Tábor - kapitola 7

Tábor

Kapitola 7.: Někdo tu má rejpavou náladu......

"Ták tohle byl úlet," vydechla jsem unaveně, když jsme se s Calebem vrátili konečně do tábora a zamířili jsme směr chatky.

Konečně jsme totiž dohráli tu hru a my jakožto z poloviny vedoucí jsme museli sesbírat všechny fáborky při cestě zpátky.

"Jo jenže já jsem na tom mnohem hůř. Ta bloncka je jak hurikán. Jen co jsem se tam tvojí vinou přemýstil, napadla mě a začala mě tahat všade možně. Dokonce mi vykládala něco o gelovejch nehtech a dalších volovinách," promluvil s utrápeným obličejem Caleb.

"Tak promiň," skusila jsem se omluvit, ale ovládala jsem se, abych nevyprskla smíchy. Dobře, přiznávám. Tohle bylo asi dost zákeřný, ale on to potřeboval.

"Omluvu neberu. V nejbližší době se ti to totiž budu snažit oplatit. Takže se měj na pozoru," nadhodil s tajemným úsměvem.

"Už se třesu," rejpla jsem si.

"Bys měla. Mimochodem co je zač ten Noah?" zeptal se.

"Co tím myslíš?"

"No dneska si s ním byla skoro půlku dne, takže mě zjímají nějaký drby ne?? Tak to vyklop," objasnil.

"Nic moc o něm nevím. Neptala jsem se ho. Ale je celkej v pohodě a milej," odpověděla jsem a hned se mi vypavila spomínka na dnešek. Vážně je milej. A ta poznámka, že mě aspoň pro sebe mě dostala do kolen. Samozřejmě, že si dělal srandu, ale aspoň se tu nebudu tenhle rok nudit.

"Tak milej jo?" šlehl po mě zvědavým pohledem Cleb.

"Jo milej a i poměrně hezkej,"

"Cože?! Snad ses nám do něj nezakoukala?" zeptal se překvapeně a se zájmem Caleb.

"Ne... Asi ne. A prosimtě co tě to zajímá. Myslela jsem, že zrovna ty, pan dokonalej, má spoustu svejch starostí v milostným životě," rejpla jsem si.

"To sice mám, ale něřikej tomu milostnej život. U mě je to něco jako momentální popud sblížení, zatož u tebe se něco takovýhodle neobjevuje často,"

"Výborně, takže už zřejmně plánuješ další momentální popud sblížení ne? Nebo se snad v okolí nenachází žádná co by tě zaujala?"

"No.... Pár by jich tu bylo," přikývl s úšklebkem.

"Skvělý kasanovo, můžeš jít na nabalovací techniku a já se du převlíct. Sejdem se u táboráku,"

"Jo. Jestli tam teda dorazim. Čeká mě totiž kontrola pokojů, jako jetli někdo nechybí, spolu s paní blonckou a Derikem," zahučel mrzutě.

"Jo na to nemůžu říct nic jinýho, než aby jsi si to užil," řekla jsem s širokým úsměvem a vydala se ke svojí chatce.

---------------------------------------------------

"Čau lidi," pozdravili mě, Nicka a Sandru ( To je moje skratka pro Kasandru) příchozí Derik s Calebem.

"Čus, kde jste nechali Lucindu?" zeptal se hned Nick.

"Ále, o tý mi ani nemluv. Křičela něco na způsob jako že si musí jít přemalovat oči a pročísnout vlasy nebo co," prohodil Caleb a sedl si na lavičku hned vedle mě.

"Už řikali co je zítra na programu?" zeptal se Derik.

"Jo když rozdělávali oheň. Prej pudem někam na výšlap do těch skal co jsou tu poblíž, a pak někdy po obědě se dem koupat k jezeru," odpověděla Sandra.

"Super nuda," odvětil Nick.

"No jo si to užíte, já zůstávám s Lucindou v kuchyni," poznamenala Sandra.

"Hned bych si to s tebou vyměnil, ale jen za podmínky, že by tam nebyla ona," nadhodil Caleb rozmrzele.

"Smůla kámo, hezky pujdeš šlapat. I když to u tebe bude něobvyklí," rejpla jsem si do něj s dvojsmyslem. A všichni se rozesmáli.

Jen po mě střelil načuřeným pohledem, probodl mě jím a pak se snažil dělat, jako že já tam vůbec nejsem. Ach jo, někdy se chová jako malý dítě, ale mě nikdy nepřestane bavit do něj rejpat.

-------------------------------------------------

"Dávej pozor, nějak se dneska motáš," rozesmál se Caleb, když do mě během naší noční hldky už asi po desáty strčil a já se zapotácela.

"O co se tu jako snažíš. Máš sílu jak nějaká holka," rozesmála jsem se a vyhnula se dalšímu strčení z jeho strany.

"Tím chceš říct co? Že jsem holka?" řekl s hraným naštváním a zastavil se. Dal skřížil ruce a začal mě probodávat pohledem.

"No neřekla jsem to přímo, ale jo vystihl jsi to celkem dobře," řekla jsem s úsměvem a napodobyla jeho předešlý pohyb.

"Csss jak chceš," řekl uraženě a pomalu se dal do kroku. Nevěnoval mi pozornost, takže jsem toho využila plnou silou do něj strčila, až se zapotácel a mířil k zemi. Jenže ani na vteřinu nezaváhal a strhl mě dolů sebou.

"Héj," stačila jsem jen zasyčet, a už jsme se spolu váleli po zemi. /Špinaví zemi, nejspíš to byla hlína, ale jelikož už byla tma, moc jsem toho neviděla./

"Blázníš?" rozesmála jsem se.

"Já to ty do mě strkáš nadpřirozenou silou. Holka, mohla by jsi se dát na box," poznamenal velmi chytře.

"Jo jasně. To bych nemusela, už tak tě přeperu,"

"Vážně?"

"Jo," přikývla jsem se smíchem.

"Hmmm," zamručel. Díky tomu, že měl zaplou baterku jsem mu mohla vidět do obličeje a i on mě. Vyhledal moje oči a díval se na mě přeměřujícím pohledem. Trvalo to celkem dlouhou dobu.

"Co je?" zeptala jsem se.

"Nic já jen že..." nestačil to doříct, protože v tu chvíli se spustil šílenej liják.

"Děláte si prdel?" zavrčela jsem a začala se zvedat.

"Ne a myslím, že tímhle končí naše hlídka, protože já tu s deštníkem běhat nebudu," poznamenal Caleb a spolu jsem se dali do běhu k chatkám. Bože, stejnak nám to nijak nepomohlo, už tak jsem byla mokrá od hlavy až ke kotníkům.

"Deš ke mě?" zeptal se kousek před jeho chatkou.

"Ne, asi ne. Pořebuju se aspoň jednu noc vyspat, protože to u tebe není možný. Brou noc," řekla jsem a ještě mu vlepila pusu na tvář, pak už jsem jen běžela k sobě na chatku.

Díky za čtení i případné komenty...

Vaše misqwa... :-*