Night of Love 2 - 12.kapitola

Night of Love

- záchrana

Kapitola 12.: V některých případech je lepší nevědomost.....

"To-- to neni možný" vydechla jsem stále celá mimo.

Jestli to co tu Edgar říkal je pravda, tak to znamená..... Bože, myslela jsem, že mi z toho všeho praskne hlava.

"Jo to jsem si taky řikal. Pátral jsem jak jsem mohl, ale nikde nesjsou stopy po tom, kdo by to byl. Měla bys varovat ty, kteří o tobě vědí. Měli byjste si dávat větší pozor a sledovat lidi okolo. Může to být kdokoliv. Čím víc nad tím přemýšlím, tak mi připadá reálnější, že ta osoba bude někde hodně blízko tebe." oznámil svou teorii Edgar.

"Porozhlídnu se kolem a budu sledovat okolí. Přesto mě ale nenapadá, kdo by to byl. Je tu až moc lidí. Sice většinu můžem vyloučit, ale přesto....je jich moc" nadhodila Amanda a zdá se že uvažovala nad tím, kdo by to byl.

"Jo super, vy se pusťte do tohodle, ale já bych si měla ještě něco vyřídit. Navíc, myslím si, že když bude zítra ten festival, že bude dost času sledovat okolí." prohodila jsem s falešným úsměvem a zvedala se k odchodu.

"Drž se...." zavolala ještě za mnou Amanda.

Jo drž se. To se to říká, ale já už se nemám čeho držet. Všechna moje opora se z nenadání vypařila.

--------------------------------------------------------------

Vstoupila jsem do klučičí společenský místnosti. Jo přesně, hodlala jsem udělat něco o čem jsem přemýšlela už dlouho. A teď, když je naděje, že za to Michael vážně nemohl, bych to mohla urovnat na pravou míru.

Nikdy jsem na takovýhle věco nebyla. Nikdy jsem se o nikoho jinýho nestarala, ale v tuhle chvíli mi bylo jasný, že jsem se z čista jasna doslova změnila.

"Je tu?!" zeptala jsem se procházejíc kolem Alexe. Jen přikývl a usmál se.

"Bylo na čase..." poznamenal a seknul sebou na gauč. Ostatní mě celkem ignorovali.

Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zaťukala na dveře od pokoje, kde bydlel Michael. Chvíli bylo ticho, ale po chvíli se dveře otevřeli.

Stála v nich drobná blondýnka a zvesela se culila. Cože?! Volala jsem na sebe v mysli. Možná jsem se spletla.

"Ahojík copak potřebuješ?!" zeptala se a měřila si mě pohledem.

"Bydlí tu Michael ne?!" zeptala jsem se a už předem jsem se bála odpovědila. žírala mě otázka na to, co tu ta holka dělá.

"Jasně. Miky!!!!!" zavolala do pokoje.

"No co je?!" ozval se jeho hlas a já byla totálně vystresovaná. Tohle se mi ještě nikdy nestalo.

"Někdo tě shání......" zavolala zpátky.

"Hm a co já s tím?! Řekni že nemám náladu!" zavolal hlasem plným nezájmu. To už jsem byla na shroucení.

"Fajn, tak nic já jdu. Zdá se, že nemá náladu. Kdyby se náhodou ptal, kdo to byl, tak mu vyřiď že Anna. A vzkaž mu, že.... no to je jedno!" broukla jsem neschopna dalšího slova a okamžitě jsem se vypařila.

Byla jsem vykolejená. Na pokoj se mi nechtělo, chtěla jsem být chvilku sama. Nakonec jsem se rozhodla, že zamířím do školního parku na lavičku.

--------------------------------------------------------------

Asi až po hodině a půl jsem se vydala na pokoj. Srovnala jsem si myšlenky, a došla k tomu, že bylo možná i dobrý, že neotevřel on. Netušila bych, ani co bych mu měla říct. Je to složitý.

Už jsem zahýbala za roh budovy, když v tom to do mě někdo plnou rychlostí napálil. Nestačila jsem reagovat, takže jsem pod dotyčným skončia na zemi.

"Jakej magor!" zahučela jsem načuřeně.

"Ann?! Bože, hledal jsem tě snad všude!" vydechl si s úsměvem Michael a okamžitě si mě k sobě přitiskl do náručí.

Byla jsem neschopná se pohnout. Cítila jsem, jak mě pohlcuje pocit něčeho neidentifikatelného.

"Proč?!" vypadlo jen ze mě.

"No... přišla si ke mě... netušil jsem kdo to je, protože jsem neměl náladu....a.." skočila jsem mu do toho.

"A teď jí máš?!"

"Jenom díky tobě. Ani si neumíš představit, jak jsem se cítil, když jsme se hádali. Víš já.... Nechtěl jsem ti ublížit vážně. Víš.." zase jsem mu do toho skočila.

"Jo, vím že si nejseš vědom toho co se stalo, takže ti to hodlám vysvětlil. Nic neřeš a jen mě poslouchej... Možná ti budu připadat jak blázen, ale pak ti něco ukážu." řekla jsem vyrovnaným hlasem.

Právě jsem se mu chystala odhalit sama sebe. Je to něco jinýho než když, jsem to řikala holkám. V tuhle chvíli jsem si nepřála nic jinýho než, aby mě Michael pochopil.

A jeden z důvodů byl, že ho neodvolatelně miluju a to se za žádných okolností nezmění.

/Díky za čtení a za jakýkoliv komentík budu ráda,....../

Vaše mishqa.. :-*