Night of Love - 7.kapitola

             Night of Love

Kapitola 7.: Zkoušky navíc


"Dobrou" řekli Kiky a Niky.
"Dobrou" řekla jsem.
Páni ty se ale dokázali spřátelit tak rychle. Hned po chvíli jsem usnula. Byla to podle mě klidná noc. Jsem za to taky teda ráda to si pište.


"crrr" super dneska stávám tak jak mám.
Kiky a Niky už byli vzhůru. Mě si by se tak brzo stávat teda rozhodně nechtělo. Dyt je teprveve sedm hodin kruci v kolik jako stávaj.
"Ahoj" pozdravila jsem se.
Měli v puse zrovna víčko od laku na nehty tak na mě jen kývli. No jo už vím proč tak brzo stávaj musí si stihnout přeláknout nehty.
Vzala jsem si věci a pádila do koupelny.
Vzala jsem si kulmu na vlasy a upravila si je. Namalovala jsem se a oblíkla se do černých upnutých riflí a tílka.
Obula jsem si boty na podpadku a vyrazila jsem na pokoj.
Dneska máme první oficiální zkoužku. Já se teda ještě nic neučila. Nic neřikala tak já se to přece jen tak učit nebudu.
Vešla jsem do pokoje a holky seděli na posteli a četli si scénář. Nějak mi vypadlo co hrajou.
"Kdo jste vy v tý hřě?" zeptala jsem se jich.
"Komorný. Hele můžeš si to zkusit s námi mi hrajem hned na začátku." řekli.
"Prominte ale já se na to ani nemrkla. Můžu se zeptat?" ptala jsem se.
"No?"
"O co vůbec na začátku jde?"
"No tak prvně jsme ve škole. Ty se tam s někým bavíš pak příde nový kluk a hned si padnete do oka. Pak jsou tam další postavy a tak. My jsme až u tebe doma." řekli.
"Jo fajník tak díky." poděkovala jsem.
Nic se mi zkoušet nechtělo ale chtěla jsem vědět co budu muset dnes hrát.
"Nejdem už na snídani?" zeptala se mě jedna z nich.
"Jo jasně" řekla jsem.
Vyšli jsme z pokoje a vyšli do jídelny. Včera jsem se ani nijak nestíhala vůbec najíst. Dneska tu teda budu jíst poprvý snídani.
Hned jak jsem vešla zase se všichni otočili. No neni to pošahaný jsem už tu třetí den a oni pořád čuměj. Vzala jsem si jídlo a pádila jsem do zadu.
Přisedla jsem si k Sel.
"Ahojík" pozdravila mě.
"Ahoj" řekla jsem prostě.
"Chceš něco říct?" zeptala se mě.
"Jo jasně ven s tím" řekla jsem zvědavě.
No jo tady je takovej drbů. Neni ani možný, že ona všechny ví. Víte i na normální škole letí tolik drbů ale tady jak se zdá jich letí maximum.
"Tak vím dvě věci."
"Super" jak říkám maximum.
"No tak začnu asi tím, že jedna učitelka je nemocná a druhá pomáhá s přípravama na zítra, takže dnes budeme mít dvě hodiny divadla navíc.

Jsou to ty dvě hodiny před obědem."
"No tak to je fakt super" zahučela jsem.
Panebože já se na to ani nemrkla a ted co jako budem hrát tři hodiny jo? To neni ani možný jakou já mám smůlu. To se jen tak někomu nestane.
"A to druhý?" ptala jsem se.
"No víš jak po tobě včera vyjela ta holka. No ta mágině Neli?" zeptala se.
"No jasně jen jsem nevěděla jak se jmenuje." řekla jsem jasně.
"No tak dozvěděl se o tom Michael. A jak to říct prej dostala zprda, že prej je to jen mezi ním a tebou nebo co. Měla si ji vidět. Dnes ráno zuřila. Být tebou tak se jí vyhýbám obloukem." řekla.
Pane jo.
"Neboj to i plánuju a jemu taky"
"No to asi nepude." řekla klidně.
"Proč?"
"No on chce s tebou pokecat i mimo divadlo." řekla.
Tak to at ani neplánuje. Stačí, že s ním už budu tak trávit tolik času navíc by chtěl mluvit i mimo divadlo. To teda ne!
"A odkud to všechno víš?" zeptala jsem se zvědavě.
"No ale o tom tu ví už naprosto všichni."
"Kruci" sykla jsem potichu.
Dojedli jsme a vydali jsme se na první hodinu. Literka se vlekla jako vždy pomalu. Jinak to přece ani nejde. Ty keci učitele nudily úpa všechny.
Další hodina byla hudebka. Byla jsem zticha a radši nezpívala. Mě slyšet zpívat tak by hned na místě bylo po vás.
No a třetí hodinu jsme měli klasickou matiku.
Když zazvonilo všichni se vytlačili ze třídy a já se Sel vyrazila do toho divadla.
Všichni tam už byli nalezlí.
"Sakra tu je ale lidí" řekla jsem.
"No jo s tím se musí počítat včera tu nebyli úpa všichni" řekla.
"Aha".
Sedli jsme si zase do předu a čekali až se dostaví učitelka.
Když se objevila za rohem nesla nějaký židle.
Asi na sezení usoudila jsem. Já vím mě to teda ale myslí co? Taky bych řekla.
"Takže vítejte. Poprosila bych na podium Sandru, Thomase, ředitelku a profesori." řekla klidně a usadila se.
Pane jo to musím na horu?
Vyšla jsem nahoru.
Když jsem uviděla Michaela zase se tak debilně culil. Jéžiš nenapil se něčeho náhodou?
Neni možný aby měl takovou náladu.
"Tak prvně si to zkusíme jen přečíst" řekla klidně.
No tak fajn no.!
Sedli jsme si a začali číst. Text nebyl vůbec těžkej ale byl dlouhej. První i druhá hodina uběhli rychle. S Michaelem jsem mluvila jen tak jak bylo ve scénáři. Jak jsem řekla s ním se mi ani jinak mluvit nechce. Byl to jen začátek ale už i ten byl přeslazenej.
A to jsme to jenom četli. Počkejte až to budeme muset hrát.
Ježiš to bude kroucení už to vidím.
Pak jsme zamířili na oběd. Po pravdě jsme šli nějak spolu. Což je divný. Byli tam totiž jak dhampýři tak i mágové. A když na to tak myslím tak jsem dneska zahlídla Christiana s klukama jen na zkoušce.
V jídelně jsme si stoupli do fronty a za mě si stoupl Stef.
"Nazdárek" vypískl.
"Čau" odvětila jsem.
"O jak krásné je dnes odpoledne." začal citovat můj scénář. Lidi před náma se jen tak tlemili.
"O a jak krásné počasí" odvětila jsem mu.
Viděl, že jsem přistoupila na jeho hru tak pokračoval.
"Překrásný den na vycházku že madam?" Zeptal se vznešeně.
Nějakej kluk před náma vyprskl smíchy. Ani se mu nedivím. Vidět Stefa jak se u toho důležitě tváří stopro by jste se podělali smíchem hned na místě.
"To ano to ano. Bohužel dnes nemám čas na vycházku."
"Ach jaká to škoda."
"To ano to ano." snažila jsem se u toho vypadat dost důležitě.
Konečně jsme byli na řadě.
Vzala jsem si jídlo a on také. Nepatrnou chvíli jsem počkala jestli náhodou ještě nebude mít nějakou poznámku. A jak jsem čekala měl.
"Tak madam ted se musíme rozloučit ale nebojte brzy se zase uvidíme." najednou mě objal.
Jo to teda bylo gesto.
Lidi na nás čuměli jak na dva milence. Pardon ale já s ním nic nemám jen kámoš.
Sedla jsem si ke stolu a Sel hned vybafla.
"Co to jako bylo?" málem na mě vyprskla čaj.
"No co? Jen kámoši ne?"
"Jo to jsem teda viděla. Nějak dobrý kámoši ne?"
"Ani ne znám ho jen asi den."
"Áha no jen aby." řekla nedůvěřivě.
"Hele máš nějaký plány na večer?" zeptala se mě.
"Ne ani ne proč?"
Já ted ani nic moc v plánu zase nemám. Většinou jen zařizuju věci. No jo málem bych zapoměla na ty hory. Musím si taky někdy v nejbližší době zbalit. Ale to snad počká ne. Podle mě je času dost. To víte já mám čas stále. A že se někdy dokonce i nudím.
"No víš plánujeme na koleji takovej menší filmovej večer. Tak jsem si myslela, že by si se s náma chtěla na něco mrknout." řekla klidně.
"No jasně a na co budem koukat?" to, že jsem s tím souhlasila ji nějak divně nadchlo.
"Páni super no já ani nevím holky maj nějakou sbírku tak, že prej něco vyberou. A bude dokonce i popkorn to by mohla být zábava ne?"
"No jasně to bude"
Nevím sice co to bude za film ale nechci Sel ničit náladu. Jen doufám, že to nebude nic moc přeslazenýho. Na to teda sílu nemám.
Po jídle jsme vyrazili do divadla. A usadili jsme se zase dopředu.

(Díky za čtení a pls komentíky díky)

(Další kapitola: 8 že by film?)