Vampire School 5. kapitola

                       Kapitola 5. : Ples (Večírek)

Když jsme přijeli na školu byly asi čtyři hodiny. S klukama jsem šla pomáhat do tělocvičny.
Tam se totiž koná večírek. Musím říct, že za tu dobu co jsme byli pryč kluci dost pokročili.
To bylo dobře.
Viktorie odešla na kolej něco si musela připravit do školy. Tak jsem zbyla jen já a kluci.
Byla sranda to musím uznat. Pokecala jsem s klukama, který jsem viděla poprvý. Mě dali
na starost připravit stoly. Dost ubohý co. No jo jim se do toho nechtělo tak tu práci dali
zrovna mě.
Čas rychle utíkal a v šest hodin bylo všechno u konce. Za hodinu a půl začne večírek.
Tak jsem odešla na pokoj a nechala je tam být.
Musím se přece taky připravit.
Když jsem přišla na pokoj Ron se hrabal ve skříní.
"Ahoj Rose tak jak bylo" zeptal se. Ze skříně vytáhl tmavě modrou košili. Aha taky se de
připravit. No když jsme přijeli tak jsem si oblečení hodila na pokoj pak by byly zmatky.
"Ahoj. No tak jak by to šlo. Normální den strávenej nakupováním." odpověděla jsem mu.
"Hmmm tak to jo."
"Hele ty s někým deš večer?" zeptala jsem se.
"Ne to ne ježiši. Musím se tam ale mrknout. Když jste byli pryč tak ředitelka hlásila, že se musí
všichni povině dostavit na ples, že nám všem musí něco ohlásit."
Páni co to zase bude. Doufám, že to nebude náký ponaučení nebo keci o učení. To bych se asi
unudila k smrti.
"Nevíš co to zase bude?" zeptala jsem se a sedla si na postel.
Sledovala jsem ho jak si vybírá kalhoty. Řekla bych, že on moc často na takový sešlosti nechodídí.
"Nevím ale si něco důležitýho. Nestává se často, že by něco hlásil všem".
"Hele půjdem večer spolu ne?" řekla jsem. Vykulil oči.
"Cože?" vypadlo z něj.
"Jejky no na večírek" vypadal překvapeně.
"Ty s nikým nejdeš?" zeptal se nevěřícně.
"Jdu" řekla jsem. "No tak proč se ptáš" zeptal se.
Nevím kdo se tu pořád na něco ptá marja.
"Jdu s tebou ty maníku" zasmála jsem se.
"Tak to řeknu hned ne. Mám v tom pak zmatek." zahudroval.
Znám ho jen chvíli ale fakt mě baví ho škádlit. Musím říct, že skočí na všechno. A ke všemu se
tváří jak naprostý nevinátko.
Jsem ráda, že mám zrovna za spolubydlícího Rona. Je s ním dokonce někdy i sranda.
"Hele co si bereš na sebe ?" zeptala jsem se. Dost mě to zájímá.
"Tohle a ty?" ukázal na tmavé ryfle a košili.

Vypadalo to dobře. Zdálo se mi, že to bude asi
nej oblečení co kdy měl na sobě. Určitě mu to bude slušet.
"Já. No koupila jsem si tmavě červený šaty a k tomu lodičky".
"No jo. Když jdem spolu tak budem tředem pozornosti. To se dá dobře objasnit podle toho jaký
máš vkus pro modu". zašklebil se.
"No tak. Já vím co si mám na sebe vzít." vyplázla jsem na něj jazyk.
"Řikám si, že asi pudu do koupelny dřív než mi tam vlezou kluci" prohodila jsem.
"Jo to by si měla je to s nima vždycky na dlouho". zasmál se.
"To si umím představit no jo kluci" zasmáli jsme se a já si pobrala toaletní věci a převlečení.
"Hlavně se vyfikni!" křikl na mě když jsem otvírala dveře od pokoje.
" No jo pořád" zahučela jsem.
Zavřela jsem dveře a slyšela jak se rozchechtal. Rychle jsem pádila do koupelny.
Nechci říkat, že já tam nejsem dlouho ale s klukama je to horší. Jak řikám netušim co tam
dělaj ale je to doba.
Vlezla jsem do koupelny a zamkla za sebou. Nechci jim dát ani malou šanci vidět mě nahou.
Bych to asi poslouchala do smrti. Tak to ale fakt nechci.
Vysprchovala jsem se a umyla si vlasy. Uvázala jsem si ručník kolem pasu a šla k zrcadlu.
V zrcadle jsem si všimla svojí ruky. Sundala jsem si obvaz. Už to nekrvácelo tak jsem
si vzala pudr a rychle to zamaskovala. Bylo to sice jen škrábnutí alepřesto to bylo dost vidět.
Povedlo se mi to zamaskovat úplně.
Vlasy jsem si dala do ručníku. Takhle mi aspon líp uschnou. Pustila jsem se do líčení.
Popravdě nevím jak dlouho mi trvalo namalovat si obličej. Možná tak dvacet minut. Povím
vám je to dost těžky. Musela jsem si nanést takový odstím abych ladila k šatům.
A ke všemu jsem se musela rozhodovat jakou řasenku použiju. Přece jen jsme si ale
vybrala. Vzala jsem si tu co mi řasy suprově nadzvedne a zvírazní oči.
Musím uznat dopadlo to docela dobře. Víc jak dobře. Zase jednou za čas jsem udělala
něco dost dobře.
Z hlavy jsem si sundala ručník a začala jsem si foukat vlasy. Nešlo to zrovna rychle mám
dlouhý vlasy. Suché vlasy jsem si sčesala do rovna.
Přehodila jsem si přes sebe šaty a obula lodičky. Vzala jsem si kulmu na vlasy.
Na vlasech jsem si udělala vlny a vlasy hodila dopředu. Takže mi rámovali obličej. Podívala
jsem se do zrcadla.
"Páni to ujde" řekla jsem potichu.
Když jsem byla hotová pomalu jsem otevřela dveře od koupelny. Nejprve jsme se rozhlídla.
Zjistila jsem, že tam nikdo není tak jsem si vzala věci z koupelny a vyrazila jsem na pokoj.
Vlezla jsem do pokoje Ron seděl na posteli všiml si mě až když jsem zabouchla za sebou
dveře.
Zůstal na mě čutet jak mentálně retardovanej. On mě chce asi nas**t.
"Coje zase" vzdychla jsem a hodila věci na stůl.
"To si děláš srandu ne?" řekl zjevně stále vyvedený z míry.
"Ne pročpak" zeptala jsem se slušně i když to ve mě vřelo.
"Vypadaš fakt skvěle. Řeknu ti ted budem středem pozornosti určitě!" zasmál se.
"Až budu mít na sobě něco jinýho tak tě odrovnám Rone to si piš" zahulákala jsem.
"Už píšu" zakřenil se.
No jo dyt piš myslela jsem si. Počkej až tě srovnám na zem.
"Jo a v kolik pudem?" zeptala jsem se ho aby zase neměl náky keci.
"Za deset minut to začíná" páni to jsem byla v koupelně tak dlouho. To neni ani možný.
To je asi fakt můj rekord. No jo aspon nějak vypadám.
"Fajne tak za pár minut jdem.".
Musím uznat docela se i těším. Vím to není u mě normální ale mohla by to být prdel.
Snad to i bude. Přemýšlím ale nad tím co by nám chtěla ředitelka říct.
Budu ráda když se to nebude týkat mě. No jo málem bych zapoměla na tu chemii.
"Hele Rone jak jseš na tom projektu pro nás dva na tu chemii?" zajímá mě to hlavně
proto, že se na to pořád šprtil.
"Už mám něco v plánu ale musím to ještě dopilovat. Každopádně máme šanci vyhrát".
Chlubil se. Ani se nedivím kdybych nebyla na učení takový dřevo tak bych to taky
všude hlásala. Ale jsem dřevo takže mám po ptákách.
"Jdeme" řekla jsem po pár minutách ticha.
"Super" řekl otráveně.
"Tobě se tam nechce co??"
"Ne tyhle akce nemusím" řekl.
"Bude to v poho snad"
zasmál se.
Vyšli jsme z pokoje a on jen zavřel dveře. Ani nezamkl. Nedivím se co by nám vzali?
Šminky by jim moc užitečný nebyli. Stejně jsou na koleji samí kluci a ty si chtěj zapařit.
Klidně se vsadím, že bude kolej prázdná.
Cestou k tělocvičně jsem si prohlídla Rona. Měl na sobě ty věci co mi ukazoval.
"Sekne ti to" vydala jsem ze sebe poklonu.
"No jo to víš" zašklebil se.
Už kousek před tělocvičnou byla slyšet muzika. Nikoho jsme cestou nepotkali takže přídem
mezi posledníma. To mi ale neva já jsem všude pozdě. At si počkaj já nejsem tak rychlá
jak si všichni myslej.
"Tak jdem na to" řekl Ron a přidržel mi dveře tělocvičny.
"Díky" slušnost je moje poslední jméno ale tak co.
Kruci málem bych zapoměla, že musíme sejít ještě schody. A že jich je doufám, že se na nich
nenatáhnu.
Pomalu jsme s Ronem scházeli dolů. Lidi si nás všimli a čuměli jak vyvoraní.
"Co tak čumí?" zeptala jsm se Rona.
"No čumí na tebe. Dyt řikám sekne ti to" řekl potichu.
"Ach jo" vzdychla jsem.
Ron se začal smát. Sešli jsme schody a já byla mimo ohrožení spadnutí. Lidi pořád čuměli.
To není ani možný. To jsou vychovaní jo. Neřekla bych.
"Ahoj Rose" zavolala na mě Viktorie.
Zamávala jsem a ona se zase věnovala svý práci. Pár holek k ní přiběhlu a začalo se na něco ptát.
Ježiši spatřila jsem největší krávu na týhle škole.
No jasně musela tam stát. Zrovna tam. Dyt jo moje nervy to vydržej.
Měla na sobě růžový šaty. Pardon ale vypadala jak maršmelou. No fuj tak sladká a jedovatá
jak kobra. Páni ty její kunpánky s ní dokonce i ladí.
V rohu jsem zahlídla kluky.
"Jdem tam ne?" zeptala jsem se Rona.
"Klidně" tak jsme si to zamířili k nim.
Hned jak mě zahlídli stáli jak přimrazení. No jo Evžen, Ben a spol. Stál tam i Thomas.
Ten si mě všiml taky. V očích mu zajiskřilo a pousmál se na mě.
"Á paní Hartweyová se dostavila" poznamenal Evžen.
" zdarec ne" plácla jsem ho do ramene.
"Och ne to zranilo mé city" řekl Ben všichni se šíleně rozchechtali.
"Och ne mě to roztrhlo srdce" poznamenala jsem. Další nával smíchu.
Všichni vipadali dost dobře. Měli džíny se divým ale seklo jim to. Thomasovi to seklo ale
víc nevím proč ale pokaždý je speciální. To je asi celej on no.
Z mého zamyšlení o oblečení mě vytrhl něčí hlas. No jo paní ředitelka si hlásila pozornost.
"Milí žáci poslouchejte mě prosím musím vám něco důležitého oznamit".
Vypadala netrpělivě.
Se nedivim všichni si z ní budou dělat prdel.
"Takže tohle se bude týkat všech ale hlavně chlapecké koleje" nadechla se.
Cože proč zrovna nás to mě teda zajímá co to ta hyena vymyslela.
"Takže" pokračovala.
"Chci vám oznámit, že zítra by sem měli asi tak na dva možná na tři týdny přijet žáci z jiné
školy. Domluvili jsme se s jejich školou, že to budou brát jako exkurzi. Naskytl se ale menší problém".
No jo ten je vždycky. Už zítra co?? To snad ne.
"Budou to pouze chlapci takže budou spát na chlapecké koleji spolu ve vašich pokojích chlapci."
zaměřila se i na mě.
"Musíte se nějak uspořádat. Jo ještě abych ještě nezapoměla každý chlapec a i slečna Hartweyová"
No super ted se všichni otočili ke mě. To my snad ta rašple stará dělá naschvál.
pokračovala. "Dostanou na starost skupinku chlapců. Toto opatření je děláno, proto aby se zde
nikdo neztratil. Toho koho vám přidělí budete mít na starosti. Což platí, že dení rozvrh budete
mít společný. Moc vám děkuji za pochopení a doufám, že se nenaskytnou žádné problemy."
"Tak to je něco" vypadlo z kluků.
"Jo to je" dodala jsem uraženě.
Nechápu proč se do toho musím zapojovat i já. To je budu muset jako obskakovat jak si páni
poručí. To teda ne od toho tu nejsem. Prej dva tři tejdny to mě z toho klepne. Nechápu proč
musí přijed už zítra a taky nechápu proč musíme v pokoji u volnit místo. Neříkám, že máme pokoj
malý to ne je velkej ale dělit se mi zrovna dvakrát nechce. A to at si nemyslej, že jim věnuju
svojí postel.
"Bude prdel" řekl Evžen.
" Jak pro koho" no jo zase země vypadla poznámka jak jinak no..
Kluci z rozesmáli.
Veřer ubíhal rychle. Všichni mluvili o zítřku a jak ho budou mít naplánovanej. Někdo se dokonce
šel zeptat ředitelky v kolik by měli dorazit. Ta řekla že něco po osmý hodině. Zítra je neděle
takže prý budeme mít čas se s nimi seznámit.
Já se seznamovat nehodlám. Bylo něco po půlnoci a mi s Ronem se vidali na pokoj.
Když jsme tam dorazili zabouchli jsme za sebou dveře. Večer byl v pohodě tancovat se skoro
nikomu nechtělo spíš chtěli drbat. Jo a abych nezapoměla tak Verona a ta její parta po mě
házely vražedný pohledy. Holky maj totiž zákaz chodit na klučičí kolej do tý doby než se ta škola
zase spakuje a odejde.
"Hele Rose budeme to tu muset připravit." povzdechl si.
"No jo no. Jako by nestačilo,že je pustíme k nám do pokoje my se o ně musíme i starat jak o malý
fakany." okomentovala jsem to dost rychle. Nadávky mě napadají dost rychle.
"Taky se mi do toho dvakrát nechce. Nebudu mít čas se učit." řekl.
"To mi povídej. Já budu mít koupelnu pořád obsazenou." zafnukala jsem.
"No to je hrozný no" oba jsme se zasmáli.
"Stejně nehcápu proč přijedou už zítra" řekla jsem a začala jsem si koulem postele (všude)
uklízet.
"Já taky nebudeme mít možnost se vyspat. Pokud vím tak budou našeho věku, takže bacha
na ně neřekl bych, že budou ze slušný společnosti." řekl a mezitím si šel uklidit na stůl.
"Něco si zkusí a zpátky pojedou bez koulí" zasmála jsem se výhružně.
Sice nevím jak ale určo by se mi to povedlo. Peru se dost dobře takže by bylo po nich.
S Ronem jsme uklízeli a přitom kecali o různých věcech. Jako je škola taky o tom jakej
jsem měla život před tím než jsem sem přišla. Moje historky nebyly zrovna svatý.
Ronovi to ale nevadilo dost se nasmál.
Když jsme měli úpa všechno hotový, tak jsem se převlíkla a on taky chci se aspon trochu
vyspat. Lehli jsme si a Ron se mě ještě zeptal.
"Hele Rose kolik jich sem vezmeme ředitelka řikala, že limit jsou aspon čtyři." řekl a zívl.
"Cože? No v tom případě čtyři nanejvíš pět. Budem se tu ale mačkat." Taky jsem zívla.
"No jo mačkat se budou chtít hlavně s tebou" zase jsme se zasmáli a já zhasla lampičku.
"Dobrou" řekl.
"No jo se nevyspím dobrou" Po chvilce ticha jsem konečně usnula. Byla jsem ráda, že se
můžu aspon trochu na zítra prospat.

(Pokud chcete další kapitolu tak napište komentář díky vaše Mishell)!!!