Tábor - kapitola 2

Tábor

Kapitola 2.: Schůze a rozdělení

Dostavili jsme se k tomu davu a přímo se prorvali tam, kde měl původně stát poloviční dozor. Bylo tam pár lidí našeho věku.

Nějakej potetovanej frajírek, nějakej týpek s nagelovaným hárem, drobná zrzka s brýlemi a nějaká vysoká bloncka, která se snažila vypadat jako bohyně pomsty.

"To je fakt boreckej týpek co?!" šťouchla jsem do Caleba prstem a kejvla k tomu potetovanýmu. Nevypadal nijak špatně, ale ta kérka mi naháněla hrůzu.

"Copak, přepadla tě panika?" zeptal se s úsměvem.

"Ani omylem,"

"Jsi padavka," poznamenal a zastavil se semnou u tý skupinky.

"No nevím, kdo loni utíkal před dogou, kterou jsem měla na hlídání....." poznamenala jsem s úsměvem.

"To bylo něco jinýho," nedal se.

"Hm... když myslíš.."

"Takže lidičky trošku se stište.

Spousta z vás už mě nejspíš zná, ale i přes to se vám představím. Jsem Dylan, hlavní vedoucí našeho tábora. A protože se hned vedle nás nachází další tábor, změnili jsme trošku pravidla. Dohodli jsme se s jejich vedoucími na tom, že bychom mohli trošku proplést náš program," řekl a kolem se ozvalo vzrušené šeptání.

"Takže dneska jako každý první den na táboře je vaším úkolem zabydlet se v chatkách a vymyslet její název. Je i samozřejmnost, že od vás čekáme obrázek, který si pak připevníte na chatku. Já a ostatní vedoucí pak hodnotíme například úklid chatky, aktivitu a podobně a vyhlásíme každý den jiného výherce a vyvěsíme jeho vlajku. Samozřejmě, že budou i odměny. Pak bych chtěl přivítat naše polovedoucí, protože ty se o vás sice budou trošku starat, ale počítejte i s jejich účastí. Kdyby byl jakýkoli problém, můžete zajít i za nimi," řekl a kývl naším směrem.

Pár lidi se na nás otočilo, ale hned zase věnovali pozornost Dylenovi.

"Dneska večer si uděláme společný táborák i s tím druhým táborem. Jen chci podotknout, že program na každý den se dozvíte pokaždé večer u společného programu. A nezapomeňte, že tábor je od toho, abyste se bavili. Takže vám přeju příjemný měsíční pobyt a doufám, že si to pořádně užijem. Teď už se můžete rozejít a pustit se do vymýšlení vašeho názvu a znaku," řekl nakonec.

Dav se začal pomalu rozpouštět a všichni si se zaujetím zdělovali nápady. No a my s Calebem a těma čtyřma jsme se přemístili k Dylenovi, abychom mohli probrat co a jak bude.

"Takže lidi, potřebujem se pořádně rozdělit, abychom měli přehled. Jenoduše se prostě domluvíme na tenhle týden a další se můžete vyměnit. Už jsem sepsal kam koho bych potřeboval, takže to bude asi takhle..." vytáhl nějaký papír z kapsy a rozložil ho. Přejel nás pohledem a začal nás rozřazovat na jednoduché práce.

"Jste tu proto, že na některý věci je potřeba víc lidí. Takže noční hlídku by tenhle týden mohli vzít Caleb a Katarina jelikož jsou na konci tábora," promluvil a podíval se na nás. S Calebem jsme přikývli. Vyhovovalo nám, že jsme spolu.

"Pak služba v kuchyni. Máme kuchařky, ale bude potřeba abyste kontrolovali, že všichni dostali jídlo a občas pomůžete se sklízením ze stolu... A to by mohli zvládnout Lucinda a Kasandra," řekl a zameřil se na tu zrzku (Kasandra) a bloncku (Lucinda).

"Taky potřebuju někoho, kdo by kontroloval, před nějakou velkou akcí jako je táborák a tak, jestli někdo nezůstal na pokoji... Sem bych dal Dereka, Caleba a Lucindu... No a nakonec prohlídku pokoje. A porotu soutěže nejlíp uklizené chatky no a tam bych hodil Nicka, Kasandru a Kat.... Souhlas?" zeptal se Dylen s úsměvem.

Všichni souhlasili a tak nakonec ještě dodal, že počítá i s tím, že kluci vypumůžou ještě s malýma drobnostma a nakonec nás rozpustil.

----------------------------------------------

"Doufám, že sis nezapoměl baterku kámo.... Protože tě nehodlám uklidňovat, až se ti budou třást kolena z naší noční hlídky," neodpustila jsem si a rejpla do Caleba, když jsme sami dva mířili po velký scůzi do chatek.

"Neboj zlatíčko jsem plně vybaven," ujistil mě.

"Hm... no to chci vidět..." zašklebila jsem se.

"Jen si počkej..."

"Doufám, že si sebou nehodláš brát tvoje kunpánky, protože to už bych asi nepřežila...." poznamenala jsem flustrovaně, protože i tohodle je Caleb shopnej..... teda jen když má tu svojí rozjetoou náladičku..

"No dneska si dám pohov, ale ulovil jsem telku, takže co bys řekla na půlnoční sledování filmů???" zeptal se se zájmem.

"Jen když seženeš chipsy," prohodila jsem s úsměvem.

"Fajn už jsou zařízený," přikývl.

---------------------------------------

Zavřela jsem za sebou dvře chatky a hupsla na postel. Popadla jsem jednu svojí tašku a vytáhla skicák a fixy a začala psát název chatky.... "Rozpadlina" napsala jsem a pustila se do obrázku zříceného domu...

/Děkuju za komenty a čtení.. :)/

Vaše misqwa.. :-*