S tím, že je svět krutý a lidi čím dál tím víc myslí jen na sebe a na to, jak si přilepšit, jsem se už asi smířila. Nuž co, člověk musí myslet hlavně na sebe, aby dokázal přežít tam venku. Ale i tak mě asi překvapuje arogance, odpor, ignor, bezcitnost, domýšlivost a s prominutím i pitomost několika lidí, co chodí po tomto světě. - to prominutí beru zpátky, nebudu se omlouvat za něco, co je pravda.
Jo naivita mě opustila už před několika lety. Dřív jsem byla ten typ, co si všechno bral osobně, bál se lidí, drtil se a snažil se na sebe neupozorňovat... ta doba je už ale hodně mimo přítomnost. No promiňte, ale nenechám si sr*t na hlavu a dělat pro ostatní první poslední, když se mi to nikdo neráčí vrátit a akorát mě pomlouvají.
Ne nesnažím si tu stěžovat, jak se mnou dřív lidé zacházeli, protože to není třeba. Jen jsem chtěla říct, že ať už tenhle článek čte někdo z těch co jsou, jako jsem bývala já, nebo jen obyčejný člověk, co si nechce přidělávat problémy a radši všechno strpí nebojte se!
Vím, jak je těžké vylést z ulity a postavit se lidem, jako jsou ONI. Ale tak co... můj život je můj život, ať už o mě říká, kdo chce co chce. Prostě no a co?! Já jsem já a jsem spokojená. Nelíbí se Vám to? Tak to máte blbý, jelikož mě Váš názor absolutně nezajímá.
"Your dignity can be mocked, abused, compromised, toyed with, lowered and even badmouthed, but it can never be taken from you. You have the power today to reset your boundaries, restore your image, start fresh with renewed values and rebuild what has happened to you in the past.”
― Shannon L. Alder
Vaše misqwa -_-