Záhadný ctitel - 12. kapitola

Záhadný ctitel

Kapitola 12.: Fúrie se řítí

"To nemyslíš vážně?!!!!!!" zařvala Lauren přes celou třídu necelý dva metry od Erika.

"Co?" zeptal se nechápavě.

"No nedělej se. To že semnou končíš. No ták zlatíčko, víš moc dobře, že to beze mě nevydržíš," začala si hrát na hodnou holku a začala Erika ochmatávat.

"Jasně jsem ti řekl, že je konec ne? Nepochopilas to?! Ne? Tak ti to klidně řeknu ještě jednou." prohodil otráveně Erik a odstrčil její ruce.

"Cože?! No ták to konečně vybal! Kdo je ta cuchta?!" sykla ledově Lauren.

"Cuchta?"

"No jasně ta rozvacečka vztáhů. No ták ty čubko vylez ne?! Nebo se snad bojíš, že bych ti vyškrábala oči?!" zařvala nyní na celou třídu. Nemusela se ani snažit o pozornost, protože uý tak na ní všichni civěli.

V tom jsem zachytila Erikův pohled. Díval se jen krátce, ale výstižně. Dokázala jsem z jeho pohledu vyčíst, že  se o mě strachuje a že si momentálně neví rady.

"Nepřeháníš to už? Nejsi náhodou paranoidní?!" zeptal se jí Erik naštvaným tonem. Jeho parta kluků jen s úsměvem přihlížela k jejich hádce.

"Já že přeháním?! To ty! Jen počkej, až přídu na to, s kým jsi mě podváděl, tak se ta holčička nedožije dalšího dne!!" křikla ještě víc naštvaně a celá rudá vztekem si to odkráčela ven ze třídy.

Štěstí, že je v jiný vyučovací skupině.

Být s ní v jedný třídě, tak si jsem jistá, že všichni kdo by se na ní jen nechtíc podívali, skočili by někde zaživa pod drnem.

"Ty kámo, ta teda řádí!!!! A jaktože jsi se nepochlubil s novým úlovkem?!" zeptal se jeden vysmátej cvok z Erikovi party.

Věděla jsem, že bych si ho už neměla všímat, ale prostě jsem nedokázala od něj odtrhnout zrak.

"Moje věc kámo. Navíc tu z toho udělala takovou zcénu, že to doslova přehnala. Řeknu jí konec a ona se tu promenáduje jak...." nedokončil větu, protože zazvonilo na hodinu a do učebny vtrhl profesor. Hned oznámil, že se bude zoušet.

Skvělý, vůbec, ale vůbec jsem se neučila.

-----------------------------------------------------------------

"Kat, jsi v pohodě? :(" přišla mi SMS od mého záhadného ctitele. Teda aspoň takhle mu teď říkám.

Právě mám hodinu občanky. A jelikož je to hodina před obědem, tak už se nikomu vážně nic dělat nechce. Už jsem se ani neobtěžovala rozhlížet po třídě a rovnou jsem odepsala.

"Hm.... Celkem to ujde. Proč?!"

"No.. nezdá se, že by jsi měla dobrou náladu." super, takže na to jde fikaně. Nechápu, co to toho dotyčnýho baví.

"Řeším menší dilema. :p" odepsala jsem v klidu.

"Můžu nějak poradit? :)"

"Mám takový dojem, že nejspíš ne. To asi nikdo." odepsala jsem v rychlosti, protože do konce hodiny už zbývalo pouhých pět minut.

"Škoda. Kdyby jsi cokoliv potřebovala, budu tu pro tebe. P.S. brzo ti možná i prozradím, kdo jsem. :)" stačila jsem to jen přečíst, když v tom právě zazvonilo.

Hm brzo se to možná dovím. Skvělý. Už teď mi v hlavě běhá jen a jen Erik no a teď ke všemu ještě tenhle..... no záhadný ctitel. Cha cha fákt blbá přezdívka.

-------------------------------------------------------------------

Na obědě jsem seděla jak jinak než s Joshem, Benem a Cleo.

"Ty krásko,, slyšel jsem, že vám ráno po třídě běhala ta fúrie!" prohodila s úšklebkem Ben a už jsme se váleli smíchy.

"Hm, co ty všechno neslyšíš." prohodila jsem jako by nic.

"No ták.... vyprávěj přeháněj. Copak hezkýho vám vyprávěla?!" dotíral zvědavě Ben.

"Bože, si jak nějaká vyšinutá drbna," prohodila Cleo.

"Mno představ si, že nám povídala pohádku o tom, jak jí její kluk podvádí, a, že tý couře vyškrábe oči......" prohodila jsem.

"Počkat, Erik to je ten, co byl u tebe doma v pátek ne?! On jí podvádí?!" zeptala se vykolejeně Cleo.

"Ehm... Jo to je on. No nevím, prej jí dal kopačky a ona z toho dělá drama," objasnila jsem a zakousla se do jabka.

"Páni.. wow a něco víc??" zeptal se Ben.

"Netuším, když seš tak zvědavej, tak se jí di zeptat. Jsem si na sto procent jistá, že by ti to jasně vylíčila," nabídla jsem Benovi.

"Já Bejt váma, tak bych to neriskovat. Přece jen kastrace od ní by mohla bolet tisíckrát víc jak od někoho jinýho!" nadhodil se smíchem Josh a vt u chvíli jsme se váleli smíchy znovu.

-------------------------------------------------

Právě jsem mířila do třídy. Sama, protože ti tři maj dneska hodiny sami. No prostě už jsem byla jen pár metrů od vchodu do učebny, když se najednou za rohem vynořila Lauren a plnou rychlostí to do mě napálila.

"Doprdele, copak nečumíš na cestu!!!?!!!! Počkát, nejsi náhodou ta co doučovala Erička?!!!!!" zeptala se mě s vražedným úšklebkem.

Přísahám, že jsem v tu chvíli  ztuhla natolik, že by si mohl kolemjdoucí myslet, že jsem tuhá!

/Díky za čtení a všem děkoju ještě jednou za komenty/

Vaše --> mishqa <-- .... :-*