Já a chůva?! - 7 kapitola

Já a chůva?!

Kapitola 7.: To už je čtvrtek?!

Pohled Nikol:

"Už aby byl pátek!" zahučela unaveně u oběda Kat.

"Už aby bylo pondělí...." prohodila jsem otráveně a zakousla se do knedlíku.

"Holka, myslím, že ti z toho jednou šibne," řekla s úšklebkem.

"Ne myslím, že už mi šiblo,"

"Tak proč jednoduše nezkončíš?" zeptala se.

"A vzdát se?! Nikdy!"

"No jo ty a ta tvoje povaha. Nechceš mi radši skočit pro kafe?" zeptala se s úsměvem.

"Fajn, jak myslíš... Stejnak do sebe potřebuju dostat kofein,"

-------------------------------------------------------------------

Právě jsem si sahala pro poslední víčko ke kelímku na kafe, když v tom mi ho někdo čmajzl.

"To je moje!" zavrčela jsem, pohodila hlavou a vzhlídla k tomu dotyčnýmu. Už jsem vám někdy řikala, jaký já mám obrovský štěstí potkávat lidi, který opravdu nesnáším?! Ne? Tak vám to momentálně povídám.

"Máš to snad někde podepsaný prcku?" zeptal se Will.

"Nezájem ty pako. Okamžitě mi to vrať." houkla jsem naštvaně.

"Ani omylem,"

"Já tě tak nesnáším,"

"Nápodobně,"

"Seš debil"

"A ty mrcha, to neni zas tak velkej rozdíl prcku,"

"Di si s tím prckem do háje!" sykla jsem.

"ooo Už se tě bojim.."

"To bys měl hošánku!" řekla jsem zákeřně a popadla první věc co mi byla po ruce. Což byl borůvkovej mafin s pěnou a hodila mu ho do obličeně. Jakmile mafin dopadl, pěna se hned Willovi rozcákla po tváři.

"Tak tohle je moc!" sykl, ďábelsky se zašklebil a popadl koláč, kterej mi hodil přímo do výstřihu.

"Jsi perverzní prasák!!!" křikla jsem rozohněně a hodila po něm další mafin.

Jen se zašlebil a popadl hořtici. Neváhala jsem a popadla kečum.

"Máš nějakou divnou barvu, chtělo by to spravit.." poznamenal a vistříkl hořtici z tuby. Moje, zrovna oblíbený, tričko bylo celý od hořtice.

"Šmejde!" křikla jsem a pustila se do něj s kečupem.

"Tak tohle jsi přehnala!" popadl mísu s limonádou a celej obsah mi vylil na hlavu.

"Seš mrtvej!" křikla jsem pře celou jídelnu a skočila na něj.

Dopadl na zem a já přistála na něm. Začala jsem mu po obličeji matlat nějakej krém co mi byl po ruce. Bránil se a tak se ani nedivým, že po chvíli jsem zkončila já pod ním.

"Páni nějaká divoká.." poznamenal s úšklebkem a už se mi k obličeji přibližoval s mafinem, kdž v tom do jídelny vběhl profesor středního věku. Jasně Hans. Toho naprosto nesnáším. Věčně očumuje holky a svlíká je pohledem.

"Co se to tu děje?! Okamžitě ze sebe slezte a oba dva do ředitelny!" zařval.

Will ze mě slezl a vykročil směr ředitelna. Tywole přísahám bohu, že ho jednoho krásnýho dne připravím o život!

"Velmi jste mě zklamala slečno!" podíval se na mě a přejížděl mě pohledem.

"A víte, že mě je to totálně jedno?! A prosím vás, aby jste ten svůj pohled přemístil pryč z mýho zadku...." poznamenala jsem znechuceně.

"Co prosím?!" zeptal se a celej zrudl, když se všichni kolem začali tlemit. I Will se otočil a sledoval tu menší zcénku.

"A až si zajdete na odvikačku ze sexuálního harašení, můžete zamířit i na ušní.." sykla jsem rozohněně a vykročila rychlým krokem z jídelny. Cestou jsem ze sebe shazovala krém, kterej se necházel snad všude na mě.

-----------------------------------------------------------------------------

"Takže Wille, už jsi tu zase?" zeptal se ředitel kázeňsky.

"Hm dá se to tak říct,"

"A slečna Brands?" podíval se mím směrem a rozzesmál se, když pochopil, proč jsme tak špinavý. Dá se říct, že náš ředitel byl až moc v pohodě. Všechno řešil s klidem. A nebyl to úchyl. Díky bohu aspoň za tohle.

"hm"

"Zdá se, že vy jste tu poprvé,"

"Jo nejspíš," řekla jsem jako by nic.

"Tákže děcka, myslím, že kuchařinkám se nebude líbit, jakej borčus jste udělali vy dva v jídelně. Každopádně, uklidit to nechám radši je... to ale jen pro jistotu. No a vy si jako trest odpykáte tím, že zítra po vyučovaní spojíte své síly na přerovnání knihovny. Malovalo se tam, takže všechny knihy jsou v krabicích. Myslím, že za takový dvě tři hoďky by jste to mohli mít hotový," řekl s úsměvem.

"To jako, že budu muset být celý odpoledne s ní?" zeptal s zděšeně Will.

"Jasně, věřím, že se udobříte," potvrdil ředitel.

"Ani omylem," řekla jsem spíš pro sebe. Will to slyšel a dneh mě začalal proodávat pohledem.

"Takže to by bylo nejspíš všechno ne?! Teď by jste měli mazat na hodinu, aby jste moc nemeškali. A nezapomeňte na ten zítřek," hned jak to dořekl, vyrazili jsme oba dva z ředitelny, maximální rychlostí.

"Aby bylo jasno, od teď se mi laskavě nepleť do cesty," sykla jsem naštvaně.

"No jo prcek je svatoušek," poznamenal sladce Will.

"Ha ha seš ták vtipnej, až se mi z toho chce blejt!" poznamenala jsem jízlivě.

"No počkat holčičko, pokud se nemejlim, tak to nejsem já kdo se cpe do cizího domu," poznamenal.

"Pokud ti to nedošlo prďolo, to já jsem ta co tě má hlídat, takže se kroť, nebo to víde najevo a to se pak  uvidí, kdo tu bude za prcka!" vpálila jsem mu a zahnula za roh.

Bez přemýšlení jsem zaťukala na dveře učebny a vrazila tam tak rychle, že v ten moment, co za mnou práskly dveře se všichni otočili mím směrem. Skvělý. Fákt skvělý!

/Díky za čtení a i za komenty/

Vaše misqwa.. :-*