Čas letí tak rychle...

Chvilka strávená venku...

Myslím, že nadpis mluví za všechno. Prostě jsem si v tom chaosu našla pár minut na to, abych jen tak vyšla ven a vypla okolní svět. Povolila jsem uzdu svým představám a stvořila jsem tohle. Pokud jste na mě ještě nezapomněli a máte chvilku čas, mrkněte se.

Jináč, plánuju další kapitolu povídky Druhá šance. Na tenhle víkend toho mám dost. Hlavně si musím něco rozpracovat do školy a podobně... Každopádně budu se snažit urvat trošku času. V tuhle chvíli vám nic neslibuju, ale musíte mi věřit, že se to budu snažit sepsat, co možná nejdříve. :))

- miluju podzim, a proto jsem se pustila do focení. Fascinují mě všechny barvy kolem, nestálé počasí a všechny drobné věcičky, které s podzimem nastanou. Tady máte pár z těch, které se mi povedly zachytit.

Myslím, že tohle je prozatím všechno, co jsem chtěla sdělit. :)) I když vlastně, možná bych vám tu přeci jen nechala ještě jeden vzkaz:

To, že tu nejsem každý den, neznamená, že končím. Tenhle blog je něco jako můj druhý svět. Vždy zde najdu útočiště. Dokážu zde zapomenout na realitu. Doufám, že aspoň pro malou skupinku věrných čtenářů, tenhle blog znamená to samé co pro mě.

Vaše misqwa W.