Night of Love - 2.Kapitola

                                Night of Love


Kapitola 2.: Rodinné překvapení


Když jsme vstoupili do jídelny stalo se něco co jsem čekala ale zároven i nečekala!
"Kruci" řekla jsem.....


V jídelně bylo tolik lidí. No samozdřejmě vampýrů, dhampýrů a mágů. Všichni a klidně bych se i vsadila, že všichni mě a i Sel sledovali pohledem.
Neumíte si ani představit jak mě to strašně deptá.
"Klídek, nevšímej si jich" řekla Sel.
To je ale těžký nevšímat si všech lidí co na vás čučí. Zařadili jsme se do fronty pro jídlo.
"Víš je to docela těžký když na tebe všichni vejraj." řekla jsem tiše.
"To mi povídej" zasmála se.
Jak jsme postupovali ve frontě viděla jsem výběr jídla. Byl to docela bohatý výběr. Jak vidím otec se aspon v něčem vytáhl.
"Tak co si dáte?" zeptala se kuchařka.
Najednou si mě všimla a rozzářili se jí oči zvědavostí.
"Vy jste Anna Darkey že?" zeptala se.
"Jo proč?" vypadlo ze mě.
"Ale chtěla jsem spatřit dceru ředitele." usmála se a na tác mi dala Lazaně.
No to je super u kuchařky mám protekci. Né, že by mi to zrovna vadilo to ne ráda si na něčem smlsnu.
Sel mě táhla k nějakému stolu úpa do zadu. Naštěstí byl prázdný.
"Tak tady sedávám" řekla.
"Super jsem ráda, že je to vzadu. Ale lidi se klidně otočí i do zadu." řekla jsem a uchechtla se.
"To máš teda pravdu."
"Tak jak je to s tím, že mě tu všichni znají?" zeptala jsem se a začala si krájet Lazaně.
"No asi takhle" nadechla se a pokračovala.
"To že přídeš se tu rozšířilo hodně rychle. Všichni byli zvědaví jak asi bude vypadat dcera ředitele. Musím uznat, že já taky. Když se o tom dozvěděla školní královna a tvoje nevlastní sestra Amanda Cosgrove začala zuřit. Dokonce mi někdo řikal, že si tě chce podat. Rozzuřilo jí to, že ty si pěkná a všichni se o tebe budou zajímat. Jak vidíš moc štastná neni." kývla ke stolu u kterého seděla blondýnka.
Ano moje nevlastní sestra je nafintěná, růžová královna školy. Já vím hrůza co?
Když si mě bude chtít podat tak prosím.
U jejího stolu seděl také ten kluk z dneška jak jsem ho potkala v kanceláři. Nedalo mi to a musela jsem se zeptat Sel kdo to je.
"Když si mě bude chtít podat tak prosím. Hele Sel kdo je ten kluk co s ní sedí u stolu?" zvědavě jsem se zeptala.
"Tenhle?" kývla na něj.
"Jo"
"Tak tohle je Christian Rathbone. Amanda po něm šíleně jede. Nevím jak on ale vypadá to že on po ní ne. Cristian je bůh týhle školy. Všechny holky po něm letí a je strašně sexy." úplně se nad ním rozplívala.
Nedivým se on je fakt strašně sexy.
"Tak to jo"
V duchu jsem se smála tomu, že Amanda po něm letí ale on po ní ne.



Pohled Christiana:


Ježiši jak já se nudím. Amanda celou dobu něco žvaní, ještě že tu jsou kluci. Bez Stefa a Roba bych to tu snad ani nepřežil.
Amanda zrovna něco povídá o tom jak si žehlí vlasy. Kristepane koho to zajímá.
U stolu s ní sedím jen proto, že by mi potom nedala pokoj.
Přemýšlím, jestli budu mít nějakou společnou hodinu s Annou. Já vím už zase na ni myslím ale po tom co udělala ten rozruch dnes ráno v ředitelně na ni nemůžu zapomenout.
Vím, že to je nevlastní sestra Amandy a Amanda jí nesnáším ale já Annu nejspíš miluju.
Jo fajn láska na první pohled. Css ani nevím jak na mě reaguje ona a já se tu už rozplívám nad tím jak krásné má oči.
Rozhlížel jsem se po jídelně a hledal ji.
Spatřil jsem ji jak se směje a povídá s jednou dhampýrkou.
Nejsem si jistý ale myslím, že se ta dhampýrka jmenuje Selena Bright. No jo taky si nemůžu pamatovat všechny holky.
Už jen proto, že se kolem mě pořád někdo točí.
Najednou hodila Anna pohledem ke mě a naše oči se střetli asi po půl minutě očního kontaktu uhnula pohledem. Á jak je snadné ztratit se v jejích očích.


Pohled Anny:


Uhnula jsem pohledem z Christianových očí. Jako by se v nich něco zablesklo.
Kruci na co to zase myslím. To neni možný ani né půl dne jsem na nový škole a už čučim po klukách.
"Jdeme?" zeptala se mě Sel.
Nějak jsem jí neregistrovala. Musela do mě strčit loktem.
"No co jo." vykoktala jsem odpověd.
Vrátili jsme tác kuchařce a vyšli z jídelny.
"Páni tobě se Christian líbí co?" zeptala se mě najednou.
"Počkat co?" zeptala jsem se a zastavila před jídelnou.
"No viděla jsem jak na sebe koukáte a klidně se i vsadím, že právě ted si na něj myslela. To víš ten kluk dokáže poplíst hlavu každý holce." zasnila se.
Něco mi právě došlo.
"Počkat ty po něm jedeš co?" vypadlo ze mě.
"Jo jako každá dhampýrka a mágině tady." poznamenala.
No jo jak vidím tak má u holek vážně zavaříno. Ona o něm básní a určo i všechny jiný. Tak proč by chtěl mě že jo.
No bude se snažit moc na to nemyslet.
"Hele dovedeš mě na dívčí kolej mám číslo pokoje 25 a nevím ani s kým jsem na pokoji."
Začala se šíleně smát. Něco mi asi zase uniklo.
"Coje?" zaptala jsem se.
"No nic nech se překvapit." řekla a vydali jsme se na kolej.
Zavedla mě až k mému pokoji. Vešla jsem do vnitř a všimla si, že tašky mám už postele.
"ááá kdo k sakru jsi."
Začali na mě ječet nějaký dvě bloncky.
"No kdo asi vaše spolubydlící." odsekla jsem.
Kruci, že já vždycky odseru růžoví dámičky.
"Css postel máš tady a neruš nás nehodláme s tebou mluvit."
Všimla jsem si, že Sel dusí smích.
"Neboj rušit nebudu" řekla jsem.
Rychle jsem si vybalila obě dvě barbie mě sledovali. Byli to jak dva kloni. Vyšla jsem z pokoje a se Sel jsme se
vydali na odpolední hodinu.
"Co to k sakru bylo" vyklopila jsem na ní cestou.
"No co asi to byla Kiky a Niky" vybuchla jsem v šílenej smích.
"Cože?"
"No jedna je mág a ta druhá dhampýr jsu ale jako dvojčata všechno dělaj spolu. Dokonce si i vybíraj kluky společně."
Ach jo to budu mít na pokoji takový paka. To nepřežiju. Panebože to snad není ani možný.
"Ach jo to bude vopruz" řekla jsem.
"To si teda piš. Tyhle holky jsou dost krutý skus jim zlomit nehet a zakopou tě do země."
Kruci další nával smíchu. Sel je fajn holka. Znám jí chvíli ale rozesmála mě tolikrát.
"Jsi super jsem ráda, že tu znám někoho normálního." řekla jsem jí.
"Jo to já taky. S nikým se moc nebavím. Ale díky tobě se dokonce i najím. U kuchařky máme protekci" dodala.
"To mi povídej" zasmála jsem se.
Na další hodinu jsme nic neměli mít protože máme dramaták.
No super hrát umím ale zrovna dvakrát mě to nebaví. Snad to bude v poho.
"Ty krávo stůj" křikla podle hlasu jsem poznala, že to je Amanda.
"To mluví na tebe." šeptla mi Sel.
"Co?"
"Jo de si tě podat."
"Kruci"
A ke všemu mě nazvala krávou a lidi na nás čumí. To budou drby dvě nevlastní sestry si dají navzájem přes držku.. Už to vidím.
"Kdo je tady kráva ségra" křikla jsem na ni.
Zrudla jako krocan. Výraz ségra přímo nesnáší.
"Nejsem tvoje ségra" vypadlo z ní.
"No tak égra nečervenej se. Tahle barva ti nesekne." Nějaký holky co jí doprovázeli se začali řechtat.
"Klídek nevyskakuj si tu na mě. Tohle je moje škoa ty kravko."
"To je super ty umíš i sprostě mluvit. Pozor na vlasy nějak se ti zacuchali." řekla jsem protože zafoukal vítr.
"Nerad mi tu" okřikla mě.
"Jak myslíš ségra. Zase někdy pokecáme ségra." tímhle jsem ukončila konverzaci a táhla jsem Sel na další hodinu.
ACH jo ta holka mě dokáže ale vytočit. Aspon, že jsem jí trochu srovnala. Samo o sobě ale vím, že tomuhle jen tak nějakej konec neni.
"Páni" vydechla Sel. "Ty si jí to ale nandala tohle jí ještě nikdo neřekl" dodala s úžasem.
"To víš ségra si na mě vyskakovat teda nebude" prohodila jsem.
Jak říkám růžovou nesnáším a ona e ke všemu ještě arogantní. Zajímalo by mě co si na mě vymyslí příště a myslím, že to bude brzo.
Vešli jsme do třídy. Podle rozvrhu má tuto třídu vést Mrs. Karolin Brown. Podle Sel to je super učitelka.
No tak uvidíme.
Hned co jsem vešla spatřila jsem Christiana a jeho partu.
Zase na mě všichni zírali. Se Sel jsme šli do zadní lavice. Cestou mě pohledem sjížděli ti kluci.
"Páni to je kočka" šeptl ten víšší Christianovi.
Nejspíš si naivně myslel, že ho neslyším. To se ale mejlí já ho slyšela až moc dobře. Vím, že většinou na mě takhle kluci reagují ale někdy mě to i štve.
"To bych řekla" houkla jsem na toho kluka.
Všichni tři se na mě podívali a rozesmáli se.
No super tak ted si dokonce ze mě dělaj i prdel jo? Zdřejmě se strašně baví jak na ně koukám.
Najednou zazvonilo a do třídy vešla učitelka Brownová.
Musím uznat vypadala mladě a mile.
"Takže vítám vás na mé hodině. Hned na začátku pro vás mám menší překvapení. Ředitel nás pověřil školní hrou
takže si něco všichni zahrajeme. Obsah vám řeknu až další hodinu můžu vám jen naznačit, že to bude romantický příběch."
Z přední lavice ze ozvalo chichotání. Otočila jsem se a nakoukla do předu. No jo Amanda a ty její slepičky byli štěstím bez sebe.
"No super sladárna" šeptla jsem Sel.
"No jo může to být dobrý a prča"
"To možná" řekla jsem.
Já teda na hraní moc nejsem.
"Jo role se dozvíte zítra dopoledne." řekla na konec.
Potom co nám to řekla začala normální hodina a já se modlila at už zkončí. Další hodinu máme totiž tělák a boj to je moje!

(Pokračování příště... prosím komentíky díky.)

(Další kapitola : Konec dne snad přežiju ne!)