Projekt snů - kapitola 2

Projekt snů

Teorie znamená, že vše víme ale nic nefunguje.

Praxe znamená, že vše funguje ale nevíme proč.

Mnohdy je ale teorie úzce spojena s praxí.

Znamená to, že nic nefunguje a nikdo neví proč.

Zavřela jsem za sebou dveře od toalet a unaveně se opřela o zeď vedle umyvadel. Potřebovala jsem si to všechno srovnat hlavě.

Vytáhla jsem z přední kapsy u kalhot telefon a rovnou otevřela kontakty. Nenapadlo mě nic jiného, než zavolat Sarah. Nejlepší kámošce. Jen ona mi vždycky dokázala poradit a zvednout mi náladu. Po dnešním chotickým začátku jsem to dost potřebovala. Jasně, uběhla teprv první hodina, ale je těžký s nikým se nepodělit o nejnovější informace.

Nemosela jsem čekat dlouho, Sarah to hned zvedla. "Ahóóój Peťulo, tak povídej a přeháněj. Jaký to tam je? Co kolej? Máš pěknej pokoj? A co lidi ve škole? Jsou tam aspoň přijatelný kluci?!" vychrlila na mě miliony otázek.

"Ahojda, jsi snad víc natěšená, než jsem byla já," poznamenala jsem s úsměvem, "musím říct, že pokoj je v nejlepším stavu. Lidi ve škole? Holka, jsem tu teprv jednu hodinu... ale přiznávám, že jsem stačila o pár lidech udělat pěkný měřítko. Hlavně ohledně jednoho kluka. Zasedla jsem mu totiž místo a to se mu nejspíš nelíbilo, jenže víš, že já nikomu neuhýbám... Ehm, hodina byla skvělá, ale na konci mi profesor oznámil, že právě s tímhle klukem budu dělat společný projekt.

Víš co?! Je to na hlavu," povzdychla jsem si totálně vyčerpaně.

"Fakt? A jakej je?! Je to aspoň kus? Myslím kus, jako fákt kus!" zasnila se do telefonu a já si živě představila její momentální výraz. Co se týkalo kluků, tak Sarah věděla vždycky do čeho jde dřív, jak toho dotyčnýho poznala blíž. Za to já jsem naprostej opak.

"Říkám, že je dost divnej. Takovej týpek a zdá se, že je oblíbenej je mi to až moc divný....  Víš přeci, že jsem sem nepřijela proto, abych okukovala místní frajírky," poznamenala jsem svým obvyklým tónem.

"Však vím... Ty a ta tvoje schopnost a předurčení učit se. Jednou tě z toho klepne. Pamatuju si, že na základce jsi to moc neřešila, ale jakmile tě přijali na střední, celá jsi se změnila. Ale že jsem to já, pár podrobností o něm by si snad mohla prozdarit, ne?" naléhala stále dál a dál. Věděla jsem, že mě něco takovýho bude čekat a rozhodně jsem se nemýlila.

"Hm, nic zajímavýho. Ani jsem si ho moc neprohlížela..." zamručela jsem zamyšleně, "i když počkej, právě jsem si na něco vzpomněla. Myslím, že to by tě zajímat mohlo."

"Tak ven s tím!" vypálila okamžitě.

"Ten kluk má stejný příjmení jak ten jeden z tý skupiny, jak teď pořád posloucháš. Nebo si teda myslím, že je stejný. Něco na s. Myslím, že to bylo Styles, nevím. Řiká ti to něco?!" zeptala jsem se a doufala, že díky tomuhle odvedu řeč jinam.

"Myslíš Styles, jako Harry Styles?! Fákt?!!!!" zařvala do telefonu tak hlasitě, že jsem si byla naprosto jistá, že mi zajistila prohlídku na ušním.

"No, já nevím, jak se jmenuje ten tvůj, ale to příjmení je ono," poznamenala jsem s úšklebkem. Povedlo se mi to.

"Ták to je naprosto úžasný!!!!!! Toho kluka se drž, třeba je nějak s Harrym příbuznej.... Ty vado, já se sbalim a vodletim tam za tebou!!!" zapištěla znovu.

"Myslím, že tohle je vážně jen shoda jmen. Bylo by super, kdyby jsi tu mohla bejt... Hele, ještě ti zavolám, ale teď budu muset. Zvoní a já nemám absolutní pojem o tom, kde mám další hodinu. Asi se budu muset někoho zeptat. Hele, tak se měj krásně a ještě si brnknem.... " rychle jsem se rozloučila. Vážně zvonilo.

"Oukej, ale až se mi ozveš znovu, tak se připrav na nával otázek. Piš si všechno, co dneska zažiješ, protože mi to povíš všechno do jedinýho detailu, ok?" vychrlila ještě na mě, než jsem to stačila ukončit.

"Oukje, tak zatím," pípla jsem a vypla hovor. S úsměvem jsem strčil mobil zpátky do kapsy a vyběhla jsem na už skoro prázdnou chodbu. Teď už jen zbývalo zeptat se někoho na cestu.

"Uf," oddychla jsem si, když jsem přes sebe přehodila věci na tělák a svoje oblečení naházela do skříňky v převlíkárně. Jen díky jedný holce, neznám ani její jméno, jsem se dostala až sem. Poradila mi kde co je a jak se tam dostanu.

No a teď mě čekají dvě hodiny tělocviku. No není to super? Navíc jsem zjistila, že je spojený i s klukama. Jsme sice rozdělený na opačný pohlaví, ale tělák máme ve stejnou hodinu ve stejný budově.

Na čas jsem se dostala až ke skupince holek. Právě se počítaly. Jen jsem se zvědavě rozhlížela kolem dokola. Všimla jsem si, že nejsem jediná, kdo zkoumá okolí. Bohužel pro někoho jsem byla to okolí já. Pár holek si o mně něco špitalo a kluci mě zřejmě hodnotili. Skvělý. Fákt skvělý.

Nesnáším tělocvik! Opakovala jsem si asi tak po půl hodině stále dokola. Néjen, že se začalo rozcvičkou, ale pak někdo zahlásil, že by se mohla hrát košíková. No lidi na týhle škole jsou očividně divný.

Potila jsem se jak prase a sotva jsem popadala dech. Nesnáším tělák! Když profesorka oznámila přestávku, vydechla jsem si a zamířila si to rovnou k automatu na pití. Hodila jsem tam pár drobných a zmáčkla tlačítko. Chvíli to trvalo, ale za chvilku mi konečně vypadla minerálka. A ke všemu chlazená. Přímo jsem se po ní vrhla a rychle ji otevřela. S chutí jsem začala polykat proudy vody.

"Páni, jsi nějak vyprahla, ne?" ozval se za mnou nečekaně sametový hlas a já nadskočila úlekem. To bych nebyla já, abych se ke všemu nepolila.

"Ksakru, to je v prdeli," zaklela jsem česky.

"Teď jsi na mě použila nějakou nadávku, nebo jsi jen hodnotila můj vzhled?" zeptal se s úsměvem a opřel se o vedljší zeď tak, že jsme na sebe perfektně viděli.

"Zase tolik si nefandi. Kvůli tobě jsem se polila..." prohodila jsem s prokroucením očí a až teď jsem ho sjela pohledem. Měl na sobě čený šortky a šedivý tílko.

"Hm, zase kvůli mě? Zdá se mi to, nebo se vždycky něco stane, když jsem poblíž tebe? Hm, vypadáš vážně zajímavě," poznamenal s velkým úsměvem. Měla jsem chuť hodit po něm nedopitou mineralku a nebo ho aspoň pokropit.

"Fajn, díky za tvou ochotu pro konverzaci, ale radši se zase odklidím někam dál," poznamenala jsem s falešným úsměvem.

"Počkej," stačil mě ještě zastavit. Otočila jsem se jeho směrem a hodila po něm né zrovna příjemný pohled. "Hm?"

"Kdy se vrhnem na ten projekt? Už jsem začal, ale asi bys ho měla vidět... Teda pokud se chceš zapojit," poznamenal ještě s větším úsměvem. Jak to jen dělá? Kření se i tomu, že na něj hážu vražedný pohledy. Není sjetej? Hm, někdy se ho budu muset zeptat.

"Jasně, že se na ten projekt mrknu, ale ráda bych se zatím zabydlela, dám ti vědět, až budu mít čas. A lepší by bylo, kdyby jsi to přinesl do školy..." prohodila jsem rozhodně a bez ústupků. Kývla jsem na něj, že odcházím a už jsem se ani neotočila. Nevím jak dlouho tam stál, ale když začala hra, už tam nebyl.

S povzdechem jsem ze sebe shodila propocený oblečený a zamířila jsem rovnou do sprchy. Vážně jsem v tuhle chvíli ocenila toho, kdo vymyslel, že součástí převlíkárny budou i sprchy. Otočila jsem kohoutkem a pustila na sebe horký proud vody. Přesně tohle jsem právě potřebovala.

Měla jsem v plánu zůstat pod sprchou aspoň deset minut a pak se převlíct a vydat se na oběd. Nějak mi po tom tělesným výkonu vyhládlo. Sprcha neměla jedinou chybu... teda až na závěs, který mě obklopoval. Ten kdo to tu postavil je pro mě spasitel, ale vkus rozhodně neměl. Ty sytě oranžový závěsy přímo bily do očí. Nevím, možná i proto, že oranžovou nemám v lásce, ale toho si přeci musel všimnout každej.

Po nějaké době jsem kolem sebe obmotala ručník a vylezla jsem ven. Zamířila jsem si to ke skříňce a rovnou jsem zalovila v paměti a namačkala jsem svůj kód. Otevřela jsem dvířka a než jsem stačila jakkoli zareagovat, na zem se vzduchem snesl kus malýho papíru.

Zvědavě jsem ho zvedla a přečetla si vzkaz:

Bude lepší, když se na ten projekt mrknem v soukromí.

Jediná věta a pod ní se na papíře dokonale vyjímala adresa domu. Nikde nebylo uvedený jméno, ale bylo mi hned jasný od koho tenhle vzkaz je. Musela jsem se pro sebe ušklíbnout. Ten kluk má vážně výdrž. A když už jsem u něj, vlastně ani nevím, jak se jmenuje křestním jménem.

Ták, pokračování příště. Dobrý, ne?! Tak snažila jsem se a doufám, že se to pár lidičkám zalíbí. Tahle kapitola je věnovaná jedné dokonalé osůbce. Ano Peťulo, je to pro tebe..... :-*

Určitě se těším na vaše názory.... :D

Vaše misqwa