Tak jsem po nějaký době zase tu a všechny vás se svým převelkým optimismem zdravím. No dobře, není to taková doba, protože včera jsem se tu oběvila s kapitolkou Tábor.. :D Jo musíte si řikat co se stalo, že přidávám nějak často. A po pravdě vám na to řeknu jen to, že mě jen tak z nenadání nakopla do mého líného pozadí inspirace... :) Tak jsem se jí chytla a řekla jí, že jestli se bude snažit pláchnout, tak jí vlastnoručně připoutám k mému mozku. :D :D Ne klídek to se opravdu nestalo... :D Tákže jsem tu a dumám nad každou kravinou co mi proběhne hlavou. Jako třeba...... myslíte, že si někdo všiml toho, jak rychle měním přezdívky a tak?! No dobře, dostali jste mě, protože toho by si všiml i slepej.. :D A pak taky ta neurčitá a deprimující věc, jako že měsíc vegetění je už za námi... To mě užírá asi ze všeho nejvíc. Skoro nic jsem nestihla a navíc na mě všichni tlačí ohledně toho, co semnou bude dál. Lidi klídek, nemám vůbec potuchy!!! :D No dobře, takže úkol unudit vás k smrti mýma žvástama se mi zřejmě povedl... a teď?! Nebojte už mizím....
( Train - Sha/... ) <--- myslíte, že jsem blázen, protože sem hážu něco co patří k Vánocům??? Klídek, to že jsem divná se nebojím skrývat... už to tak asi bude.. :D
