Tábor - kapitola 4

Tábor

Kapitola 4.: Není nic lepšího, než ranní vstávání.....

"Mimochodem, kde jsi vlastně sehnal telku?" zeptala jsem se někdy kolem dvou ráno Caleba, když běžel další z mnoha filmů.

Byla jsem u něj na chatce a společně jsme zaujali nejpohodlnější postel před telkou.

"Mám svý zdroje," poznamenal s tajemným úsměvem.

"Hm, divný. Když jsem se ptala já, tak mi bylo sděleno, že tu žádná není. Prej se mám dívat z okna nebo co...." namítla jsem.

"To víš, já si to umím zařídit,"

"Očividně jo. A stejně tak i jiný věci co?" rejpla jsem si.

"To nezamítám,"

--------------------------------------------

Chtěla jsem se převrátit na bok, jenže v tom mi zabránila něčí ruka. Ruka?! Co?

No jasně jsem u Caleba. Uvědomila jsem si a otevřela oči.

Mačkali jsme se na jedný posteli. On si v pohodě ležel na břichu. Jedna ruka mu visela dolů z postele a druhou měl volně přehozenou přes moje záda.

Tak tohle by chtělo fotku. Škoda. Nevzala jsem si mobil.

Hodila jsem pohledem k oknu a zhrozila jsem se.

Venku už bylo parádně vidět. Nikde jsem neviděla hodiny, takže jsem strčila rukou do Caleba.

"Hmmm," zamručel rozespale.

"Calebe... stávej kámo," znovu jsem s ním zatřásla.

"Co?! Proč?" zamručel nesouhlasně.

"Nevím kolik je, takže dělej a podívej se," řekla jsem mírnějc rozladěně.

"Bože, to jsi každý ráno takhle milá?" zeptal se sarkasticky, ale nadzvedl se a z kalhot u postele vylovil mobil. Ani jsem si nevšimla, že ty kalhoty nemá na sobě. Za to já jsem si spalla pohodlně v džínech a triku.

"Jen na vybraný osoby,"

"Já věděl, že po mě jedeš.... Teď jsi to odhalila,"

"Jo strašně tě žeru... Tak kolik je?"

"7:07" zahučel.

"Skvělý. Neni tak pozdě, jak jsem si myslela. Měli bysme, ale hejbnout, protože po snídani se jdou připravovat ty fáborky na šipkovanou," nadhodila jsem chytře.

"Cože?! Ty jako vstáváš? Hráblo ti?! Já se ani nehnu," řekl jasně a zase sebou plácl vedle mě na postel a hlavu otočil mojím směrem.

"Jak myslíš, ale já tě omlouvat nebudu. Neměl jsi ponocovat," rejpla jsem si s úsměvem a seskočila jsem z postele. Obula se a mířila ke dveřím chatky.

"Kat?!" zavolal na mě.

"Hmmm?" otočila jsem se.

"Už jsem ti řikal, jak ti to sekne se střapatýma vlasama po ránu?" rejpl si.

Odfrkla jsem si a hodila po něm polštář z nejbližší postele. Ještě jsem stačila vypláznout jazyk, jak malý dítě, a už jsem za sebou zavírala dveře.

----------------------------------------------------

"Brý ráno," prohodila jsem a sedla si ke stolu, kde seděli vedoucí a polovedoucí tábora.

Namazala jsem si rohlík marmeládou a s chutí se do něj zakousla.

"Brý ranko," pozdravili mě všichni přítomní.

"Tákže co je teda na programu?" zeptala jsem se se zájmem.

"No, necháme je všechny nasnídat. Pak by měl dorazit Noah. Další z vedoucích. Nedorazil včera, protože jsem mu zadal pár věcí ke koupení. Přiveze fáborky a odměny pro děti.. a další věci. On si pak vezme pár lidí a pudete to připravovat. My zbylí tu pro ně připravíme nnějaký rychlý hry," objasnil Dylen.

Zřejmě to měl všechno plně vymyšlený.

"Super," poznamenala jsem a pár lidí u stolu živě diskutovali o tom co se plánuje na večer. Vedle mě seděl Nick a Derik.

"Kde je vůbec Caleb?" zeptal se Nick. Nejspíš se ti dva už skámošili. Ani bych se nedivila, oba dva si jsou dostatečně podobný. Až na to, že Caleb si negeluje vlasy.

"Ehm, když jsem ho viděla naposled, válel se na posteli a mručel něco jako, že se mu nikam nechce. Takže podle mě se ho v nejbližší době nedočkáme," objasnila jsem.

"Jste si asi hodně blízký co?" zeptal se Derik.

"Hm, známe se od školky. Jsme kámoši,"

"A nic víc?" zeptal se zvědavě hlas příchozí Lucindy.

"Ne," řekla jsem bez zájmu a napila se čaje.

"Se divím," řekla spíš pro sebe, ale zněla nějak nadšeně.

"Co?" zeptala jsem se.

"Ale radši nic," arogantně se zašklebila a už si to mířila na druhou stranu stolu.

"Neber jí na vědomí. Někdo jí musel vygumovat mozek," řekl s úsměvem Derik. Jo přesně. Ten více méně potetovanej. Byl v pohodě.

"Jo už jsem si všimla," souhlasila jsem s úsměvem a znovu se s chutí zakosla do rohlíku.

/Díky za čtení i komenty.. /

vaše misqwa.. :D :-*