Tábor - kapitola 3

Tábor

Kapitola 3.: První noční hlídka... mazec jak jinak že?!

Ták a velký táborák je tu. Pomyslela jsem s s povzdychnutím a vydala se k opravdu ohromně roztáhlému davu lidí.

Malý děti pobíhaly dokola a hrály na babu. A ty starší seděli v hloučkách a komentovaly vzhledy ostatních. S pokrčením ramen a protočením očí jsem se vydala do kuchyně, co tu v táboře byla.

Tam se to hemžilo jen pár lidma. Už jsem tam poznávala Lucindu a Kasandru. Ani jsem se nedivila, protože co já vím, tak ty dvě maj službu právě v kuchyni.

Kasandra se tam perfektně vybavovala s dvěma kuchařkama a Lucinda krčila nos a skenovala okolí, jako by jí bylo životu nebezpečné.

"Zdravím," prohodila jsem a vešla dovnitř s úsměvem.

"Ahoj.. jsem Kasandra.. ale můžeš mi řikat Kas," usmála se na mě ta zrzka a pokynula mi rukou, abych šla k nim.

"Jsem Kat," oplatila jsem jí úsměv a dodala "Přišla jsem to tu omrknout a zeptat se, jesli nepotřebujete s něčím pomoc,"

"To fakt oceňujem," sykla na mě ta bloncka. Lucinda.

"Jsi hodná.

. A ne všechno je už jakžtakž hotový. Špekáčky jsou nařezaný, chleba nakrájenej a pro ty, co si hrajou na vegany tu máme na vopejkání jabka, brambory a podobně," odpověděla Kas a nevnímala předešlou poznámku Lucindy.

"Páni, super. Tak vám to tam aspoň pomůžu odnýst," navrhla jsem a chopila se prního tácu mi přišel pod ruku.

----------------------------------------

Vopejkalo se, jedlo se, povídalo a zpívalo. Naprosto normální večer na táboře. Celkem pohodovej večer. Seznámila jsem se s pár lidma a jak to vypadá, tak budu vycházet snad s většinou lidí tu.

"Tak co připravená na naší první společnou noc?" zežertoval Caleb, když bylo něco kolem půl jedenáctý a většina dětí se přemišťovala do chatek a nebo do sprch.

"No jasně cukrouši, ale nejdřív si skočím pro mikynu na chatku, protože se zdá, že zas takovej hic tu nebude. A navíc se celkem setmělo, takže baterkou bys taky nemusel pohrdnout....."

----------------------------------------

"Panebože...." zenadávala jsem, když jsem vycházela z chatky, a jelikož byla tma jak v pytly, nemohla jsem se ani za boha trefit do klíčoví dírky od chatky.

"S tímhle tempem tu budem do rána," poznamenal s úsměvem Caleb.

"Chytej pako... A posviť. A ty tvoje moudra si nech pro tvojí další rychlovku," rejpla jsem si, a když mi konečně posvítil, povedlo se mi zamknout. Klíč jsem strčila do kapsy džínsů a konečně jsme se mohli vydat na tu noční hlídku.

"Tak jaký jdou dojmy?" zeptal se mě už naprosto v pohodě.

"Hm.. překvapivě dobrý. Zdá se, že letos tu asi nuda nebude," prohodila jsem. "A co u tebe?"

"No podle mě tu nuda není nikdy.... a co se týče lidí, nemůžu si stěžovat. Mimochodem mluvila jsi s tou blonckou? Počkej nevím jak se jmenuje... asi Liana?? Nevím..." tápal po jméně.

"Ehm myslíš Lucindu?" rozesmála jsem se.

Ani se mu nedívím, že se mu to plete. On si ty jména všech svých holek ani nestačí zapisovat, když je tak rychle mění.

"Jo přesně tu. Znáš jí?"

"No jak se to vezme. Ta holka mi už teď pije krev. Už jen co mě viděla měla přiblblí poznámky,"

"Hm tak přesně tahle se mě snažila uchvátit v tu chvíli, co jsi šla krotit ty malý prcky s klackama," prohodil s kyselým úšklebkem.

No jo ty malý špunti mě dostali málem do kolen. Prej že si hrajou na rytíře. Mláátili se klackama a po mě chtěli, abych jim dělala vznešenýho oře nebo co. Na to jsem zareagovala záchvatem smíchu.

"Copak?! Není tvůj typ?"

"Ne to asi ne. Ta by složila na lopatky i nějakýho ninžu... těma svýma drápama," okomentoval její nehty.

"Pan vybíravej... I když projednou s tebou souhlasím," rozesmála jsem se a posvítila baterkou na cestu. Procházeli jsme mezi chatkama a asi někdě v polovině jsme proocházeli kolem jedný, kde to očividně žilo. Zavnitř se ozýval smích a nějaký pokřikování.

"Jdme dovnitř?" zeptala jsem se.

"Jen nakouknem," odsouhlasil Caleb.

"Tak co se to tu děje lidičky?" vrazila jsem do dveří.

Na to, že by tu měli bejt jen čtyři lidi a to ke všemu holky se to tu nějak moc hemžilo klukama. Všichni strnuli a měřili si mě a Caleba pohledem já-nic-já-muzikant.

"Není náhodou po večerce?" zašklebil se Caleb. Zřejmě si z toho nic nedělal. Což je pravda, protože něco takovýhodle jsme dělávali taky.

"Jo no.... Jen jsme se tu na chvíli stavili..." promluvil jenden z kluků a propaloval mě pohledem. No mohlo mu bejt minimálně patnáct, takže nebyl o tolik mladší jak my dva.

"Jo jasně. To bych uvěřila někomu ve věku deset let a ne patnáckám," namítla jsem.

"Šestnáct. J emi šestnáct," namítl s úsměvem a snažil se mi vyrazit dech jeho hezkým ksichtíkem. Hm né že by nebyl hezkej, ale probůch já na tohle nejsem.

"Super, takže máte tak dvacet minut čas... Až půjdem zpátky nechci vás tu ani vidět," řekla jsem nesmlouvavě a oni my očividně byli vděční za to, že je tu vůbec ještě nechám.

Už jsme vycházeli ven z chatky, když ten kluk zamnou ještě zavolal svoje jméno. Erik. Ježíš.

------------------------------

"Co to mělo bejt?" zeptal se načuřeně Caleb.

"Co myslíš?" nechápala jsem a snažila se dávat pozor na cestu.

"No nedělej se. Jak si tam s ním flirtovala," namítl.

"Cože?" vyprskla jsem smíchy. "Jak jsi na to probůh přišel??"

"To bylo vidět ne?!" namítl.

"Ty trdlo pohni, ať můžem skočit na ty filmy," šťouchla jsem do něj s úsměvem.

/Díky za čtení a komenty/

Vaše misqwa... :)