Enchanted Heart - kapitola 7

Enchanted Heart

Kapitola 7: Párty

/Nemá cenu se k této kapitole nijak vyjadřovat. Já vím, já vím, jsem tu se zjevným spožděním, ale jinak to nešlo... Výmluvy si nechám na jindy, takže přeju pěkný počtění a doufám, že u toho neusnete nudou... :D/

"Děláš si ze mě srandu?!" vyprskla jsem totálně překvapeně a obhlížela dění kolem sebe. Ten mejdan se konal za areálem školy. Bylo to na mýtině v lese a jak jsem se cestou dozvěděla, nedaleko se nacházel hřbitov. Divný, co? Taky jsem si řikala. Hřbitov vedle školy. To musí být odvážný čin...

No, ale to je v tenhle moment naprosto jedno. S Mikkym jsme vyrazili ve smluvený čas a už necelých deset metrů od toho mejdanu mi došlo, že tady na týhle škole pořádají akce v dost velkém stylu. Abyste mě pochopili, hned to vysvětlím.

Uprostřed mýtiny bylo zapálené velké ohniště a kolem něj dobrá stovka lidí. Možná i víc, já to nepočítala. Někteří seděli na obrovských balvanech a popíjeli, jiní zase tancovali na hudbu, která se ozývala z reproduktorů a nebo... Já vlastně ani nevím, co ten zbytek dělal. Mikky byl tak hodnej a vysvětlil mi, že ten zbytek se baví kouzelnickou soutěží.

Věděla jsem, že v kouzelnickém světě existuje nějaká hra Light a Match, ale podle mě se tý hry měli účastnit jen magic experti. Jenže jak jsem se dozvěděla od svého zdroje, tohle byla jen zmenšenina skutečné hry. Jednalo se o menší zápasy mezi zkušenými i nezkušenými. Prý se tím bavili. Hm, na můj vkus to vypadalo dost nebezpečně.

Všade šlehaly plameny, foukal vítr a spoustu dalších živelných mocí.

Dalo mi dost zabrat, abych pochopila jak ta hra funguje.

Naštěstí hned kousek od nás stál něco jako venskovský bar, takže jsme si tam skočili pro pití.

"Už jsi to někdy hrál?" zeptala jsem se se zájmem. Právě jsme si sedali na balvan, ze kterého bylo dobře vidět na tu show.

"Jo, párkrát. Patřím mezi ty, co se radši jen dívaj," oznámil mi s úšklebkem.

"Copak, nijak tě to nechytlo?"

"Ne, to ani ne. Je to celkem snadný, ale když se proti tobě postaví někdo jako je Mike Stewart, je prostě lepší vycouvat," odpověděl.

"Áha," protočila jsem oči. "Jenže jak na to tak koukám, tak je tu těch lidí víc, jako on. Třeba támhle. Ta hnědovlasá Barbie má zřejmě dost jasně srovnaný v hlavě co dělá," prohodila jsem a kejvla směrem k ní.

"Ta?! Ani se nedivím, víš kdo to je?!" zeptal se ohromeně.

"Ne-e. Jaksi jsem ještě nestačila pochytit jména všech snobů i (ne)snobů všase kolem," oznámila jsem mu otráveným tónem.

"Jansně, no to je jedno. Každopádně právě týhle bych se být tebou vyhýbal. To je Serena Lewis kapitánka roztleskávaček. Samozřejmě, že právě tahle je magic expert. Nikdy nikam nevyjde bez svýho garde, to je ta dlouhovlasá vedle ní. Patty Ronen neboli zástupkyně kapitánky roztleskávaček. Tady na škole se právě tyhle dvě zařazují mezi nadřazené osoby," vysvětlil pohotově Mikky.

"Mě bylo hned jasný, že jsou nějak vadný... Teda jako že jiný... Myslím, že s nimi budu mít jistě ještě čest," prohodila jsem a napila se z plastového kelímku. Nechala jsem si nalít kolu s nějakým překvápkem nebo co. Každopádně pít se to dalo, takže jsem nic nenamítala.

"No, neradil bych ti to, ale jak tě znám, stejnak k tomu někdy dojde," odkejval mi mojí poznámku.

"A ten kluk? Myslím toho, co s ní zápasí," objasnila jsem.

"Hm, jo vidím. Daniel Rasle. Člen kapely BD. Taky je magic expert. Ovládání živle vody mu de stejně dobře jako třeba třískání paličkama do bubnů a hraní na kytaru. Když už ti řikám o BD, tak ti rovnou řeknu i o zbylých dvou členech. Támhle kousek od baru stojí Robo Miles," kývl směrem ke skupince lidí. "To je ten s bílou košilí a kravatou. Nenech se zmást, není to žádnej to žádnej bohatej elegán. I když... Bohatej možná je," objasnil.

Hledala jsem ho podle Mikky ho popisu a povedlo se. Vážně na sobě měl bílou košili s kravatou. Kdybych v sobě měla víc alkoholu, nejspíš bych už vymýšlela poznámky ohledně jeho vzhledu, který bych mu pak určitě naservírovala. A i když jsem ho viděla z větší dálky, špatně rozhodně nevypadal.

"A další? Nebo jsou jen dva?" zareagovala jsem po chvilce.

"Ne, ale byla jsi blízko jsou tři. Ten třetí se jmenuje Lukyn Keraz a postává kousek od tý skupinky lidí u táboráku. Má černou mikinu a přes ramena hozenou šálu. Keraz tuhle skupinu založil. Mám takovej dojem, že tu už funguje takový čtyři roky. Všichni tři reprezentovali naší školu jako magic experti. Každopádně ani jeden z nich nemá nijak dobrý vztah s Mikem Stewartem a Serenou Lewis. Spíš jdou jako mála z téhle školy proti nim," vysvětlil.

"Aspoň pár lidí tu má mozek," prohodila jsem s úsměvem a znovu se napila. "Mám co dělat, aby mi z těch všech informací nepraskla hlava. Mimochodem, nevidíš někde mýho brášku?"

"Myslíš Dereka?"

"Jo, víš snad o někom jiným?" popíchla jsem ho.

"Ne, jen si pořád nemůžu zvyknout na to, že právě jeho sestra je semnou na pokoji a v klidu tu semnou konverzuje," prohodil na oplátku.

"Hm, hm. Realita je hold jiná, než by si jí kdokoli představil," utrousila jsem.

"To už jsem zjistil. Jo a jestli ho hledáš, tak bude tam, kde je hodně lidí. Mám takový dojem, že už někde balí holky. Má to ve zvyku. Prostě školní kasanova," vysvětlil.

"Dalo se čekat,"

"Proč ho hledáš? Měl jsem dojem, že jsi s ním dneska už mluvila, ne?" zeptal se se zájmem.

"Jo, to jo. Ale dneska mu měli volat rodiče, tak by mě zajímalo, jestli jim nenakecal nějaký kraviny. To víš, zrovna teď s nimi nemluvím a on se nás už delší dobu snaží usmířit. Umím si živě představit, co jim všechno nakukal. Jak jsem poslušná dceruška a bla, bla, bla," prokroutil jsem oči.

Miky chtěl něco odpovědět, ale v tom nás vyrušil něčí odkašlaní. Vzhídla jsem. A kdo tam nestál. Teda ten někdo tam stál, ale já bych byla radši, kdyby ne.

"Copak? Dneska nemáš na programu noční rušení klidu? Myslím, že tahle párty není pro dětičky, jako jsi ty," promluvil s výsměchem Mike.

"Řikal jsi něco? Já jen, že tě nikdo nepřizval do konverzace, tak se otoč a dej se na odchod," odsekla jsem jako by nic a znovu se napila. Kruci, už mi to pití pomalu dochází. Pokud do sebe nekopnu něco silnějšího, asi se tu zcvoknu.

"Budu děat, jako že jsem nic neslyšel. No co, ale přišel jsem kvůli něčemu jinýmu. Jako nováčka by jsme tě totiž měli zasvětit do hry," řekl po chvilce s úšklebkem a vypadalo to, že se perfktně baví na můj účet.

"A proč by ses o to měl zajímat zrovna ty?!" ujelo mi.

"A proč ne. Vždycky se rád pobavím, když hrajou nováčci, tak co, bojíš se, že bi ti někdo nakopal ten tvůj zadek?" provokoval.

"Tak to určitě," odfrkla jsem si.

"Zatím to tak vypadá,"

Nepřemýšlela jsem, prostě jsem to na něj vyštěkla: "Myslíš? No tak jdem na to. Já proti tomu nic nemám. Chceš vidět jak se to hraje? Tak prosim, můžem hrát!"

Příště se můžete těšit na souboj a další už více akčnější situace.... Zatím se mějte hezky... :)

A každý komentík potěší, díky... :-*

Vaše misqwa... :)