Vampire-krev | Night of Love - 8.kapitola

                 Night of Love

Kapitola 7.: Že by film?


Nevím sice co to bude za film ale nechci Sel ničit náladu. Jen doufám, že to nebude nic moc přeslazenýho. Na to teda sílu nemám.
Po jídle jsme vyrazili do divadla. A usadili jsme se zase dopředu.




Tak tohle byla zase zkouška jak něco. Naštěstí na scéně byl jen Michaela a ještě pár lidí. Téhle zkoušky jsem se teda ani moc neúčasnila. Byla jsem, ráda, že mám konečně oddych.
Byla docela prča sledovat je jak se snaží vžít do role. Páni to by se mi asi nikdy nepovedlo.
Ten obličej co nahodil Michael byl k pokukání.
Vyprskla jsem smíchy když se na mě podíval. Nejspíš jsem ho urazila ale to vážně jinak nešlo. Snažila jsem se zklidnit ale to se mi asi nepovede.
Učitelka nad mou reakcí jen kroutila hlavou.
Michael po mě hodil oči. Podle této reakce jsem usoudila, že si to se mnou vyřídí později. Jejky dá mi asi větší práci se mu ted vyhnout.
Když hodina skončila zase jsem pádila na hodinu boje.
Dneska to byla ale nuda. Bohužel jsme se ani k boji nedostali. Pouze jsme brali techniku a bojiště. Řikali jsme si něco o taktice a jak jí provádět v praxi.
Tohle všechno už ale znám a tak mě nudilo to poslouchat znovu a znovu.
Oddychla jsem si když, skončila hodina. Vážně už musím někam padat.
Vydala jsem se na pokoj a začala si balit. Sice vím kolik času ještě mám ale když se dneska budu dívat na film tak to udělám ted.
Zbalila jsem si oblečení.
To nejtlustčí jsem dala do spod a navrch jen ty důležité věci. Řikali, že pojedeme dlouho takže kosmetiku a peníze a pár dalších věcí si vezmu do kabelky nebo do tašky přes rameno.
Pak jsem se zahrabala pod postel a něco hledala.
Dávala jsem si tam totiž boty. No jo už je mám. Beru si sebou boty do sněhu no oni to jsou vlastně kozačky. Pak jsem si ještě vzala lodičky kdyby něco. Já se radši pojistím.
Najednou do pokoje vlítli Kiky a Niky.
"Ahoj" pískli jednoshlasně.
"Jj čauky"
Najednou zase vylítli na chodbu. Ježiši jsou fakt praštěný. Když jsem všechno dobalila, tak jsem vyšla z pokoje.
Ve společenský místnosti jsem se usadila do křesla.
No jo luxus.
Jak vidíte já toho moc nenadělám.
Nejsem zrovna pracovitá dhampírka. Nemůžu ale zase říct, že nic nedělám to ne někdy za čas pár let se něco najde.
"Ahojík" řekla Sel a sedla si ke mě.
Páni ani jsem si nevšimla že tu je.
"Ahoj"
"Dneska ses při zkoušce bavila co?" zeptala se.
"No jo byla to prča."
"To jsem viděla pěkně si Michaela naprudila. Páni ten se ale tvářil co?"
"To teda ten obličej nedostanu z hlavy." řekla jsem se smíchem.
"Ahojík můžu?"
Najednou se vedle nás objevila nějaká hnědovlasá holka. Ptala se jestli si může přisednout. Kývla jsem na pozdrav a ukázala jí. Tím jsem jí naznačila, že si klidně může sednout.
"Já jsem René Munrow" představila se.
"Anna" řekla jsem.
"Prominte ale nemohla jsem přeslechnot, že se bavíte o Michaelovi Bowerovi že jo?" prohodil.
"Jasně a o tom jak se dnes tvářil na zkoušce." řekla jsem zase se smíchem.
"Jo slyšela jsem, že si nemohla ani popadnout dech."
Páni šíří se to rychle.
"No jo onio to ani jinak nešlo" řekla jsem.
"Páni. Můžu se zeptat?"
"Jen do toho" povzbudila jsem jí.
Sice nevím co chce ale to je jedno odpovím jí na to na co se chce zeptat. Stejně si myslím, že to bude zase něco o mě.
"Hele je už Michael obsazenej" dyt to říkám.
Nic jsem neříkala jen jsem mlčela. Nakonec se slova ujmula Sel.
"No neni ale on se zajímá jen o holky na den či dva. Nechce se vázat."řekla si jistě.
"Áha no něco jsem už o něm slyšela no. Chtěla jsem se jen ujistit. Víte přece jak vivádí Neli ta mágině." řekla René.
"Jo to jsem poznala na vlastní kůži" prohodila jsem.
A že to zrovna dvakrát nebylo moc příjemný. Tohle setkání mi nutká v hlavě.
"Jo to vím" a kdo taky ne že?
"Vyrazíme na véču?" zeptala se Sel.
"Jo jasně" řekla jsem.
"Pod s náma jestli chceš." nabídla jí Sel.
"Jo tak jo" řekla klidně.
Vyrazili jsme. Když jsme dorazili do jídelny moc lidí tam nebylo. Byla jsem i ráda konečně na mě nikdo moc nevejrá.
Sedli jsme si ke stolu. Ted ale do předu. Jak jsem si všimla většinou je tam moc lidí ale ted ne takže jsme si tam v klidu sedli. Aspon nemusím chodit až dozadu. No jo já vím jsem mimo co?
"Nevíte někdo co to bude za film?" zeptala jsem se když jsme si sedli.
"Netuším" řekla Sel.
"Jo já vím. Má to být nějaká komedie o střední. Vybrali to holky. Zas tak dlouhý to není, protože zítra už odjíždíme. No každopádně to bude jako vždy odnášení zavazadel a tak." řekla René.
Byla jsem dost zvědavá.
Nic jsem totiž o zítřejším odjezdu nevěděla.
Vím jen, že říkali, že nám všechno vysvětlí až v den odjezdu. No neni to pitomí? Jo je!
"Hele a jak se vůbec pojede. Všichni se do jedoho busu nevejdem." prohodila jsem.
"No to ne no. Pojedou čtyři busy a v každým jeden učitel. Učitelé si ale ani nijak zvlášt nevšímaj lidí v buse. Takže si můžeme dělat co chceme." řekla Sel.
Áha mno.
"Nemáme ale jistotu, že pojedeme v jednom buse" řekla René.
"To jako o tom rozhodujou oni?" zeptala jsem se.
"Jo bohužel. Je to nespravedlivý. Ale zase tě nemůžou dát se samíma klukama to je jistota. Oni to vždy rozdělí půl na půl." řekla.
"Jo chápu takže půl busu holek a půl kluků." řekla jsem.
"Jo tak nějak".
Po večei jsme se vydali na kolej. Bylo něco po sedmí tak jsme si sedli k telce a pustili ten film.
Musím uznat zase nejhorší to nebylo.
Docela fakt krutá komedie.
Ve filmu šlo o nějakou holku jak se snaží být emo. Teda jen snaží ne že by tak vypadala. A o kluka co vypadá jak hipík.
No to byla teda dvojka co?
Taky jsem si říkala.
Film skončil tím, že se dali dohromady. Jo jak jsem čekala sldaký byli až teda na konci.
Díkybohu, že na konci.
No jo ale bylo to v poho.
Vydala jsem se do koupelny a osprchovala se. Dokonce jsem si i umyla vlasy. Potom jsem si je vyfénovala a začala jsem si splítat copány.
Ani netušíte jak vtipně vypadám s copánama.
No jo ale líbí se mi jakej tvar dostanou moje vlasy. Hezky se mi zkroutí. No jo já vím sem pošahaná.
Když jsme se převlíkla do kratasů a tílka s výstřihem jak prase šla jsem na pokoj.
Ty věci co mám na sobě nosim jen na spaní. Na veřejnosti bych si to nevzala ale jsou tu jen holky ne.
Z našeho pokoje se ozýval řev.
Prokrista pána co to tam vyváděj? Vpadla jsem do pokoje.
"Ježiši co to vivádíte?" křikla jsem aby mě slyšeli.
"Á pomoc pavouk" křičeli jedna přes druhou.
Ježiši oni se snad bojej pavouka? Co?
"Dej ho prosím pryč" žadonili.
"No jo tak jo" řekla jsem a nabrala pavouka do ruky.
"Díky díky" křikli na mě.
Ježiši.
Vyšla jsem z pokoje a zamířila si to ven z koleje. Sice jsem mohla pavouka vyhodit z okna ale holky by asi neusly kdyby věděli, že pavouk je někde u okna.
Celá kolej už spala nebo aspon byla na pokojích.
Ty jo aspon mě nikdo neuvidí v tom v čem jsem oblečená.
Vyšla jsem ven a pavouka hodila do trávy. Nebyla ani zima. Když jsem se zvedala ze země všimla jsem si, že někdo stojí předemnou a dívá se na mě.
Až když jsem se zvedla poznala jsem kdo to je.
Byl to Michael. No super já mám teda štěstí.
"Co to tu provádíš?" zeptal se.
Je slepej snad to viděl ne. Ježiši to není možný.
"Dvě barbie na pokoji našli pavouka."
"Hm zajímavý" začal se smát.
"Sorry ale na vykecávání s tebou nemám čas." řekla jsem a chtěla jsem odejít.
"Víš, že v copánkách vypadáš roztomile?" řekl to jako otázku ale pochybuju, že by se mě ptal.
Ježiši jednou za čas si udělám copány a hned mě někdo kritizuje.
Jen jsem nad tím mávla rukou. Nemám náladu se s ním hádat zrovna ted.
"Páni ty mě teda asi fakt nemáš dvakrát ráda co?" zeptal se ještě.
"Jo to si uhodl" řekla jsem.



Pohled Michaela:


"Jo to si uhodl" řekla.
Vypadala fakt roztomile a k nakousnutí. Zdřejmě si ani neuvědomuje jak mě okouzlila. Kruci na co to doprdele zase myslím.
Je to pravda hned jak vidím holku tak ležím.
"Škoda mohli by z nás být kámoši jako ty se Stefem" pomyšlení na to jak se dneska objímala s tím dhampýrem mě pobuzovalo.
Proč se objímala s ním? Je mezi nimi něco víc? Proč mě tolik nesnáší? Tak tyhle otázky se mi hemží v hlavě již delší dobu.
"Promin ale z nás kámoši teda rozhodně nebudou" sykla na mě.
Je tak rozkošná, když se zlobí. To jí ale říkat nebudu, nebo mi zase jednu vrazí.
"No jo ale já slyšel, že si se za mě prala"
"Jo tak to máš špatný info. Já si chránila zadek před tvojí holkou" řekla a dala se zase na odchod.
"Neni to moje holka" stihl jsem za ní ještě zvolat.
Vážně to není moje holka. Ale Anna by mohla být.
Jéžiš musím se něčeho napít. Už tady blázním. A to neni u mě normální.


Pohled Anny:



Co si sakra myslí. A proč narážel na Stefa. Jistě, že proti němu něco má ale vypadalo to spíš, že by žárlil. Ale myslím, že se mi to jen zdá.
Vešla jsem na pokoj a holky byli už v posteli.
"Kde jsi byla tak dlouho?" zeptali se.
"Ale někdo mě venku zdržel" řekla jsem a zalehla do postele.
Nechtěla jsem jim vykládat kdo mě zdržel. To by totiž bylo fakt na dlouho. Nemám na to fakticky náladu. Vysvětlovat to můžu snad jen zítra ale ne asi jim ale jen Sel.
Usnula jsem.
No jo zítra už odjíždíme. Hory by mohli být super. Doufám, že tam bude nějaká pořádná sjezdovka. Ráda totiž lyžuju a myslím, že si dám i závody.
Taky ale doufám, že budeme mít nějakej dobrej hotel. Máme totiž jet na sjezdovku pro Dhampýry a mágy. Prej tam je ale víc mágů.



(Díky za čtení... pls komentíky díky)




(Další kapitola: Přípravy k odjezdu)