Šéf za všechny prachy - Prolog + video

Šéf za všechny prachy

Prolog + video

"Morgenová" ozval se chodbou hluboký mužský hlas.

"Ano?" ozvala jsem se a rychle vzhlédla od rozdělané práce, která ležela na mém stole. Blížil se ke mě Simon Mason. Tenhle chlápek pracoval v oddělení pro organizaci zaměstanců.  Nechápavě jsem se na něj zahleděla. Netušila jsem, co ode mě bude chtít. Větčinou sem ani nestrčí nos, natož aby se sem přišel vykecávat s někým jako jsem já.

"Zabalte si věci, tady končíte," promluvil vážně.

Vykulila jsem nechápavě oči. Proč?! Vždyť jsem nic špatně neudělala. Nemám ponětí co by bylo špatně. I když tady v téhle firmě je snad špatně všechno co není dokonalé. A za všechny vyhazovy může ten arogantní ředitel. Všemocný šestadvacetiletý Christophem Rings. Myslí si, že když zdědí společnost, uznávanou ve všech koutech světa, může si dělat co chce.

Přes to všechno ho všichni obdivují. Nikdy jsem se s ním ještě nesetkala natolik, abych s ním promluvila. Tomu se ale nedivte, vždyť v této společnosti pracuje dobrých šest tisíc lidí. Někdo jako on nemohl o osobě jako jsem já vůbec nic tušit.

I přesto, že jsem byla vyvedená z míry, jsem se snažila udržet si profesionální masku.

"Omlouvám se, ale nechápu. Udělala jsem něco špatně, pane?"

"Ne nic. Byla jste povýšena," řekl bez emocí.

"Povýšena?" vypadlo ze mě, momentálně už dost zmateně.

"Ano. Nahoře se uvolnilo jedno místo a potřebuje nutně zaplnit. Vy jste pilná a jsem si na stoprocent jist, že mladá dáma jako vy se pro tuto práci hodí nejlépe. Plat se vám zčtyřnásobí z ceny jakou berete nyní za měsíc. Budete zaplňovat jedno z nejžádanějších míst," vysvětlil a netrpělivě podupával nohou.

Takže povýšení?! To jsem rozhodně nečekala. Takže nakonec mě vzali na místo, na které jsem chtěla od začátku. Místo o kterém jsem snila. Nikdy jsem si nepomyslela, že budu kdy pracovat v takhle velké a světově známé společnosti, ale povedlo se mi sem dostat na nižší místo. A teď? Můžu konečně navrhovat interiéry... A to se v této spolčnosti cení, jelikož tu máme zakázky jako hotely, mrakodrapy nebo vily pro bohaté.

"Děkuju. Moc děkuju, kdy můžu nastoupit?" zeptala jsem se okamžitě.

"Okamžitě. Poberte si věci, nebo vám pro ně někoho pošlu a hned vás s prací obeznámím,"

"Mám jen pár věcí, ale... ještě tu mám rozdělanou práci," namítla jsem.

"Na to nesejde, to za vás udělá někdo jiný. za hodinu vás čekám u sebe v kanceláři," řekl jasně a otočil se na pomyslném podpatku. Pak si to v tom svém kvádru odpochodoval zpět na chodbu.

"Nemůžu tomu uvěřit," vzdychla jsem a s úsměvem na rtech se posadila zpět na židli.

-----------------------------

"Takže rychle máme zpoždění. Ředitel bude naštvaný, jestli si nepospíšíme," hudroval pan Mason, když jsme zrovinka postávali ve výtahu a čekali až všichni nastoupí.

Poté zmáčkl tlačítko 38 což bylo nejdůležitější oddělení. V něm totiž přebýval ředitel společnosti. Ale v tu chvíli jsem se zarazila. Patro pro navrhování interiéru je o dvě patra níž. I když, možná si pan Mason chce něco zařídit.

Hodila jsem to za hlavu a počítala jednotlivé poschodí. Lidi vystupovali a nastupovali až jsme přišli na řadu my. Vešli jsme do rozlehlé haly. Za pultem seděla žena a zjevně kontrolovala, všechny lidi co postávali v místnosti. A že jich tam tedy bylo. Všichni vypadali bohatě. Byli oblečení do drahých sak a košilí, šatů a dlouhých botách na jehlách.

Při nich jsem si připadala ve svém sáčku a černé sukni jako socka. Tihle všichni čekali na schůzku s naším velmi rozmanitým ředitelem. Posedávali a četli si nejnovější drby z časopisů, nebo sledovali velkou plazmovou televizi.

Všechny jsme je předeběhli a ani jsme se nenahlásili. Pan Mason mě vedl honosnou chodbou a zastavil se až před velkou kanceláří, která nejspíš patřila jeho asistentce. Místnost byla ale prázdná. Vyklizená. Nedivte se, tenhle chlapík měnil asistentky jako ponožky. Bylo mu jedno co s nimi bude, až je vyhodí. Některé odešli i sami, protože to s ním nemohli vydržet.

Pan Mason prošel kanceláří semnou v závěsu a zaťukal na dveře. Za nimi se ozvalo jen nevrlé "No!!!"

Na nic jsme nečekali a vešli do kanceláře. Seděl tam on. Ten co je tu pro všechny bůh. Byl rozvalený na křesle, nohy měl hozené na svém obrovském stole a posílal k ná arogantní pohled.

"Dobrý den pane, omlouvám se za vyrušení, ale vedu ji," promluvil pan Mason a očividně tím přitakal na mě. Cože?! Tak tohle vůbec nechápu.

"To je ona?!" odfrkl si Rings - Kings-- takovou tu měl přezdívku.

"Dobrý den. Omlouvám se, ale nechápu o co tu jde," promluvila jsem hrdinsky a vzhlédla jsem Ringsovi do očí. V jeho očích šlehali blesky arogantnosti a povýšenosti. Měla jsem chuť jednu mu vrazit, ale ani ne v sekundě bych byla vyražená a práci bych už nikdy v životě nesehnala.

"No co se dá dělat. Když nikoho jinýho nemáte. Běžte, já to tu vyřídím," řekl ledově Rings a vyhodil pana Masona ze své kanceláře.

"Takže aby bylo jasno, nestrpím nedochvilnost a lidi co nemakaj. Žádný odcházení bez mého svolení a uděláte šechno co řeknu. Co nejrychleji, protože nemám zrovna velkou trpělivost. Budete vařit kafe, o všem mě informovat a na všechno dohlížet. Jestli něco poděláte, letíte. Je vám to jasný?!!" zavrčel.

"A-ano," vypadlo jen ze mě, protože jsem byla tak překvapená, že jsem se nemohla ani pohnout. Co tedy budu dělat?

"Výborně. Jo a.. jako moje nová asistentka byste se měla oblíkat líp. Tímhle mi akorát odradíte klienty," zahudroval.

"Asistentka?!" vykvikla jsem zděšeně.

Ne !! Ne jen to ne. Prosím bože smiluj se. Tohle nejde. To mě zničí.. Už teď jsem kaput! Modlila jsem se aby řekl, že ne, ale on..

"Ano, co jste čekala. Že vám nabídnu svoje místo? To jste tak tupá?! Ježiši koho mi to sem poslali," zavrčel znechuceně.

"Omlouvám se," řekla jsem jen.

"Bože!! Padejte si připravit věci. Na vás se tu rozhodně čekat nebude," dodal jen ledově a víc si mě nevšímál. Celá nesvá jsem se otočila k východu. A měla jsem co dělat, aby mě nepřepadlo nutkání začít řvát a oznámit mu co je to za debila. Jenže jsem byla v tranzu. Já a.... asistentk?

Jeho asistentka?! Ne!!! Pomóóóóć!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

----------------------------------------------

/Ahojda, zdravím vás a doufám, že se vám začátek aspoň trochu líbil. Určitě čekám na vaše vyjádření. A taky jak jste si určitě všimli, splnila jsem to co jsem měla a video je tu. Sice krátké, ale podle mě stačí. Jinak je to začátek a začátky všechny bejvaj nic moc, ale slibuju, že se to rozjede mnohem víc, protože tohle není jen nějaká nudná společnost. S šéfem jako je Christopher to jede!!!/ :)

/Držte palečky k další kapče, snad se tu objeví brzo, ale to záleží jen na vás.. :)/

Vaše misqwa.. :-*