Night of Love - 1.Kapitola

                                  Night of Love

Kapitola 1.: První den plný utrpení


Vstoupila jsem na pozemek školy mého otce. Před odjezdem jsem dostala papírek s mapou a míi hodinami. No super. Hned po příjezdu musím totiž do ředitelny.
Našla jsem si cestu. Nejprve jse se dostala ke škole. Pak šla tenkou uličkou a nakonec po schodech budovy až nahoru.
Nebylo to zase tak těžký najít. Byla jsem ráda, že cestou jsem na nikoho nenarazila. Bylo podvečer všichni spali.
Jak jsem řekla tohle je noční škola, takže jsem sem jela za bílého dne.
Vešla jsem do kanceláře sekretářky.
Jak jsem si všimla byla to zárověn čekárna.
Všimla jsem si, že tam sedí i nějakej pěkně sexy kluk. Kruci na co to zase myslím. Zamířila jse k sekretářce.


Pohled Christiana:

To musí být ona. Říkal jsem si když vešla a rozhlídla se po čekárně.
Vážně okouzlující a hezká. Zamířila si to k sekretářce. Cestou jsem jí sjížděl pohledem.
Možná jsem i slintal ale páni!
Tý to ale sekne.
Začala mluvit na sekretářku.
"Dobrý den víte kdo jsem ne?" řekla.
"No ano slyšela jsem toho o vás tolik" řekla sekretářka a už hledala její kartu.
"Vidíte." řekla Anna.
Ano vím jak se jmenuje celá škola mluví o dceři ředitele. Dokonce i její nevlastní sestra Amanda. Ježiši málem bych zapoměl Amanda mi něco zase chtěla.
To je pořád něco. Ona si myslí, že jí balim ale to teda ne ani při nejmenším.
"Anna Darkey" zvolal ředitel.
A ona vešla k němu do kanceláře.



Pohled Anny:
Ten kluk mě celou dobu sjížděl pohledem. Už mě to dost deptalo. Byl ale fakt hezkej a zdál se i milej.
"Anna Darkey" ozvalo se z kanceláře mého otce.
Cestou do kanceláře jsem přemýšlela nad rasou toho kluka. Nejspíš to byl dhampýr.
Musím s ním někdy hodit řeč.
Vešla jsem a Můj otec Mr. Viktor Darkey se připitoměle usmíval. Hodila jsem mu desky na stůl.
"Ahoj Anno bude to velmi rychlé to co ti ted řeknu. Za chvíli ti začíná škola, takže knihy dostaneš na hodině a na dívčí koleji sdílíš pokoj 25 s dvěmi dívkami."
"No to je teda super" odsekla jsem.
Nejspíš si myslel, že budu aspon předstírat, že jsem milá ale to se vážně nestane.
"Doufám, že se ti tu bude líbit" řekl.
Á konečně to byla ale fakt krátká konverzace.
"Pochybuju" řekla jsem s odfrknutím.
"Někdy musíme všichni čtyři zajít na večeři" Cože?
On si jako myslí, že já s ním někam půjdu. A ještě s tou kravkou co ho svedla.
Úplně mi stačí, že mě ta kráva bude učit.
Podával mi desky.
"Tak co půjdeme někdy?"
Zeptal se znovu.
"To teda ne" vstala jsem.
"Proč" zeptal se tak debilně. Jako by mu to nedocházelo.
Už jsem byla u dveří a otvírala je.
"Protože já s váma na dokonalou rodinku hrát nebudu." křikla jsem a práskla dveřmi.
Kristepane zuřila jsem. On to snad nemyslí vážně.
Sekretářka a ten kluk v čekárně se na mě podívali.
Přešla jsem k sekretářce. Na stůl jsem jí položila s prásknutím mojí složku.
"Bejt váma tak jí neuklízím."
"Proč?" žeptala se.
"No brzo tu bude s nějakým průšvihem aby si na mě můj tatínek mohl smlsnou." řekla jsem se sarkasmem a odcházela.
No super to byla zase scéna. Snad to ten kluk nikomu neřekne.
Otevřela jsem si rozvrh a všimla si, že první hodinu máme Dějiny".
Vydala jsem se k téhle učebně a měla jsem to jen tak tak než zazvonilo. Vešla jsem dovnitř.
Všichni ze třídy na mě vejrali jak vyvoraní.
No super. Šla jsem ke stolu učitele a popadla knížky. Dokonce jsem i pozdravil. Stal se zázrak co?
Zapadla jsem úpa do poslední lavice.
Docela jsem se ztratila. Měla jsm totiž černou barbu oblečení a ta snad tolik nepoutá.
To jsem ale podcenila.
Všichni se na mě otáčeli. Celou hodinu si něco šuškali.
Víte jak je těžkej první den? Hrozný.
A ke všemu se ta podělaná hodina strašně vlekla.
Když zazvonilo vylítla jsem na daší hodinu. Věděla jsem totiž, že by se semnou chtěl někdo seznámit a o to já nestojím.
Když jsem šla chodbou kluci na mě vejrali a tipla bych si, že mě i pohledem svlíkali. Prasata.
Další hodina byli rostliny.
Tak takhle to šlo celý dopoledne. Chodila jsem na hodinu sbírala si svoje knížka a tak dál.
"cr" zase jsem vypadla ze třídy a zamířila ke své skřínce číslo 12.
Celý dopoledne byla docela nuda. Učitel dějin nám něco řikal o dějinách vampýrů a mágů.
Jak jsem si totiž všimla škola je zozdělená na mágy a vampýry.
Otevřela jsem skřínke a nandala dovnitř knihy.
Vyndala jsem si vůj plánek a hledala kudy musím jít abych našla jídelnu.
Řeknu vám je to ale opruz. Jen co přijedu pohádám se se svým otcem. Nechci to ale řešit. Nestojí mi to za to.
Tohoh kluka, kterýho jsem viděla v kanceláři jsem ještě za celý den nepotkala. Doufám, ale že ho brzo potkám.
Sice jsem dnes s nikým, ještě žádnou konverzaci nenávázala ale co.
Nechci nikomu vysvětlovat proč jsem tu na škole.
Sice vím, že tomu nezabráním ale aspon ted mám klid.
Vydala jsem se chodbou a sledovala plánek školy.
Lidi co chodili kolem jen zírli a něco si o mě špitali. Mě je to jedno nejsem totiž moc společenská. A ani mi zase nezáleží na tom co o mě lidi řikaj.
Pár metrů před jídelnou, jsem si všimla nějaký holky jak tam stojí s nějakým klukem.
Už podle atmosféry jsem poznala, že to mezi nimi skřípe. Nevím co to bylo za kluka a ani mě to nějak nebere. Chudák ale ta holka vypadala, jako že je v koncích.
Nevím jestli jí mám pomoc. Řekla bych, že to upoutá moc pozornosti.
Něco jí ten kluk řikal tak jsem mu najednou skočila do konverzace.
"Ahoj" holka já se na tebe tak těšila" křikla jsem už z dálky na tu holku.
Ta jen vytřeštila oči. Rychle jsem jí obejmula a pošeptala.
"Hele drž se plánu a dostanu tě odsud" najednou se jí rozzářili oči.
Očividně byla ráda, že jsem se tu objevila.
"Ahoj ráda tě zase vidím" řekla.
Ten kluk po mě hodil vražednej pohled.
"A ty jsi jako kdo" zeptal se a zdřejmě mu vadilo, že jsem mu skočila do řeči.
"Tvoje noční můra" prohodila jsem.
"Hmm" zamručel.
"Sorry ale pučím si tvojí kámošku" řekla jsem a odtáhla tu holku pryč.
Stihla jsem ještě zachytit pohled toho kluka. Vypadal, že jsem ho dost rozzuřila.
"Díky" padla mi kolem krku ta holka.
"Nz já jsem.." chtěla jsem jí říct kdo jsem ale ona mi skočila do řeči.
"Každý tady ví kdo jsi Anno. Jo a já jsem Selena Bright."
"Těší mě co to bylo za kluka a jaktože mě znáte všichni?" zeptala jsem se.
"Jdeš na oběd?" zeptala se.
"Jo jdeš semnou?" zeptala jsem se.
"Jasně. Takže u oběda ti to všechno vysvětlím." řekla.
"Hele kdo s tebou ještě sedí?" zeptala jsem se.
No co nechtěla jsem s nikým moc seznamovat. Ale Selena vypadala, že je v pohodě.
Prostě normální holka.
"Fajník tak jo" řekla jsem.
Došli jsme k jídelně. Zevnitř budovy se ozýval smích. Tak jo jsem připravena na smrt.
"Jdem?" zeptala se Sel. (Rozhodla jsem se, že jí budu říkat Sel, protože Selena je moc dlouhý jméno)
Jen jsem kývla.
Když jsme vstoupili do jídelny stalo se něco co jsem čekala ale zároven i nečekala!
"Kruci" řekla jsem.....

(Pokračování příště.... Budu ráda když napíšete nějaký komentík. Předem všem děkuju.)

(Další kapitola: Rodinné překvapení!)