Vampire School 8. kapitola

                           Vampire School

Kapitola 8.: Pomsta + překvápko


Byla jsem rozzuřená. Po chvíli mě to ale přešlo. Byla jsem ráda, že jsem vypadla pryč.
Mířila jsem na kolej. Dost mě překvapilo, že všichni co sledovali náš výstup mi pak zatleskali.
To mě dost mile překvapilo.
Cestou na kolej, jsem vymýšlela jak se jim asi pomstím. Prvně byla nehoda s vodou no a
pak mi vzali moje šminky. Teda to jsou hovada.
Začali si s vodou. Fajn. Tak já taky. V hlavě se mi rýsoval plán jak na ně s vodou. Promýšlela
jsem ho a plánovala. Přišla jsem na to jak to provedu, ted jen at se naskytne ta pravá chvíle.
Řekla jsem si.
Doufám, že ta chvíle bude brzo. Ironie že? Taky si myslím znám je jen pár hodin a už se jim
chci mstít. Jak jsem říkala se mnou si radši nic nezačínejte. Já nejsem taková putka jako
ostatní holky.
Před kolejí stáli Evžen a Dan. Hned jak mě uviděli se zašklebili a hulákali na mě.
"Tak co Rose? Ty tví kluci jsou na tebe dost hodný co?"
"To vížejo. No jo já na ně taky budu odted hodná. To se nebojte." poznamenala jsem.
"Páni ty se každým dnem překonáváš" Pískl Dan a rozesmáli se.
"Já vím. To jsem já no. Úpa andílek. Dyt mě znáte." řekla jsem.
Začali se smát.
Tohle asi nevydržím. Po jejich poznámkách bych se posrala smíchy, ale nevím jestli bych se
tu fakt neválela na zemi.
Oni se jen smáli tak jsem s dobrou náladou odplula do spol. místnosti. Tam byl neobvykle
větší rozruch než jindy. Ani se nedivím. Víte kolik tu ted bylo kluků.
Pár kluků na mě písklo a zašklebili se.
Před pokojem stál Ron a ti dva kluci, který mi ráno představolal. Sorry ale je tu tolik kluků,
že si jejich jména nepamatuju. Ty jména se mi pletou to je jednou Bob a podruhý Rob.
Další třeba Kárl, Otík nebo jak nevím, Vít, Kris vážně si jsou podobní.
"Rose, konečně jsi tady." vydechl Ron naštvaně.
"Co se děje?" zeptala jsem se.
Tvářili se nějak divně. To by mě zajímalo co se jim stalo. Rona jsem dlouho no nikdy takhle
naštvanýho neviděla.
"Tak tohle si poslechni" řekl a pokračoval.
"Ti tvý tři kluci se zavřeli do pokoje. Nám řekli, že nám otevřou až se jim omluvíš. To ale jak
tě znám nebude nikdy." řekl.
Páni. Teda ty to maj fakt promyšlený. Ted je ta pravá chvíle na mojí pomstu, a že nebude jen
jedna. Tu druhou si nechám na pozdějc. Musím si něco ješte ale zařídit než se to uskuteční.
"Víte co lidi?"
"Ne co?" zeptali se.
"Já vím co udělám dejte mi tak pět až deset minut.

Zaručuju do pokoje se dostanete určitě."
Podívali se na mě nevěřícně.
"Jak prosimtě" zeptal se Ron.
"To nech na mě v pravou chvíli to uvidíš."
"Tak jo no"
"Hele Nevíš kde se tu dá sehnat nějakej kýbl?" zeptala jsem se.
"Cože?" nechápal.
"Klid"
"V kumbále ale od něj máj klíče Dan a Evžen."
"Díky moc hele podrž to a pak to dáž do pokoje na mojí postel vid?" zeptala jsem se a podala mu tašku
se šminkama.
"Cokoli jen nás dostan do pokoje." řekl Ron.
"Jasná věc." usmála jsem se a vydala se za Evženem a Danem.
Nejsem zrovna ráda, že musim za nima ale co? Já nestíhám. A z toho pokoje je dostanu hned co
zaklepu. Uvidíte jak rychle vylezou. No já to ale nechci radši vidět, protože se budu tlemit jak
prdlá.
Kluci stáli pořád u vchodu na kolej. Přišla jsem k nim a hned zvedla ruku, že se vzdávám.
To bylo upozornění at nemaj keci. Musím jednat rychle.
"Ahojík sorry ale potřebuju pomoc" řekla jsem.
Podívali se na mě. Já vím nečekali, že zrovna já budu potřebovat pomoc od nich.
"Copak chcš Rose?" zeptali se.
"Nic moc jen klíče od kumbálu. Jo a neptejte se na co je potřebuju. Lepší bude, když se na to za
pár minut mrknete sami." řekla jsem.
"Nechápem ale tady máš" Dan vyndal klíče a podával mi je.
"Díky. Jestli to chcete vidět tak se dostavte před náš pokoj, jo a bude pokračování hned
co s tou prací skončím." řekla jsem zběžně.
"Cože?" vypadlo z nich.
" Prostě to bude prdel a pomsta." mrkla jsem na ně.
Netuším jestli jim to došlo ale kývli hlavou a pomalu přecházeli do místnosti.
Zamířila jsem si to do kumbálu. Ten se nachází na konci chodby vedle koupelny. Super tím to
bude lehčí. Usmála jsem se pro sebe a odemykala kumbál.
Mám štestí.
Hned na kraji stál kýbl. Popadla jsem ho a zamkla. Vešla jsem do koupelny. Kruci já zapoměla zatukat.
Nějací kluci z tý školy, si tam skládali věci.
Čuměli na mě jak na debila.
"Sorry ale tohle je i moje koupelna." řekla jsem
"Ahoj" řekli a zasmáli se.
"Příště tukám nebojte" poznamenala jsem.
Šla jsem ke sprše a napustila si ledovou vodu do kýble. Když jsem to měla kluci se na mě podívali
a zakašlali.
"Lidi bejt váma zmizím odtud. Brzy se sem povalí víc lidí. Neptejte se proč. Prostě podte ven.
Nechci aby vám to taky ušlo."
Nechápali ale vzali si věci a vyšli se mnou ven.
Klíče jsem si dala do kapsy a šla před náš pokoj. Kluci (a páni kolik jich tam bylo) rozmístěný po
chodbě na mě kulili oči.
"Co to jako je?" zeptal se mě Ron.
Nejspíš si všichni mysleli, že jsem blázen. Za chvíli ale pochopí o co mi celou dobu jde. No jo řikaj si
jí asi hráblo. Nedivím se kdybych viděla někoho jak se tahá s kýblem plným studený vody k pokoji.
Taky bych třeštila oči. Musím vypadat jak pošuk. Za tohle to ale stojí. Jak říkám já se strašně moc
ráda mstím. No jo zvykejte si na mě lidi.
"To je jako to čim otevřu dveře."
Připaala jsem si jak totální blb.
"Děláš si srandu ne?" řekl
"Ne. Hele poslouchejte. Až ti tři exoti vyletí do koupelny, tak se v pokoji zamkněte a nevylejzejte
dokud neřeknu. Jasný?" zeptala jsem se.
Bylo mi jasný, že jsou úpa mimo.
"Nevím proč ale jo klidně." řekl Ron.
"Supr. Ted se dívejte." řekla jsem jim.
Připravila jsem si kýbl do ruky a zaklepala. Ozvalo se dopání. Někdo šel ke dveřím, tak jsem promluvila.
"Kluci vážně se omlouvám." Ze vnitř pokoje jsem slyšela smích
Za chvíli se budu tlemit já.
"No tam mi otevřem."
Najednou se otevřeli dveře a před nimi se objevili všichni tři. Zareagovala jsem docela rychle.
Celej kýbl s ledovou vodou jsem na ně vylila. Začali ječet.
"Kurva to si přehnala!" zařvali vzteky.
Úplně všichni na chodbě se rozesmáli. Tak tohle jsem trefila do černýho.
To jak se tvářili. Panebože škoda, že jsem si je nevifotila.
"Hele mohli jste to ještě chvíli vydržet, kdo to po vás bude uklízet. Já teda ne." řekla jsem s úšklebkem.
"csssssssss" okamžitě se sebrali vzali si z pokoje převlečení a zdrhali do koupelny.
Mrkla jsem na Rona.
Ten to pochopil vlezl do pokoje a zamkl. Byla jsem ráda, že jsem mu nic nemusela vysvětlovat.
To byl můj další plán. Jelikož jsem předpokládala, že hned poběží do koupelny, tak se mi v hlavě
zrodil nový plán.
No jo budete se divit ale i já jsem s tím nepočítala.
"Teda Rose musím se ti klanit. Tohle byl fakt odvaz." řakl Dan a usmál se.
"Díky ale já ještě neskončila." řekla jsem a vyděla jak se všichni baví.
"Teda. Co je dalšího na programu?" zeptal se Evžen.
"Překvápko" prohodila jsem.
"hmm" asi přemejšleli co dalšího jsem vymyslela.
"Tak dívejte." řekla jsem a zamířila si to do koupelny.
Všichni na mě čučeli. Pomalu jsem otevřela dveře od koupelny. Byla jsem ráda, že byli až v tý zadní části,
takže mě neviděli a já je taky ne. Mokrý i suchý oblečení měli na stolu před zrcadlem.
Rychle jsem tam vklouzla a oblečení vzala.
Podívala jsem se na topení. Tam byli tři malý ručníky.
Super to přesně jsem potřebovala.
Spakovala jsem věci a vyšla z koupelny. Přiběhla jsem ke klukům, který na mě očividně čekali.
Když uviděli co si nesu. Rozchechtali se jak prdlí.
"Ty si ale podlá a krutá!" řekla rozesmátej Ben, kterej se k nám taky přidal.
"Já vím. Na to si zvykejte." pomalu jsem šla do spol. místnosti a sedla si na gauč.
Kluci z každý strany jeden.
"Hele Rose?" zeptal se Evžen.
"No co?"
"Až budu chtít někoho odkldit, můžu si tě najmout?" zeptal se a vybuchl ve smích.
"No jasně jsem ale drahá. To víš já inteligenci neberu zadarmo" další smích.
Jak to tak sleduju už mám sví stoupence. Bylo na čase.
Najednou do místnosti vstoupil Thomas. Hned jak mě uviděl usmál se.
"Hele kámo Rose se nezdá" prohodil Evžen s Thomasem.
Štouchla jsem Evžena do ramena ten se jen zašklebil.
"Koukám, tady bude ještě asi zábava co?" řekl Thomas.
Mrkl na mě.
"No to bude." řekla jsem.
Chvíli jsme tam seděli a povídali si o tom jak jsem je polila vodou. Všichni se tlemili a
přidávali komentáře.
"To si děláte prdel. Kde je a proč je zamknuto. Už se asi neudržím." Zařval Rob.
"Kruci řekla bych, že hledá tohle" zvedla jsem oblečení.
Kluci se zasmáli.
"Hartweyová vylez a dělej." zařval.
"Když jinak nedá." zašeptala jsem.
" Copak něco potřebuješ?" zeptala jsem se s úšklebkem.
"Jo. a nedělej blbou." křikl ted Ed se Stefem.
"Jejky promin. Mě to nějak vypadlo cože to chceš." Kluci v místnosti se začali řehtat.
"Krucinál jen počkej." Křikl Stef.
Popošla jsem kousek k nim.
"Já čekám. Mám ale prosbu drž si ten ručník nechci aby se tu stala nehoda." prohodila jsem.
Stef a spol se začervenali.
"Tak co chceš?" zeptali se.
"Já. No já ani nevím." dělala jsem, že přemýšlím.
"Tak dělej" křikli.
"Klídek. A hele přestante se červenat tahle barva vám moc nesedne." okřikla jsem je.
Tak tohle bylo asi moc pro všechny. Evžen s Danem se už váleli na zemi a tlemili jak prdlí.
"Nežvan a dělej"
"No jo no. Tak asi omluvu ten zbytek si vyberu příště."
"Fajn tak sorry" řekli.
"Ne to teda ne. Takhle se mi to teda nelíbí. Já chci hromadnou omluvu i pro Rona chlapečci".
To je asi vytočilo.
"Děláš si prdel?" zeptali se.
"Tak nic no. Když se tu nic neděje asi si skočím na véču." prohodila jsem.
"Počkej" křikl Ed.
"No?"
Že by se odhodlali se omluvit. Páni mě to ale dnaska myslí. Takhle se pobavit, musím často.
"Promin, za to co se stalo dneska. A omlouváme se i Ronovi." odsekli jednohlasně.
"super" křikla jsem.
"Můžeš nám ted vrátit věci a otevřít pokoj?" zeptali se.
"Když chcete tak jo no."
Hodila jsem po nich jejich hadry. Přešla jsem k našemu pokoji a zabouchala. Ron to asi
všechno slyšel, takže otevřel hned co jsem zabouchala.
"Páni" plácli jsme se rukama s Ronem.
"Jo to jo" řekla jsem.
Kluci se pomalu přesouvali do pokoje.
Ron a spol vylezli.
"No jo málem bych zapoměla nezapomente ty ručníky vrátit."křikla jsem.
"Jo hele nějak mi vyhládlo snad vás tu můžu nechat bez dozoru ne?" zeptala jsem se.
"Jasně" odsekli.
Vydala jsem se s Ronem a klukama na jídlo. Cestou do jídelny jsme kecali a probírali všechno
co jsme dneska provedli. Musím uznat jse s nima prdel to jo.
Jsem zvědavá jak to bude pokračovat.
No jo musím si ted dávat pozor na ně a i na Veronu. Naštěstí jsem jí ještě neviděla. Pochybuju,
že neví o tý puse dneska ráno.
K ní se to doneslo určo rychle.
Před jídelnou jsme byli zachvíli. Když jsme vešli bylo to fakt něco. Neumíte si ani představit co
se tam stalo.................
( V další kapitole pokračování. Pokud chcete další kapitolu napište komentář!!!)