Ahojte !!! Jo je to už neskutečně dlouho. Neustále jsem si říkala, že se sem prostě musím stavit a něco napsat. Jenže to není tak jednoduché. Není to inspirací nebo tak, spíš o času, ale to jsou jen výmluvy já vím. Ten půl rok, co jsem tu nebyla mi přijde jako věčnost. Letí to opravdu dost. Ještě jsem se pomalu ani nenadechla a budu mít za sebou druhý semestr vysoký. Co se vlastně změnilo a událo za tu dobu? Dobře, je toho fakt dost, ale shrnu to do takové menší krychle.
- Pořád jsem blázen do korejských seriálů
- Zjistila jsem, že společný bydlení se 4 lidmi není tak skvělé jako to bylo v mojí povídce: Pod jednou střechou. :D
- Nikdy jsem se neučila tak moc jako teď -> fakt nechápu, jak ten čas tak letí. Člověk ani nemrkne a víkend je v háji.
- Už jsem říkala, že se pořád jen učím -> jo o řádek výš já vím :D ale lidská anatomie a latinský názvy všech malých blbostí jsou fakt záhul :D
- Hrozně ráda bych psala, mám i rozmyšlený děj k povídce, ale mimo školu mám ještě brigádu - nemožné to vše správně skloubit
Bez nich by to fakt nebyla taková sranda. Jsem ráda, když si v klidu sednu na 20 minut na balkón a podívám se na nějaký videa. Jo, to je tak, když musíte každý den přemýšlet, co si udělat k večeři, řešit problémy spolubydlících a ještě jim dělat rodiče. Sakra, myslela jsem si, že to bude aspoň nějaká sranda. Dobře, uznávám, že občas se bavím. :D Naposledy, když nás naše sousedka v bytě pod námi minulý týden pomlouvala na záchodě. Jo, v paneláku je opravdu všechno slyšet. -_- To peklo, co si prožila v následujících dnech není třeba ani popisovat. :D No co, nemá si vymýšlet ne?!
Ale jinak jsem naprostý svatoušek. -_- :D -> nechci vidět, na co si bude stěžovat tenhle týden :D
Co se školy týče, baví mě. Problém je, že bych toho chtěla stihnout tolik a nejde to. Vzhledem k tomu, že můj obor byl spíš výstřel naslepo, jsem si ho oblíbila. Jasně slýchávám, že jsem divná, protože každý týden trávím na pitevně. Ale není to jen tohle, jenže to lidem nevysvětlíte... :/
Tak jo a co plánuju dál? Nevím, nic neslibuju. Sliby jsou chyby a já to moc dobře vím. Nechci dávat žádnou naději. Jsem ráda, že jsem se vůbec odhodlala napsat. Není to z donucení, ale prostě proto, že se mi chce. A o tom to má být ne? Mám to tu ráda už jen z toho důvodu, že si tu můžu dělat, co chci.
Mám hodně věcí, o čem bych chtěla psát a určitě se k tomu někdy dostanu, to, kdy je ale otázka času. :D rozhodně mám v záloze tunu recenzí, tu jednu povídku a pokud bych sepsala vše, co se děje na bytě, tak bych mohla vydat dílo rozsahu eposu. :D Možná to zkusím, pokud neuspěju ve svém oboru -> určitě by se to prodávalo. :D
Každopádně teď už se loučím. Ukážu se tu, nebojte. A děkuju sebemenší duši, která sem zabloudí. Samotnou mě překvapilo, že už můj prohlížeč ani nezná heslo, které patří mému blogu. Co dodat, snažím se a budu se snažit to napravit. :)
Pro zatím se mějte krásně a užívejte sluníčka... :)
Vaše misqwa -_- :D