Záhadný ctitel - 10. kapitola

Záhadný ctitel

Kapitola 10.: Ohlášení..... a zase SMS

Přemejšleli jste už někdy nad tím, jaká je nuda o hodině občanky?! Já jo a řeknu vám, že je to nuda jak v kremošce.

Najednou mi v kapse zavrněl mobil.

"Ahojík, taky se tak šíleně nudíš?!" přečetla jsem si SMS, která mi přišla znovu ze skrytého čísla. Jak to vipadá, tak ten dotyčnej má fakt velkou výdrž.

"Vzhledem k tomu, že si ze mě někdo pořád střílí, se docela bavím.... co ty?!" vzhledem k tomu, že jsem seděla v jedný z posledních lavic jsem zprávu v pohodičce odeslala.

Rozhlídla jsem se a zkoumala, kdo by mi mohl psát. Samozřejmě, že ale skoro celá třída, až na šprta v první lavici, držela v ruce mobil a něco psala.

"Skvělý. A kdopak si z tebe střílí :)??"

"No to je teda otázka chlapečku.... Já nejsem ten, kdo by tohle měl vědět. Mimochodem, když máš na mě takovou úchylku, tak proč semnou nemluvíš osobně?!" zeptala jsem se ho přímo.

"Úchylka?! ha ha. Kdo říkal, že jsem s tebou už nemluvil osobně?!" začetla jsem se, takže když zazvonilo, tak jsem nadskočila dobrý dva metry vysoko.

---------------------------------------------------

Oběd jsem naštěstí přežila. Přísahám totiž, že mě jednou ty blemty co vaří zabijou.

Když zazvonilo na odpoledku, do třídy se vřítila profesorka a táhla nějakou krabici.

"Takže, ani si nesedejte. zhledem k tomu, že se školní ples posouvá na tenhle čtvrtek, máme za úkol výzdobu. Pustí se do toho i o rok starší ročník. Máme vyzdobit sál a postarat se o organizaci. Takže si rozdělíme práci a pustíme se do toho. A protože se ples bude konat ve čvrtek, tak na pátek vám připadá volno ředitele." oznámila a jasným gestem nám přikázala, aby jsme zvedli naše líný zadky a přemýstili se do sálu.

----------------------------------------------------

Tak jsem nakonec vyfasvala věšení nějakej cintrlátek. Ke všemu mi s tím pomáhali nějaký paka ze staršího ročníku. Čím dál víc mi připadá, že si ze mě všichni dělaj srandu.

Ty paka mi celou tu dobu co jsem lezla po žebříku civěli na zadek a vsadila bych se, že se o něm i bavili. Bože, dneska jsou všade jen úchylové.

"Můžeš mi to laskavě podat a necivět mi na zadek?!" sykla jsem rozčíleně na jednoho, kterej mi podával balonky.

"Co?!" dělal blbího. (No nenaštvalo by vás to?!)

"Omg.!" zmohla jsem se jen na tohle a slezla dolů. Bez dalšího slova a se zvednutým prostředníčkem jsem vyšla ven a zamířila na dámské WC. Doufám, že tam za mnou nepolezou!!!

----------------------------------------------------------

Zavřela jsem se tam na půl hodiny, takže když zazvonilo na přestávku mezi další hodinou, vylezla jsem ven a zamířila zpátky.

Jenže, kdo jako mohl vědět, že jsou naše uklízečky tak pilný a vytřou podlahu dřív?! No já ne, protože mi to megozně uklouzo a už jsem se připravovala na bolestný pád.

Možná, že se mi tímhle chtěli uklízečky pomstít?! Přece jen jsem jim minulej týden pošlapala podlahu dost solidně špinavejma botama. Zauvažovala jsem rychle.

Jo fákt netuším, co mě to napadá za hovadiny, ale to už jsem já.

Takže vrátím se k tomu, jak jsem padala OK?!

Takže už jsem si myslela, že je semnou ámen, ale v tu chvíli mě zachytili něčí ruce. Jenže tomu dotyčnýmu to uklouzo jak se zdá taky, takže jsme oba dva skončili rozmáznutý na podlaze. Naštěsti pro mě, jsem přistála na tý osobě.

Po chvíli jsem se odhodlala a zvedla svůj pohled ke svýmu zachránci?! Jo asi jo.

V tu ránu mě zamrazilo.

"Ty?!" zeptala jse se dokonale vykolejeně.

/Díky za čtení a za jakýkoli komentík budu ráda../

Vaše mishqa..... :-*