Night of Love - 11.kapitola

                Night of Love

Kapitola 11.: Prohlídka hotelu "Černá růže"



No jo vážně. Právě jsme projížděli nějakou hlavní bránou. Byla obří ta brána samozdřejmě. Jeli jsme nějakým zdobeným parkem. Už z dálky jsem viděla hotel a za ním se leskla sjedzdovka. Takhle z dálky jsem nic nemohla posoudit ale vypadala, že je obří.
Najednou jsme zastavbili.
Pořádně jsem se rozhlídla a nevěřili byste, co jsem viděla!



Ten hotel byl obrovskej a ta sjezdovka za ním také. Tak ted se můj otec překonal.
Všichni čučeli asi stejně jako já.
"Páni" vypadlo ze mě.
"Supe co?" zeptal se Stef.
"No jasně"
Poté jsme začali vystupovat. Učitel nás rozdělil do dvo skupin ta první. šla do hotelu a ta druhá zůstala u busu. Mě umístili spolu s nějakou dhampýrkou a Mágami u busu.
Mezi nimi byl i Michael.
Christian, Stef a Rob a a ostatní šli do hotelu.
Mi měli za úkol nosit věci před hotel a oni nosit to k pokojům.
Michaela otevřel zadek busu a začal podávat věci. Když jsem byla na řadě já neodpustil si poznámku.
"Tak jaký zavazadlo by jsi si přála kotě"
Proč jen všichni vymejšlej moje přezdívky.
"To máš jedno kocoure jakýkoli" pár mágů co stálo za Michaelem se zašklebilo. Michael mi podal nějakou tašku a ta byla těžká jak svin.
"Děláš si ze mě prdel ne?"
"Ne promin těžší tu už nebyly" řekl a dostali tam všichni výtlem.
"Fajn" poznamenala jsem.
Vydala jsem se pár metrů k hotelu. Nebylo to daleko ale s tou zátěží mě pěkně začali bolet ruce.
"Á kruci" zaklelaa jsem když jsem o něco zakopla.
Čekala jsem tvrdý pád a pořádnou modřinu. Něco měkého mě ale chytlo.
"Ahoj dávej pozor" řekl nějaký kluk.
Musel být o něco no o dva tři roky starší než já.
Vzhlédla jsem abych se mou koukla do obličeje. Teda no nevím byl fakt neskutečnej.
Teda ne že bych po něm jela ale co ujde.
"Jé promin" omluvila jsem se.
"Za co se kruci omlouváš. Omlouvat by se mělo to pako, který ti to nafařilo." řekl v klidu.
"Jen kdyby to pako slyšelo."
"Copak to pako neslyší"
"Slyší a vidí moc dobře a dokonce i kouzlí" řekla jsem.
"Tak to si mě rád vyslechne" poznamenal.
"To je v poho"
"Ne to teda není. Jo a promin nepředstavil jsem se jsem Thomas Right."
"Anna Darkey" řekla jsem.
Popadl moje tašky, který jsem držela a ukázal mi at jdu s ním k hotelu, že mi pomůeže.
"Ty jsi dcera tohohle ředitele, kterej si to tu pronajmul?" vypadlo z něj najednou.

"Jo bohužel" řekla jsem.
Došli jsme k hotelu před ním stálo pár holek co jelo semnou busem a čuměli jak kokoti, když nás uviděli.
"Tady" sebrala jsem Thomovi tašku a hodila ji Stefovi.
"Jé ahojík pozdravuj Michaela. Však ty víš proč" řekl Stef a zmizel.
Vydala jsem se k busu a Thomas semnou.
"Kampak jdeš?" zeptala jsem se.
"Jdu ti pomoc" řekl.
"Ne to je v poho takovou radost Michaelo neudělám" řekla jsem.
"Ne ne ještě bys ses tu někde natáhla a mimochodem kdo je to ten Michael?" zeptal se.
"Takovej jeden strašně otravnej mág víš" řekla jsem.
"Hmm tak to jsem zvědavý" řekl.
Blížili jsme se zase k busu.




Pohled Michaela:



Podával jsem další věci, když jsem si všiml, že se Anna vrací. A není sama ona si vede i nějakýho kluka.
"Hele koukejte kohopak si to Anna ulovila" řekl Dewe.
"No jo taky jsem si všiml" řekl jsem.
Zase jsem se začal pobuřovat. Já prostě nesnesu když se baví s jiným klukem. Začínal jsem litovat, toho co jsem jí řekl před chvíli a ted ze mě vypadne taky nějaká kravina.
Hned jak spatřila že se na ni dívám tak se usmála.
Páni jak má krásný pohled a ten úsměv. Bez ní to nevydržím už ani chvíli. Ale kdybych jí řekl že ji asi určitě miluju vysmála by se mi.



Pohled Anny:


Došli jsme k busu.
Michael na nás pořád čuměl. Nějakým mág za ním něco prohodil.
"Tak slečno Darkey co to bude ted?" zeptal se a hodil mi nějaký růžový tašky. Hned mi došlo čí to je.
"Amanda ne prosím zas tak mimo nemůžete být" řekla jsem jako boží umučenec.
"Ale prosimtě a tvýho přítele zaměstnáme taky" řekl Michaeli.
"Sklapni"
"To je v pohodě" řekl Thomas.
Vzal si od Michaela nějakou tašku a pokračovali jsme zase v cestě.
"Kdo je to Amanda?" zeptal se.
"To je nadlouho. Ale zkrátím to. Víš můj otec podvedl mou matku a vzal si nějakou mladou kravku. No a ta má strašně nafoukanou dcerušku jménem Amanda. No je to prostě moje nevlastní sestra. Ale mi se zrovna moc rádi dvakrát nemáme." řekla jsem.
"Áha no potom mi ji musíš ukázat" řekl.
Takhle jsme nosili věci pořád dokola. Dokud to nebylo všechno odnesený.
"Promin ted musím ale pak si tě najdu a provedu tě tady. Teda jestli chceš?" zeptal se.
"No jasně" řekla jsem.
Nemůžu si to nechat ujít. Rozloučil se semnou a odešel.
Potom jsme se všichni dostavili na pokoj. Se smíchem jsem zjitila, že mám pokoj vedle Michaela. Ten nad tím mávl jen rukou.
Tak to budou teda ale hustý hory.
Před pokojem jsem se zastavila a pomalu začala pobíret svoje věci.
"Kdo byl ten dhampýr co za tebou lezl?" zeptal se najednou Michael.
Ani jsem netušila, že je zamnou.
"Ale jeden dobrej kámoš, kterej mi pomohl, když jsem málem hodila hubu s těžkym nákladem jak svin" řekla jsem.
Hned mu došlo, že za to může on. Páni viděla jsem jak se tvářil. Asi si právě připadal provinile. BLBOST to neni možný on si přece nikdy provinile nepřipadá.
"Ještě něco?" zeptala jsem se ho.
Nebyl totiž vůbec schopen slova. Ježiši co mu zase je já už nevím.
"Ne nic" řekl prostě a odešel na pokoj.
Fajn no.
Vzala jsem si věci a vstoupila taky do pokoje.
Páni byl to překrásný pokoj. Jen jedna mi neseděla u mího pokoje byla ještě nějaká taška. To znamená, že pokoj mám s někým spojený.
Jen jak jsem vešla ucítila jsem levandulovou vůni. Páni vážně to překrásně vonělo. Byla tam jedna velká pohovka, televize, menší pohovky a dvě velké postele. Páni to je ale luxus.
Všimla jsem si velké skříně.
Otevřela jsem jí a zjistila, že je rozdělena na dvě části. Super tak ta první je moje. Začala jsem si do ní skládat oblečení a boty jsem si dala do šuflíku pod skříní.
Pro jistotu jsem si vzala více párů bot.
Nikdy nic nepodcenuju.
Když jsem si vybalila oblečení přešla jsem ke kosmetice. Problém je, že nevím kam jí dát. Už když jsem vcházela do pokoje tak jsem si všimla dveří, které stáli v chodbě.
Pokoj je tedy rozdělen na tři části.
Je tu tedy chodba pokoj a ještě jedna místnost.
Vešla jsem na chodbu a otevřela ty dveře.
Tak a ted mi tu už nic nechybí vážně.
Ta místnost byla totiž koupelna a pěkně velká. Byla tam obří vana, dvě umyvadla, sprcha a jako navíc tam byl i fén a žehlička na vlasy. Kdybych to věděla nebrala bych si jinný věci. Skákla jsem pro kosmetiku a hodila si jí do koupelny. Už se těším až si dám koupel. Páni.
Najednou jsem uslyšela bouchnout dveře.
To znamená, že moje spolubydlící je tu.
Vyšla jsem z koupelny a čučela na tu osobu jak ekzot. Taky byste čuměli to mi věřte.
"Co tu děláš" zeptala se mě ta dívka. Pokud mě ještě pamět nemýlí je to ta Neli co mě napadla. Myslela si totiž, že chci Michaela.
"Já jsem tu ubytovaná ale co tu děláš ty?" zeptala jsem se.
Sice mi ale bylo naprosto jasný co tu chce.
"Já tu bydlím taky" řekla.
"Neboj budu se ti klidit z cesty" řekla jsem radči. Nemíním se s ní prát. To gesto co ale udělala jsem nečekala.
"To nemusíš stejně jsem se ti chtěla omluvit" řekla
"Co?" vypadlo ze mě.
"Jo přehnala jsem to a navíc není to super pokoj?"
"Jo to je" řekla jsem stále ohromeně.
"Tak vidíš užijem si to tu. Budem ponocovat a zbalíme pár kluků. Nesmím zapomenout, musíme naprudit pár lidí a učitele" dodala.
"Páni už se na to těším" řekla jsem.
"Jo já taky. Ted pod na pokoj konečně a proved mě tu" řekla.
"Jasně"
Pomohla jsem jí vybalit a stále jsem nemohla uvěřit, tomu že se semnou baví a dokonce i plánuje program semnou.
Pak mě něco napadlo.
"Hele už asi víš, že jsem tu někoho potkala co?"
Podívala se na mě a usmála se.
"No jo nějaký keci tu letěli proč?"
"No asi teda určitě bys do něho měla jít. Je dost rozkošnej a milej" řekla jsem.
"Vážně? Já myslela, že ale po něm jedeš ty ne?" zeptala se udiveně.
"Ne to ne. Ale dnes mě tu měl provádět. Tak jsem si řikala.." trochu jsem to protáhla.
"No co?" byla dost zvědavá.
Nedivím se jí.
"No, že bys mohla jít místo mě. Myslím, že by byl i rád. Jo a jmenuje se Thomas Right" řekla jsem.
"To myslíš vážně?"
"No jasně" řekla jsem.
"Ale já nemám no mám ale něco moc slušnýho na sebe. Myslela jsem, že tu bude nuda tak jsem nic moc nebrala" řekla.
"Jakou máš velikost?" zeptala jsem se.
"M a boty 39 proč?" zeptala se.
"No podívej a něco si vyber" řekla jsem a otevřela svojí část skříně.
"Ježiši to jsi sem přivezla celej šatník?" zeptala se obdivuhodně a mrkla se na věci co tam mám.
"Ne ani ne jen jednu čtvrtinu" řekla jsem a ona se zasmála.
"Páni ty jsou hezký můžu" řekla
"Jasně" vytáhla si modré šaty ke stehnům.
"Jo ty ti budou slušet a počkej" řekla jsem a hrabala jsem se v botech. Až jsem narazila na to co jsem hledala.
"Na tohle si vem k tomu" podávala jsem jí kozačky na podpadku.
"Jéjky ty jsou ale úžasný. Budu ti na ně dávat pozor." řekla.
"To máš jedno klidně si to nech" řekla jsem.
Tyhle šaty jsem měla jednou jen na jednom večírku, takže at si je nechá.
"A i ty boty" řekla jsem.
"To přece nemůžu ne?" řekla.
"Ale jo a ted pod pomůžu ti vybrat kosmetiku" řekla jsem.
Hned jak jsem to dořekla chytla mě za ruku a vlekla do koupelny.
"Páni ta je ale obrovská" řekla.
"Jo a máme tu i extra věci jako fén, kulmu a žehličku na vlasy" řekla jsem.
"Super to se mi ted hodí"
"To jo"
"Tak poradíš mi?" zeptala se mě.
"Ježiši já nevím já jen posoudím abych něco nepodělala" řekla jsem.
"To teda ne. To bude tvůj výtvor. A neboj všem to řeknu" řekla.
"Jé to nemusíš o publicitu nestojím" řekla jsem se smíchem.
"Ale ne" řekla.
Nakonec jsem jí pomohla natočit vlasy do krásných vln. A potom jsem jí pomohla namalovat.
"Páni mě to ale sekne" řekla a já se zašklebila.
"No to teda"
"A co tu budeš dělat ty?" zeptala se mě když jsem jí vybírala svetřík s černou barvou.
"Já nevím asi se tu projdu po hotelu. Ty si to ale užij" řekla jsem.
"Jé díky. Jsem ti vděčná." řekla.
"To nebut ber to taky jako omluvu za to, že jsem tě ztrapnila" řekla jsem.
Bylo mi to vážně líto. Až ted jem poznala jaká opravdu je. Je to tip holky jako je třeba Sel. A protože je Sel v jiný skupině tak se budu muset víc na horách bavit s Neli.
Sice je škoda, že čas neztrávím i se Sel ale nic s tím neudělám.
"To je nic prosimtě. Hele kde se s ním mám setkat?" zeptala se.
"Za patnáct minut v hlavní hale. A nevíš prosimtě jestli neni nějakej jinej program s účama?" zeptala jsem se.
"No hlavní informace nám řeknou při večeři. Řikali, že dnes už to nemá cenu jít lyžovat. Takže všechno se dozvíme u večeře. No a ted máme volný program"
"Jé díky"
Byla jsem jí vděčná.
"Neni zač to já děkuju" řekla. Jen jsem se usmála.
"Měla by si jít aby si nepřišla pozdě" řekla jsem.
"Jo jo tak se měj pak ti všechno řeknu" řekla a přímo odtančila z pokoje.
Byla jsem ráda, že jsem udělala někou radost. Neli si dnes užije spoustu zábavy při prohlídce hotelu "Černá růže" a to jsem jí přála.
Otázkou ale je co budu dělat já?

(Díky za čtení a pls komentíky díky)


(Další kapitola: Volný čas)