moira: Jop, je pravda, že začátky jsou těžké a je fajn, že jsi vydržela tak dlouho. Sama si pamatuju, jaké to bylo u mě. Já měla tu výhodu, že jsem začala psát na FF webu (edwardcullen.keynet.cz) a tam měla docela hodně komentářů. No jop, tam nebylo zas tak náročný publikum, co se týkalo psaní samotného, bylo to spíše o těch nápadech, asi tak. :D
A pak jsem si založila blog.
Popravdě, moc komentář jsem neměla. Ale vydržela jsem to už čtyři roky píšu. Návštěvnost mi klesala i stoupala. Jsem docela spokojená s tím, jak to mám teď. :)
Na tvůj blog jsem narazila tak trochu náhodou, na titulní stránce jsem viděla článek, kapitolu Ďáblův syn. Připomnělo mi to staré časy, kdysi psala i jiná povídkářka, Antionette, a pro tu bylo cokoli zvráceného a pekelného specialitou. Nevím, tak trochu ze sentimentality jsem se podívala.
Nejsem si jistá, jestli by byla tvá povídka můj žánr, ale kdybych měla více času, určitě bych se koukla. Je to škoda. Možná se později i podívám. (Hned potom, co splním své resty u dalšího tuctu mých oblíbených blogů. :D)
Ale chtěla jsem tu nechat stopu, aby jsi věděla, že jsem se zastavila. Přijde mi sprosté psát komentář o něčem jiném, než v čem se píše o článku, tak jsme hledala...
A tenhle článek se mi docela líbil.
Tak jop, jako obvykle jsem se rozepsala o něčem úplně jiném, než o čem jsem chtěla, ale snad ti komentář zvedne náladu.
Určitě piš dál, nevzdávej to! ;)
vampire-krev: Páni, vážně děkuju za komentář... Musím uznat, že takhle se mi tu snad ještě nikdo nerozepsal. Jsem ráda, že jsi sdělila svůj názor a ve spoustě věcí s tebou souhlasím. Začátky jsou ze všeho nejhorší, ale kdo vydží, zjistí, že to za tu námahu stálo. Taky zveřejňuji povídky na různých stránkách, ale přednější je pro mě můj blog. :) :)
Čtyři roky je vážně dlouhá doba, takže přeju hodně štěstí i do budoucna... Sama jsem zvědavá, jak dlouho tu vydržím já.
Takže jsem ráda, že ses rozepsala, protože vždycky potěší, když se doovím názor jiných lidí. Vlastně mě potěší jakýkoli komentář... :) :D