentě co jsem byla za prahem zabouchla dveře a přísahám, že jsem slyšela jak klapl klíč v zámku.

"Cože?!" sykla jsem a vzala za kliku. "No do prdele!!! Co to má jako bejt!!!!" začala jsem nadávat a asi dvě minuty jsem jako totální blbec lomcovala s klikou.

Nakonec jsem se bzmocně vytočená otočila a přejela pokoj pohledem. Zarazila jsem se u obsazené postle.. Ve vteřině mi vylítl tlak do obrovských mezí.

"Ty?!.... To ne!! Co?!!... Jansně!!" vykřikli jsme oba ve stejnou chvíli.

"Áááá nazdar Greyová prej ses dostala do bitky?? Zřejmě byla pravda, že ses celou dobou jen válela po zemi...." poznamenal s úšklebkem.

"Ááá Evansi sorry, ale zravit tě nebudu. A copak ty??? Zatočila se ti hlavička a ty jsi sebou švihl nějaký pěkný doktorce do klína?" vrátila jsem mu totálně vytočeně.

Nick Evans totální blbec.... i když podle většiny no... spíš celý školy strašně sexy a chytrej a namakanej týpek co okouzlí každou. To právě on se umístil na první příčce lidí co totálně nesnáším... jo chlupatá obluda je hn ed za ním. Jako by nestačilo, že do mě věčně rejpe, on je totiž bratříček tý chlupatý .... vy víte koho!!

Moc dobrý vstahy spolu nevedou, ale oba dva mi perfektně pijou krev. A ač je div beroucí dech, tak on mi jí pije mnohem víc!! Věčně si ze mě utahuje a.... najednou mi něco došlo.

"Počkat ty pakoni, jak... jak jsi to věděl?" sykla jsem naštvaně a sedla si na svojí.... ehm zřejmě postel.

"Už zase vytahuješ zvířata kočičko?! Co jak jsem věděl??? To, že ti moje příbuzná málem urazila hlavu???" zasmál se a já si nevrle promla ruku, kterou mi ten doktor zafáčoval.

"Zdá se, že hlavu ti tu zřejmě nespravili, protože sršíš blbostí a demencí jako dřív... A ne to jsem nemyslela!! Jak jsi věděl, že..... že jsem jen Tomova hračka? A nesnaž se z toho vymluvit. Tenkrát jsi mi to řekl naprosto jasně a dneska mi řekla to samí chlupatá obluda!!" řekla jsem vez změny tváře naprosto vážně.

"Cože?? Kdože??" začal se tlemit jak prdlej. Až teď jsem si uvědomila, že jsem jí řekla přezdívkou, kterou používám jen pro sebe... Skvělý teď už je jasný, že se o tom dozví... Můžu si tu ten pokoj zarezervovat znovu!!!

"Tak odpovíš mi?? Jak jsi to věděl!!" sykla jsem znovu a zaměřila se na jeho výraz. Skenoovala jsem jeho obličej a nakonec se zastavila u oříškových očí, které se náhle přeměnili z rozesmátých a arogantních na naprosto uvědomující.

"Nějak si na to pamatuješ ne?!!! Ale poslechnout jsi nemohla že jo? Jako bych to neřikal..." řekl bez známky smíchu a momentálně jsem na sebe koukali jak na zjevení.

"Á taky co bych jako měla dělat?? Věřit někomu jako jsi ty?? Prokrista pána, vždyť mi se nesnášíme. Jak jsem asi měla pochopit, že jsi to myslel vážně??!" vypálila jsem na něj.

Ten moment se mi jasně objevoval... Právě jsem kráčela ze šaten, když v tom jsem do někoho vrazila.

"Nemůžeš si dávat pozor?" štěkla jsem vytočeně, protože mi ten imbecil bránil v cestě ven. A já momentálně spěchala na rande s Tomem.

"Greyová, Greyová tvá inteligence mě nepřestává stále překvapovat. To ty jsi vrazila do mě," řekl a kroutil hlavou, aby tomu dodal větší efekt. Stále mi zastupoval východ, takže jsem tam stála jak oněmnělá.

"Tak co chceš?! Protože jestli mě tu míníš prudit, tak si to schovej pro někoho jinýho, nemám na tebe momentálně čas a ani náladu," vpálila jsem mu do obličeje. Jelikož byl a kousek vyšší musela jsem trošku zvednout hlavu.

"Jsi vážně milá. Až mě z toho bodlo u srdce..." zahrával si na city.

"Skvělý uhni," snažila jsem se ho odstrčit.

V moment se ke mě naklonil a u ucha řekl ta slova...

"Jenom si s tebou zahrává. Jsi jen jeho hračka. Sama to poznáš," v tu chvíli zněl jeho hlas naprosto ledově a hned jak to dořekl mi ustoupil z cesty a jako by se nic nestalo vpadl do šatny a ani se neotočil.

V tu chvíli...... to myslel vážně??

Vrátila jsem se do přítomnosti a sledovala jeho propalující pohled.

"Protože jsem to vážně myslel," řekl to jako naprosto samozřejmou věc a tomu jsem se jenom ušklíbla.

"Proč?! Nechápu proč??" řekla jsem.

"Jako malá službička?" zeptal se a mírně sebou zatřásl. Jako by se snažil setřást ze sebe momentální pocit ze situace.

"Ty a pomoc mi?! Bože víc dementně to už znít ani nnemůže. Dělá se mi z toho šoufl," oznámila jsem. Vytáhla jsem mobil z kapsy, položila ho na postel a zvedla se k odchodu do koupelny. Potřebovala jsem si propláchnout obličej a to nutně.

o deset minut později

Naposledy jsem hodila pohled k zrcadlu, ve kterém jsem si sběžně prohlídla svůj odraz a už jsem šahala po klice.

Vstoupila jsem do pokoje a hodila pohledem po Evansovi.

Seděl na svý posteli v šortkách a kostkované košili, kterou si nechal dobrej kus rozepnutou a drtivě skenoval mobil.

Mobil jo.... počkat můj mobil.

"Co děláš?" zeptala jsem se vytočeně. "Neřiká ti něco soukromí druhých?" sykla jsem na něj. A okamžitě se k němu vydala.

"Sarah já...." nedokončil to jen ke mně zvedl svoje oči. No jo vypadal překvapeně. A já?! Byla jsem mimo. Nevím, jestli to bylo z toho, že v ruce držel můj mobil a něco četl a nebo z toho, že mi poprvý v životě řekl jménem a né příjmením nebo přezdívkou.

Jedním rychlým pohybem jsem mu sebrala mobil a začetla se do zprávy, kterou momentálně četl.

"Je konec. Celkem jsme si to užili, ale přestáváš mě bavit. Je čas se přemýstít" odesílatel Tom.

"Tak do toho! Řekni to ne?? Tak na co čekáš? Řekni, že jsem je  naivní husička co každýmu skočí na háčekk... No?!!" začala jsem panikařit a hodila jsem mobil tak, že přeletěl přes celý pokoj a narazil do zdi. Po té spadl na zem a rozpadl se na kousky.

Nick se bez jediného slova zvedl a pevně mě objal. V tom okamžiku jsem ztuhla.

"Co to jako děláš?" nedalo mi to a prostě jsem se musela zeptat.

"Co myslíš? Snažím se tě tu uklidnit. Nikdy jsem to nedělal, takže ber ohled," oznamill mi a stále mě drtil v objetí.

"Cože?! Tak tohle je.. haluz," i přes danou situaci jsem se začala tlemit jak prdlá.

Kousek se odemě odtáhl a měřil si mě naštvaným pohledem.

"Počkat tohle... ha ha... to chce zdokumentovat já..." nestačila jsem to doříct, protože v ten moment si mě k sobě znovu přitisk a začal mě líbat.

Celá v šoku jsem ho chvíli nechala, ať si semnou dělá co chce, ale nakonec jsem se schopila a zapojila se do toho taky. Jenže po chvíli mi došlo co se děje a i přes to, že se mi to dokonce i líbilo jsem ho odstrčila stranou.

"Ehm Musel jsi mít nějak velký problémy s hlavo ne?? Co to jako má znamenat?" vyhrkla jsem ze sebe.

"Greyová můžu tě o něco požádat?" zeptal se a měřil mě pohledem.

"Hmmm co?"

"Mlč a polib mě," řekl naprsto vážně a aniž bych mohla něco říct znovu mě začal líbat. Tentokrát, jsem už ale  nebyla pozadu.

Tak tohle je dámy a pánové totál HALUZ!!!

Citáty:  Je dobré vážit si jedné věci, ale i změna je život.

             Někdy je něco co nesnášíme mnohem víc než to, co milujeme.

Díky za čtení a komenty předem... a jak jinak než Vaše misqwa.. :D

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.71 (7x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Mlč a polib mě! patricia 10. 06. 2012 - 14:37
RE: Mlč a polib mě! peťulka*** 10. 06. 2012 - 18:40
RE: Mlč a polib mě! elena katharin lucia 11. 06. 2012 - 14:58