Night of Love - 4.kapitola

                Night of Love

Kapitola 4.: Proč zrovná já?

Já jsem taky zalehla a usnula. První noc na škole byla docela klidná. Nevím teda jak přežiju zítřek ale snad to bude v pohodě. Vůbec se netěším na tu školní hru. To mi věřte.

"Bum" kurva co to je?
Tak tohle bouchnutí mě donutilo vstát. Koukala jsem na dvě úplně stejný růžový barbíny. Zrovna si dávali nějaký věci do naprosto celý růžový kabelky.
"Nechtěla bys třeba stávat?" vyprdla na mě ta vlevo. Prominte ale já je nerozeznávám!
"A kolik teda je, že mě tak krásně budíte?" zeptala jsem se unaveně.
Podívali se na mě jak na úplně retardovanýho člověka. Když chtěj vidět retardanta at se mrknou do zrcadla.
"Je půl osmý za půl hodky začína hodina ty šípková růženko!" odfrkla ta vpravo.
To ale kruci znamená, že jsem zaspala. Já maník včera usnu a úpa zapomenu na budík. Ted jim jsem vděčná ale nemyslím si, že mi to vydrží dlouho.
Vyskočila jsem z postele a začala se prohrabovat ve věcech. Asi tak pět minut mi trvalo než jsem našla to co jsem hledala.
Ty dvě už si to kráčely pryč.
Toho jsem využila a hodila jsem na sebe bílý tříštvrtáky a černý triko a přes to triko ještě černej slabej svetřík.
Popadla jsem osmetiku a pádila si do koupelny vyčistit zuby a namalovat se. To šlo poměrně rychle ještě jsem si pročísla hnědé dlouhé vlasi a dala si do nich tenkou třpitivou čelenku.
Super jsem hotová. Mrkla jsem se na hodinky. Bylo 08:50.
No super ještě deset minut. Popadla jsem učení a pádila na hodinu. Jako první jsem měla literální dějiny. Do dřídy jsem zapadla přesně na zvonění.
Všimla jsem si, že na mě všichni stále čučí. Vzadu bylo ještě místo tak jsem tam zaplula. Předemnou seděli Kiky a Niky.
Otočili se na mě a spustili.
"No konečně jsme se radovali, že budeme mít hodinu bez tebe." zašklebili se.
"Promin tak takovou radost vám neudělám."
Otočili se a už víc nekomunikovali. Zajímalo by mě kde je Sel potřebuju si pokecat s někým normálním. A že těch lidí normálních tu je ale fůra.
Do třídy vešel nějakej starej páprda. No jo učitel. To mám ale štěstí odseru zrovna starýho páprdu. Že si teda můj fotr umí vybrat pracovníky.
Hlavně, že učitelky si vybírá mladý.
Učitel celou hodinu žvanil něco básnickém umění. No nuda jako vždy. Měli jsme si něco zapisovat sami. Většina lidí si posílali psaníčka po třídě a některý se dokonce i bavili.
No tohle byste dělali taky kdyby váš učitel byl mentální. A že náš byl mentální dost.

Když zazvonilo všichni radostně zapískali.
Pobrala jsem si věci a zamířila na chemii. Jen co jsem vstoupila už se na mě vrhla Sel. No konečně.
"Ahojík" zapískala. Možná jsem to s tou normálností trochu přehnala.
"Co že si tak štastná?" zeptala jsem se.
"No po obědě bude to rozzaření postav do školní hry. Páni já se tak těším." vypískla.
Radši jsem to nekomentovala nechtěla jsem jí zkazit náladu. Protože já se na to ale fakt vůbec netěším.
Chemie proběhla v pohodě dělali jsme různý pokusy a to mi šlo dobře snad teda.
A takhle to probíhalo celý den.
Chodila jsem po škole všichni na mě koukali jak na maníka. Tak ale at se nedivěj copak já vím kde co je za učebnu. Dokonce jsem si musela odchytit i nějakou holku.
Vejrala na mě jako na maníka když jsem se jí zeptala kudy se de na fyziku.
Nakonec se ale zpamatovalo a řekla mi kudy mám jít. Byla jsem jí vděčná, protože jsem se tak trochu ztratila. Ale jen trochu.
Nakonec jsem to ale našla.
Při poslední hodině byla zase nuda. Jako při první tak jsem si jen něco čmárala do sešitu. Konečně zazvonilo a já vylítla ze třídy. Musela jsem na oběd sama, protože Sel má hodinu na opační straně školy.
Když jsem šla po chodbě uvědomila jsem si, že ostatní třídy se ještě učej. Hrůza jak se jim to protáhlo. Já už bych ani tich pět minut nevydržela.
Do jídelny jsem musela jít přes park. Snad se zase neztratím.
V parku jsem šla po kamený cestě.
V půlce jsem uslyšela a i uviděla nějakou rvačku. Rychle jsem se k ní přinližovala.
Rozpoznala jsem jednoho dhampýra se, kterým mám tu literu. Toho druhýho jsem nepoznávala ale jistě vím, že to je mág. Šlo do tuha vrchali se na sebe.
Chci je zastavit nebo si ještě něco udělaj. Ale to si od nich pěkně slíznu. Já jsem dhampýr a osobně proti mágům nic nemám ale tenhle by mě naštval hned jak bych ho uvidělala.
Dělal důležitýho jak prdel.
"To sis posral" křikl ten mág.
"Za pravdu jo?" oplatil mu ten dhampýr.
Ten mág se na něj zase ctěl vrchnout. Ja mu ale skřížila cestu.
Ten mág se zastavil a čučel na mě jak na debila jako ostatně všichni dneska celej den. Jenže on vejral takovou donu a bezeslova.
"Na co tak vejráš?" vybalila jsem na něj.
Ten dhamýr se zvedl ze země a rozesmál se.
"Kočičko promin ale zkazila jsi mi zábavo."
Tywole on si myslí, že mě může nazvat kočičkou? Tak ted si to posral on.
Jednu jsem mu vrazila. Že to ale byla facka.
Dhampýr za mnou se přestal ovládat a se smíchem se válel na zemi.
"I holka tě přepere" vyprskl se smíchem za mnou.
Ten mág očividně zuřil a holal se na něj vrhnout.
"To bych bejt ebou nedělala brouku. Pokud chceš odejít po svejch"
"Si myslíš zlatíčko, že se tě bojim."
"Tak prosím" naznačila jsem mu at se teda na mě vrhne. On vykulil oči.
"S holkama se neperu."
Ten dhampýr se s dalším záchvatem smíchu zase válel na zemi.
"No tak nic no." prohodila jsem.
Ten mág se otočil a odcházel. Stačil ještě na mě zavolat.
"Ještě s uvidíme zlatíčko."
"Už se těším brouku." křikla jsem na něj.
Ten dhampýr se se smíchem zvedal ze země.
"Kruci ty jsi mu ale dala." vychrlil na mě.
"Promin ale začínal mě štvát. A mimochodem ty jsi?" řekla jsem.
"Jé promin já jsem Skot Wersly.:
"Anna. Hele můžu se zeptat proč jste se tu rvali?"
"Fajn tak pod semnou všechno ti řeknu."
Vydali jsme se na oběd. Byl menší než já, takže musel jít pomalu. No to je jedno aspon se něco dovím.
"Tak co vyklop to!"
"No jak sis asi všimla tak jsou tu na škole dhampýři proti mágům." začal.
"No to jsem si všimla mno" odvětila jsem.
"No a nejsou to hádky ale i rvačky. Mágové něco řeknou o nás mi se naštvem a pak to de znovu a znovu. Jo a toho kdo se semnou pral jistě ještě uvidíš. Víš Michael Bower je ten jejich hlavní mág a on si nic nenechá líbit. Takže si dávej pozor. Ale uznávám ten facan byl mířenej dobře." zašklebil se.
"Jak řikám už se na něj těším." řekla jsem.
Na to se jen usmál a my vešli do jídelny. Všichni zase vejrali. Se Skoten jsme si stoupli do fronty. Na štěstí byla krátká a my jsme se dostali brzo na řadu. Když jsme dostali jídlo tak se semnou rozloučil a zamířil ke stolu, kde seděl Christian, Stef a ten třetí.
Já si to zamířila ke stolu vzadu. Už tam na mě čekala Sel.



Pohled Christiana:



Sot přišel s Annou. Ted jde k nám to teda vybalí co spolu dělali. Já vím jsem úplně mimo ale to je z toho, že pořád jen myslím na Annu.
"Co jste s Annou dělali" vychrlil Rob otázku na Skota dřív než já.
"No pomohla mi s Michaelem a že mu to nandala."
Stef a Rob no i já jsme vybuchli v šílenej smích.
"Cože?" vyprskl jsem.
"No mi se rvali ona tomu zabránila. Pak j řekl kočičko a ona mu jednu vrazila vejral na ní a byl úplně mimo. Pak se mzi nima mihla slovní přestřelka. On se na konec se slovy ještě se uvidíme zlatíčko odešel."
Panebože Anna je fakt neskutečná.
Hned druhej den školy to nandá nějvětšímu inbecilu z mágů a ke všemu ho ještě setře.
Ta holka je ale třeštiprdlo.
"Musíme pak pokecat s Annou jaký bylo dát facku arogantnímu imbecilovi." vypadlo ze Stefa.
Kluci s ní chtěli pokecat od rána. Já ale aky ještě jsem na ní ani nepromluvil. A to na ni myslím pořád. Chtěl jsem za ní skočit ale Amanda byla u mě nasraná celej den.
No jo Amandu by asi nepotěšilo kdybych skočil za Annou.
Ale jí chci tak strašně poznat.



Pohled Anny:


Všechno jsem to na Sel vybalila ta jen mrkala a ptala se na různý otázky. Pak taky mluvila o tý školní hře, že hned po obědě se pude podívat na plakát o postavách.
Dokonce mě i přinutila abych šla pak s ní. No mě to tak zase neva aspon se podívám, jestli hraju. A já bych řekla, že ne za to bych jim byla vděčná no ale nevim.
Když jsme dojedli vrátili jsme táci a zamířili k nástěnce. Už z dálky jsme viděli ten nával lidí co tam stojí.
"Jejky musíme se protlačit." spustila ze sebe.
Všimla, jsem si, že V tý hře hrají jak mágové tak i dhampýři.
Cpali jsme se k nástěnce. Konečně jsme se dostali k žlutýmu plakátu.
Zaměřila jsem se na papír.
"Co to k sakru doprdele je?" řekla jsem...




(Další kapitola je za námi těšte se na další. Jo a prosím komentíky. Díky)


(Další kapitola: 1.Zkouška)