Vampire-krev | Night of Love 2 - 30.kapitola - konec

Night of Love

- záchrana

Kapitola 30.: Tohle je pouhý začátek všeho

/Čusík, přesně jak jsem psala, jsem tu a to s poslední kapitolkou. Zamýšlela jsem napsat dvě, ale protože mi tahle vyšla na číslo 30, tak to ukončím v této. Nechci to tu moc okecávat, snad jen... Tahle povídka byla moje naprosto první sériovka. První série probíhala spíš v klidu a byla zaměřená na vztah mezi Michaelem a Annou. Jenže jak čas plynul, tak mě tak napadlo, co napsat i druhou sérii... Vy jste s tím souhlasili, takže jsem jí zažala psát. Od té chvíle to už bylo, ale něco jiného než doposud. Přidala jsem nové postavy, na pár zapoměla a zbytek jich nechala nějak zmizet. Přidala jsem pár tajemství, milostných problémů a vyhrožování a vzniklo z toho todle. Jsem moc ráda, že jste semnou vydrželi a s tímhle se s vámi loučím. Nejspíš už na dobro, protože pokračovaní mě nenapadá a vím, že tohle nezkončí moc dobře... Nuž co?! Nic, užijte si poslední díl Night of Love 2 a zůstaňte semnou a mými dalšími povídkami.../

-----------------------------------------------------------

"Ann, dej mi ten mobil," řekl něžně Michael, ale já jsem na to nijak neodpověděla. Prostě jsem mu ten mobil vrazila do ruky a měla jsem co dělat, abych nezačala řvát šílenstvím.

Chytl mě za ruku a začetl se do zpravy. Cítila jsem jak se ošil a sledovala jsem ostatní, kteří se nejistě ošívali a čekali na to co Michael řekne.

"Někdo tu strkal nos kam neměl. Ta tvoje povedená kámoška byla na špatném místě ve špatnou dobu. Přímo mě rozzuřila. Jestli jí chceš ještě někdy vidět přijď si pro ni."

Přečetl Michael nahlas tichým hlasem.

"Já jsem to řikala, řikala jsem, že se jí něco stalo," začala Niky a ve vteřině se rozvzlykala.

"Klid. Šššš," začala jí uklidňovat Amanda.

"Musíme se rozdělit a najít to místo, kde by mohla být. Tohle zašlo strašně daleko. Seženem někoho, kdo nám pomůže. Třeba Lucy, ale ta zase nemá mobil takže..."

"O něčem bych vědět," přerušil mě Alex.

"Eh?"

"No o nějakém to místě. Totiž... no včra jsem se v knihovně tajně mrknul na net, protože mě zajímalo, kam pojedem. No a když jsem to našel, ukázala se mi reklama ohledně prázdného skladiště hned vedle zábavního parku," objsnil.

"To bude ono. Určitě," souhlasila Amanda. Okamžitě jsme se dali do kroku. Ani ne za deset minut nám jedna postarší paní poradila, jakým směrem se máme vydat, ale stačila nás ještě varovat, že výtržnictví se tu nestrpí.

"Víš, že před tím jsi se zmýlila?!" ozvala se tiše Niky, ale všichni jsme jí dost dobře slyšeli. Zrovna jsme procházeli kolem místního hřbitova a už z dálky byla vidět ona budova, do které jsme měli namířeno.

"Cože?! Včem?" zeptala jsem se mile, abych jí nerozrušila ještě víc než byla. Přece jen s Kiky byli dlouholeté kamrádky a teď?! Kvůli mě se možná něco stane a pak... Ne!

"No s tím, že Lucy nemá mobil," prohodila.

"Promiň, ale myslím, že jsem se nespletla. Před pár dny mi Kiky řikala, že jí shání, ale že číslo na ní nemá, protože se jí mobil rozbil," namítla jsem.

"Ne to je kravina. Ještě včera jsem jí volala, protože jsem sháněla jednu knížku a ona mi slíbila, že mi jí pučí. To číslo mám už od doby co přišla na školu a začala se s tebou bavit. Myslela jse, že ti ho taky dala," nesouhlasila Niky.

Najednou jako by mě zamrazilo. Popadl mě opravdu divný pocit. Věci už dlouho nedávali smysl a teď, jako by Niky přidala pár dílku skládačky. Teď už jen přijít na to, jakou to všechno má souvislost. A já jsem jedno tušení měla.

"Hej lidi," ozvala jsem se a v tu ránu všichni zastavili. Michael ke mě posílal tázavý pohled, ale hned mu došlo na co myslím. Dyť četl moje myšlenky proboha..

"Ty myslíš že??" zeptal se zděšeně.

"Já nevím. Teda chci říct, že už dlouhou dobu mi tu něco nesedělo. Lucy se často ptala na nás dva a když jsem jí sdělila, že jsme znovu spolu, vymlouvala mi to. Předtím mi to přišlo, jako by mě chtěla chránit. Jenže teď mi dochází, že ona věděla, co se stalo dřív, jak jsem jí to stačila říct. To častý mizení a to, že neměla čas. NIkdy semnou nebyla v tu dobu, kdy mi přišla SMS. No a teď ten mobil... já..." nestačila jsem do dořít, protože se ozvala Amanda.

"Ta mrcha jedna prolhaná!!!" sykla vytočeně.

"Třeba to ale.." prohodila jsem, ale znovu mi do toho skočila.

"Ne Ann tohle je pravda. Ta promitivní čubka to na nás celou dobu hrála. Pohněte, protože až jí uvidím, vymlátím jí všechny zuby co má," řekla ledovým tónem, takže se jí nikdo neráčil odporovat.

--------------------------------------------------------

"Ale jak se tam dostanem?" zeptal se Dewe a zíral na obří vrata před námi.

"Takhle," řekla Amanda a v sekundě se před námi objevil vzdušný vír. Narazil do dveří a ty se v tu ránu rozrazili a nám tím umožnili vchod dovnitř.

"Drsný..." ozval se uznale Alex.

"Dík," zavrčela Amanda a všichni jsme vběhli dovnitř.

Všade byla tma. I když já bych neměla mít problém vidět ve tmě, v tuhle chvíli jsem opravdu viděla hodně málo. Takže všichni ostatní neviděli nic.

"Rozsvicí se někde?" ozvala se Niky.

"Pochybuju, tohle je tak starý, že tu nikdo nebude," promluvil Dewe. Očividně pochyboval, že je tohle místo to pravé.

"Pochybuješ špatně," ozval se výsměšný ženský hlas a v tu chvíli se celá místnost rozsvítila.

"Lucy," konstatovala jsem.

"Nevypadá, že by tě to překvapilo. Na to jak si všichni myslej, že jsi chytrá jsem nebrala ohled, ale teď jsi mě překvapila," řekla výsměšně.

Tenhle hlas jsem neznala. Ona...  Teď se ukázala z jiné stránky. Z té, ve které je sama sebou. Tahle její část mě, ale děsila. Rozhlédla jsem se a kousek od ní jsem uviděla Kiky, jak sedí svázaná na židli. Měla v puse roubák, takže nemohla mluvit.

"Co po mě chceš?" vyštěkla jsem na ní.

"Chci tě zničit. Všechny co za tebou stojí. Celou tvojí rodinu a že ta není moc velká co?"

"Proč?" zeptala jsem se uboze a sledovala její arogantní úsměv.

"Kvůli tvýmu fotrovi se můj otec nedostal na místo ředile. Pak si sem nakráčíš ty a nic pro tebe není dobré. Chováš se tak, jako že se tě svět netýká," vyprskla. "Chci tě zabít,"

"Ty mrcho," ozval se Michael.

"Ááá náš přítelíček co podvádí. Nelíbila se ti Kristin?" zeptala se zhnuseně Lucy.

"Kdo?"

"No ta se kterou jsi se olizoval. Nebo si na to už nepamatuješ?" rejpala dál a dál.

"To ty jsi jí donutila. A navíc, co to tu prodlužuješ. Chceš mě zabít?! Tak do toho," štěkla jsem.

"Teď? Hmm je to lákavá nabídka, ale potom co se z tebe vyklubal upír ses mi zhnusila tak, že si tě vychutnám jinak. Zabiju vás jednoho po druhým v tu chvíli, kdy to nikdo z vás nebude čekat. Dneska to je pouhý varování, protože mě tahle růžová cuchta nachytala, ve chvíli, kdy neměla. Takže teď si běžte, protože já si pomstu vychutnám," zazněl naposledy její hlas a znovu se objevila tma, když se po několika minutách rozsvítilo už tam nebyla.

Nečekala jsem a rychostí upíra jsem se dostala ke Kiky a začala jsem jí rozvazovat. Celá se klepala strachy. Objala jsem jí a utěšovala.

Všichni se ke mě přidali. Objímali jsme se a samozřejmě, že holky brečely. Michael mě zezadu obejmul a položil mi bradu do vlasů. Pěvně jsem se k němu přitulila a dostala ze sebe větu. "A co teď?"

Všichni se na mě dlouze zadívali a nakonec promluvila Amanda.

"Co by?! Najdeme Edgara a odjedem odsud... Nejspíš k bratrstvu," odpověděla.

"Všichni?! To nejde," namítla jsem.

"Ale jo. Jsme v tom spolu a jak vidíš, nikdo nic nenamítá," prohodila Amanda. Všichni jen souhlasně přikývli.

"V tom případě chci novej pokoj a pro dva," ozval se Michael a zavrněl mi do ucha.

"Souhlasím," poslala jsem mu v mysli.

"Takže tohle je asi pouhý začátek všeho co?" zeptala jsem se s úsměvem.

"Náš společný začátek," souhlasil Michael a dlouze mě políbil. A to bylo všechno co jsem v tuhle chvíli potřebovala. Věděla jsem, že přídou horší časy. Mnohem horší, ale v tuhle chvíli jsem to hodila za hlavu.

-------------------------------------------------

/Tákže konec... Vím že nic moc, ale i tak jsem to prostě napsala. Vím, že jste možná čekali drámo, ale drámo by se muselo rozepisovat, takže takový je konec. Zakončila jsem to tak, aby to byl konec, ale dalo se i pokračovat, i když pokračovat asi nebudu. Takže se tu mějte a tímto se nejspíš nadobro loučím s Annou, Michaelem, Amandou, Kiky a Niky, Dewem a Alexem a samozřejmě, že i s okouzlujícím Edgarem. Bylo mi ctí psát o postavách, jako jsou oni a doufám, že na mě a ani na ně nezapomenete, miluju tuhle povídku, ale prostě už nevím co dál :) Teď příde ta chvíle, ve který bulím, takže odcházím a mějte se tu pěkně.... všichni.../

Vaše misqwa.. :-*

/Jinak za kritiku a rozloučení v komentech budu vděčná všem.. :-*/