Zdravím... :D Je tu poslední den srpna a spolu s ním jsem se sem dostavila i já. Jako obvykle nemůžu uvěřit tomu, jak rychle to uteklo. Ten první měsíc byl celkem zdlouhavý, ale jakmile se to přehouplo na srpen, nestačila jsem ani mrknout a je konec. Přípravu do školy jsem nechávala až na poslední den, tedy na dnešek. /Ne že bych se nějak připravovala, ale znáte to. Musela jsem oběhat emaily a dodělat pár věcí, který jsem mimochodem stejnak nijak zvlášť nedodělala. :D/
Co z toho plyne? No, tak když řeknu, že jsem v šoku, bude to slabý slovo. Nejdřív fakt, že ve středu jedeme do Prahy do ZOO. I když oni to nazvali exkurzí s velkou fůrou keců. Celkem ironie, že jsem tam asi před dvěma měsíci byla dobrovolně. Pak bych tu měla další šok v podobě rozvrhu. Ale no ták, i já bych si ty hodiny poskládala líp. Díky vám budu muset tři dny v týdnu trčet hodinu a půl na zastávce... Díky, není nic lepší, než dojed domů v šest a další den stávat na nultou... Minulej rok jste to zvládli líp.
Jo, já vím, zase si stěžuju. Bude hůř, já vím, ale potřebuju to ze sebe dostat. Navíc mě děsí představa toho, že nebudu nic stíhat. Hlavně tady :(((((
A co jsem zjistila dál? Tak, snažila jsem se najít papír, kam jsem si napsala povinnou četbu, protože se zítra chystám vydat do knihovny. Nedávno jsem totiž od spolužáků zjistila, že má být první várka hotová do konce září. Jaké překvapení, že to nemůžu najít. Jasně, říkáte si, že bych si to mohla pamatovat, přeci jen dva měsíce není dlouhá doba, ale... Byl konec roku a mně bylo úplně jedno, k jaký knížce se napíšu... :D Takže mi nezbyde nic lepšího, než se zeptat třídního. Uh, jdu na smrt!
A teď konečně přichází na řadu informace pro vás!!! Další kapitola povídky Pod jednou střechou je rozpracovaná a jsem přibližně v polovině. :) Brzy se to zde objeví. :)
/No a jelikož jsem to zase natáhla, přidávám vám sem obrázek chlapíka, kterýho tady uvidíte později v recenzi na seriál. Stačil jeden díl a dostal mě. :D/
