Pár faktů o mém psaní

Pár faktů

Rozhodla jsem se, že si zkrátím chvilku nudy a sepíšu něco nového. Vlastně jsem vám chtěla odhalit kousek sebe. Ten kousek, který využívám k psaní povídek. Je toho hodně, bez čeho se neobejdu, když chci něco psát. Bez těchto malým věciček bych nepsala tak, jak píšu. Proto jsem to sem chtěla sepsat. Pokud vás jen trochu zajímá to, jak píšu povídky, jste tu správně. :)

----

Všechny moje hlavní hrdinky mají něco společného. Někdy je to jen malá značka, jako je barva a délka vlasů. Ovšem dost často jim nechávám stejné povahové vlastnosti. Mezi ně patří např.: Tvrdohlavost, smysl pro humor, časté konflikty, nenechají si nic líbit, milují hádky... a další. Prostě to nejsou slečinky v nesnázích. Nemám ráda, když jsou hlavní hrdinové ufňukaný, pořád přemýšlí nad svou váhou nebo dbají na svůj vzhled.

K rozepsaným povídkám mám uloženou hudební stopu. Prostě je to seznam písniček, které momentálně poslouchám. Když chci napsat napínavější kapitolu, volím napínavou písničku. Prostě bez hudby by nebyla inspirace a bez inspirace bych nemohla psát.

Před tím, než se pustím do psaní povídek, přemýšlím nad tím, co by se tak mohlo dál odehrát. Vždycky mám v uších sluchátka a představuju si, jak by daná scéna mohla probíhat. Přehrávám si v mysli stále dokola a dokola konverzaci v kapitole a různě si upravuju slova. Všechno tohle dělám pouze ve své hlavě, nikdy si to nikam jinam nezapisuju. Prostě si to promyslím a rovnou píšu.

Píšu výhradně, když jsem sama. :D Nikdy bych nemohla psát, když na mě někdo mluví, nebo když hraje televize. Prostě se pak na svou práci nemůžu soustředit. Možná vám to zní divně, když mi vadí tohle a ve skutečnosti při psaní poslouchám písničky, ale prostě to tak je. :D

Někdy když píšu kapitolu, se zastavím uprostřed věty kvůli tomu, že nevím, jaké tam použít slovo. Vím, co to slovo má vystihovat, ale nemůžu na něj přijít. Pak přijde chvíle, kdy mluvím nahlas. Čtu si ten kousek rozepsané věty stále dokola, dokud na to slovo nepřijdu.

Název kapitoly k jakémukoliv dílu povídky, píšu vždy až na konec. Prostě nejdřív napíšu kapitolu a její název vymyslím až pak. Dělám to, protože často měním děj v dané kapitole. No a nadpis by měl kapitolu aspoň z části vystihovat, ne?

Některé kapitoly píšu třeba 2 až 3 hodiny. Musím si to dělit na části, protože tak dlouho u toho prostě nevydržím. Po takové hodině a půl se mi začínají motat slova a to je znamení, abych šla dělat něco jiného. Prostě psát můžu jen tehdy, když jsem na 100% soustředěná.

Tak, to je pro zatím vše. Možná, že vám pár bodů připadá zbytečných, ale pro mě to je prostě nepostradatelné. :)

Tohle je jen pár věcí, na které se musím soustředit, když chci psát. Kdybych měla vyjmenovat všechny fakta, byla bych tu hodně dlouho. Možná, že se někdy dočkáte pokračování tohohle článku, ale to je zatím jen ve hvězdách.

Vaše Misqwa W.