Vampire-krev | Night of Love 2 - 17.kapitola

Night of Love

- záchrana

Kapitola 17.: No to snad ne.?!

"Crrrrrr"

"Krucinál, ten podělanej budík poletí z okna, jestli ho do vteřiny nevypnete!" zahučela jsem ospale.

Kvůli tý druhý škole musíme stávat tak brzo. Máme posunutou snídani na půl osmou a v devět máme společnou rozcvičku. Bože, to musel bejt asi inteligent, co vymyslel, že v neděli bude rozcvička. A ke všemu společná. No prostě volovina na entou.

"Už ho vypínám....." zahučela Niky a pomalu vylízala z postele.

"Bolí mě hlava..... spala jsem maximálně čtyři hodiny, fakt nemám sílu stávat......!" zaskučela zpod přikrývky Kiky.

"Jo to nejsi jediná. V tuhle raní hodinu mám ještě půlnoc!" oznámila jsem ospale a převalila se tak, abych na ty dvě viděla.

"Stejnak to včera bylo boží...." zavzpomínala Niky.

"To teda. Musím uznat, že ty jejich kluci jsou k sežrání." zavzdychala Kiky.

"A jak se snažili!" dodala Niky.

"Jo asi  jako děti na pískovišti, co plácaj bábovičky!" poznamenala jsem a všichni tři jsme se váleli smíchy.

"No, ty už ses měla jak zabavit. Nejhezčí kluk široko daleko je tvůj. Musím teda uznat, že včera  z něj všechny holky leželi. A polovina z nich slintala." prohodila Niky.

"Jo toho jsem si taky všimla. Má štěstí chlapeček, že se za nima neotáčel v mojí přítomnosti" nadhodila jsem s úšklebkem.

"Prosimtě, celou dobu vysel pohledem na tobě, takže vážně neměl čas rozhlížet se kolem." oznámila mi se smíchem Kiky.

"Dobře mu tak. A když už mluvíme o klukách, tak co vi dvě? Nějak objev holky?" zeptala jsem se se zájmem.

"no...... ani ne...."

"Co takovej Dewe nebo Alex?! Co?" nadhodila jsem ty dva.

"Ha ha ha... si děláš srandu ne?!" vybuchla smíchy Niky.

"Ani ne... Jsou to paka, ale..." Kiky mě přerušila.

"Jo jsou to paka a žádný ale není. Prosimtě, u nich je zázrak,  že si zvládnou dojít sami na WC natož, aby měli holku!"

"Hm.... když o tom tak přemýšlím, tak na tom asi něco bude...." souhlasila jsem.

"To si piš......"

-----------------------------------------------------------------

"Nechápu, jak se vám povedlo, vykopat mě z postele a natož z pokoje......??!!" zamyslela jsem se nahlas, když jsme vycházeli z pokoje směrem do jídelny.

"No my víme co na tebe platí......" řekli ďábelsky.

"Ahoj holky!" zavolala za náma Amanda a došla až k nám.

"No teda, nějaká veselá ne?!" poznamenala jsem otráveně.

"No jasně.... Sice jsem se moc nevyspala, ale díky tomu plánu se mám skvěle!" oznámila nám.

"Plánu?....." zeptala se Kiky.

"No jo. Hodlám se, ty dementy pořádně prohnat! Na tohle jen tak nezapomenou...!!!" sykla Amanda.

"Počkat, ty jsi to s tím oblečením, kartonem, sprchou a šamponem myslela vážně?!" zeptala jsem se překvapeně.

"Jo, myslíš si, že bych žertovala o tak vážný věci jako je pomsta. Nikdy! Už to mám naplánovaný, takže to v nejbližší dobu provedu. A k tomu budu potřebovat vaší pomoc. Ty zařídíš ten šampon a oblečení + ručníky. K tomu ti pomůže Michael. No a my tři ten zbytek......." oznamila jasně.

"No já nejsem proti, ale když do toho zapletem i Michaela, tak fkt neslibuju jak to dopadne....." nadhodila jsem.

"My souhlasíme!" ozvali se Kiky a Niky.

"Dopadne to dobře, protože jestli ne, tak si na Michaela počkám a......" skočila jsem jí do toho.

"Radši nic, přeci jen bych na to doplatila i já!!!!!" namítla jsem se smíchem.

--------------------------------------------------------------------------

"Bože, tolik lidí se nevidí jen tak!!!" ozvala se s úšklebkem Niky.

"To mi povídej, hemží se to tu jak v nějakým sekáči, když se pořádaj hromadný slevy......." souhlasila jsem načuřeně a vzala si k snídani jabko a pití.

Všechny čtyři jsem se protlačovali ke stolu.

"Vidíš to co já?!" zeptala se najednou znechuceně Amanda.

"Co?!" nechápala jsem.

"Támhle!" kývla ke stolu, kde seděli kluci a Michalel. Nebyl, ale sám. Tlačila se tam na něj ta rusovlasá čubka ze včerejška.

"Dělá si ze mě prdel?! Tak tohle už přehnala!" sykla jsem naštvaně.

"Klídek.... jen neudělej nějakou zcénu hned po ránu....." uklidňovala mě Kiky.

"Neboj, já jsem stoprocentně klidná....." sykla jsem.

"Jo to jde vidět...." poznamenala Kiky.

Párkrát jsem se nadechla a došli jsme ke stolu. Hned jak nás Dewe a Alex zaregistrovali, napnuli se pozorovali mě takovým tím pohledem co říkal a-kruci-jsme-totálně-v-prdeli.

"Ahoj kluci!" prohodila jsem s úsměvem a ty dva si mysleli, že jsem se totálně zbláznila. Když si mě všiml Michael, tvářil se jak nějaký nevinný štěně.

"Zase ty?! Co tady chceš?!" otočila se na mě vražedně ta!!! no kruci ani nevím jak se jmenuje... Počkat!!! Ono mě to ani nezajímá.

"Taky tě ráda vidím. A co tu chci?! Vzhledem k tomu, že se mi tu plazíš po klukovi... nic moc.." pznamenala jsem stále s úsměvem, ale můj hlas zněl výhružně.

"Cože?!" vybuchla.

"Seš snad hluchá?! Opakovat to nebudu. Buť se to pěti vteřin zvedneš, nebo ti pomůžu já!" oznámila jsem jí. Probodávala mě očima.

"Bejt tebou, tak se zvednu. Dneska se moc dobře nevyspala a když jí někdo naštve hned takhle po ránu, tak... no radši nechtěj vědět co tomu dotyčnýmu udělá!" řekla vážně Amanda a sedla si vedle Alexe.

"Fajn, ještě se uvidíme!" sykla naštvaně a zvedla se.

"Doufej, že ne!" zavolala jsem za ní s úsměvem.

"Ahoj......." protáhl Michael.

"No skvělý. Ona je snad všude!" sykla jsem naštvaně a sedla si vedle něj.

"Zlobíš se moc?! Ptala se jen....." nestačil to doříct, protože jsem mu do toho skočila.

"Mě je totálně jedno na co se ptala!" sykla jse naštvaně.

"Proč tolik vyvádíš dyť se nic nestalo"

"Jo jasně......"

"Fakt seš tvrdohlavá!" poznamenal s protočením očí.

Všichni u stolu nás sledovali.

"Já?! Bože, a co bys byl pak ty?!" vrátila jsem mu.

"Á hrdličky se hádaj....." poznamenal Dewe.

"Buť zticha!" sykli jsme jednohlasně já a Michael.

"Nechápu tě!"

"Nápodobně!" houkla jsem

"Seš naprosto mimo!"

"A ty seš totálně vygumovanej!" rejpla jsem si.

"Fakt seš taková jak řikaj!" vypadlo z něj najednou. To mě zaskočilo. Podívala jsem se na něj a všimla jsem si, že ostatní měli zaskočený pohled.

"Jaká?" zesptala jsem se v klidu.

"Prohnaná mrcha co vždycky přehání!" sykl znechuceně.

"Ou......" ozval se překvapeně Alex a ostatní vypadali stejně.

"Víš co nechápu?!" zeptala jsem se v klidu.

"No co?!" odsekl.

"Proč někdo jako ty ztrácí čas s prohnanou mrchou jako jsem já, která vždycky přehaní!" řekla jsem nechápavě a zvedla se.

"No ták.... Ann on to tak nemyslel...." zachytila mě Amanda.

"Já si myslím, že to myslel naprosto vážně. A jestli to tak je, tak jsem vážně blbá, protože jsem si myslela, že je jinej." řekla jsem s výsměškem, ale ve skutečnosti jsem se cítila mizerně.

Dál jsem už neměla co říct, takže jsem pobrala svoje věci a vypařila se dřív, jak by mi stihl sdělit další věci co si o mě myslí.

/Díky za komentíky i za čtení/

Vaše mishqa... :)