Já a chůva?! - 8 kapitola

Já a chůva?!

Kapitola 8.: Už jsem říkala, že nesnáším knihovny?!

Pohled Nikol:

,,To jako že jsi vážně po škole?" vyprskla smíchy u pátečního oběda Kat.

,,Jo a co je na tom jako k smíchu?" zeptala jsem se načuřeně.

,,Ty taková jeptiška v jednom dni urází učitele a pak je po škole, kvůli nějaký obědový bitce?! Teda Wiloušek s tebou, ale dělá divy," poznamenala s úšklebkem.

,,Co prosím?! On s tím má společnýho leda to, že bych mu nejradši zakroutila krkem," objasnila jsem jí svojí teorii.

,,Tak si to teda užij," řekla s úsměvem.

,,A co třeba, že bys mi šla prosííííím pomoc?! Já to tam s ním sama nepřežiju," stěžovala jsem si.

"Smůla holka. Já mám dneska spešl rande.

... Na nějakou knihovnu se ti můžu .... no vyprdnout přeci.. " řekla a škodolibě se ušklíbla.

,,Néééé pomoc!"

----------------------------------------------------------------

"Takže tady jsou ty krabice. Mimochodem, neměli jste být dva?" zeptala se mě profesorka, když jsem vešla do knihovny a ona mi ukazovala kde co je.

,,Jo tak to se mě neptejte. Já si udělám svojí půlku a on ať si dělá co chce. Nezájem," prohodila jsem s kyselýmm úšklebkem.

Po pravdě jsem byla fakt nadšená, že tu není.

----------------------------------------------------------------

,,Můžu se na to vysrat," zanadávala jsem, když jsem lezla po žebříku s příšerně těžkou krabicí.

Už jsem myslela, že nic horšího mě potkat nemůže, ale najednou mi podklouzla noha a já se řítila k zemi. A co si myslíte, že dělala krabice? No padala přímo na mě.

Když už jsem si myslela, že zhebnu v knihovně, někdo mě chytil dřív jak jsem mohla dopadnout a uskočil kousek dál od padající krabici. Ta se pak jen kousek od nás rozplácla na zemi.

,,Tak to bylo jen tak tak," ozval se s úšklebkem Will. Pořád mě držel.

,,Doprdele, kde jsi celou tu dobu jako byl?! Aby bylo jasno, já si udělám jenom svojí část!" zahučela jsem naštvaně.

,,A co třeba díky za záchranu?" zeptal se s úsměvem.

Měl by bejt rád, že mu něco neomlátím o palici.

,,Tak si čekej, ale tohodle se nikdy nedočkáš. A můžeš mě laskavě pustit?" zeptala jsem se rozohněně.

,,Co tě dneska zase žere?" zeptal se a pustil mě.

"Počkej... co třeba ty?!!!" vpálila jsem mu.

,,Jako vždy jsi strašně milá," prohodil a sebral jednu krabici.

"Jako vždy nezájem....." prohodila jsem s úšklebkem.

---------------------------------------------------------------------

"Co třeba, aby jsi se zapjila?" zavrčel na mě celej naštvanej Will.

"Ha ha to určitě. Já už mám hotovo," upozornila jsem ho na malý detail.

"Tak co tu jako ještě děláš?! To tě jako baví mě tady pozorovat?" zeptal se vytočeně a zarovnal knihy do poličky.

"Víš, že celkem jo?! To ty jsi mi celou tu dobu co jsi přišel očumoval zadek, tak teď jsem na řadě já ne?!" zeptala jsem se s kyselým úšklebkem.

,,Já?! Si asi blbě viděla ne?" prohodil s úšklebkem.

,,Bože, nechápu, jak se z člověka může vivinout tak primitivní druh jako jsi ty..."

"Nechoď na mě s biologií... Z tý se dá říct propadám," zavrčel a táhl další krabici.

"Bože, dyť to řikám, že si dement,"

"No počkat prcku. Všichni mě tady přímo žerou, takže neurážej. Dyť ty jsi jak jeptiška," poznamenal.

"Cože?! Jeptiška?" vyprskla jsem. To už jsem dneska slyšela...

"No a né?!"

,,Zalez. Nevíš ani o čem mluvíš....."

,,To si povíme dneska večer," řekl s úšklebkem a zalezl za jeden regál.

"Cože?! Dneska?! Šiblo ti?!" sykla jsem výsměšně.

"Né mělo by?! Pokud se nemýlím, tak dneska je pátek a to matka řikala, že budeš u nás spát až do neděle...." vykoukl a objasnil.

"Cože?! Nekecej. O ničem takovým nic nevím," poznamenala jsem vytočeně.

"No tak si to klidně ověř zlatíčko. O něčem jako je tohle bych ani nepřemejšlel. Mít tě celej víkend za zadkem je docela děsivá představa,"

"No to bych snad měla řikat já ne?!" ozvala jsem se a už jsem vytáčela číslo jeho matky.

-----------------------------------------------------------------------------

Nakonec se ukázalo, že ten ignorant měl pravdu. Jeho rodiče jedou někam na služební cestu a tak si jeho matka mysela, že bych u nich mohla přespat.

Nejdřív jsem vzdorovala. Ale ona, že prej pokoj pro hosty je už připravený, a že mi to zapoměla jen říct.

No tak nezabili by jste to?!

Takže celej víkend + pátek je totálně v ..... mlčím, protože to ani nejde vyjádřit slovama. Už jen když toho ignoranta vidím, chce se mi utíkat pryč.

/Děkuju za čtení a i za komenty/

Vaše misqwa.. :-*