Vampire-krev | Night of Love - 14. Kapitola

                  Night of Love

Kapitola 14.: Válka začíná


Když jsem se dobelhala až nahoru už tam byl.
"Kolik toho proboha táhneš?" zeptal se.
"Sorry ale já s tebou nehodlám komunikovat" řekla jsem a začala jsem si vybalovat.
Jen se na mě podíval. Nic ale neříkal. Sledoval mě jak jsem si vybalovala.


Pohled Michaela:


Sledoval jsem jí jak líta po pokoji a vybaluje si. Páni to byl ale chaos. Nikdy jsem si nemyslel, že zrovna ona bude na uklízení.
"Co tak vejráš?" vychrlila na mě.
"Tak promin mno. Ale řikal jsem si, že jestli tě to baví, tak se můžeš pustit i do mých věcí" poznamenal jsem.
"To by se ti líbilo co?"
"To si piš" řekl jsem.
Čučel jsem na ní jak hází prázdné tašky do skříně a hledá nějaké oblečení a boty. Vzhledem k tomu, že mi dnes zničila vodou triko, by to chtělo odplatu. Má se na co těšit to ona vyhlásila válku.
Najednou vyrazila do koupelny. Měl jsem štěstí já už jsem se umyl. Vzhledemk tomu, že ji musím všude táhnout senou, tak jsem se na to připravoval jak fyzicky tak i psychycky.



Pohled Anny:



Zalezla jsem do koupelny s věcma.
Konečně na mě nemohl vejrat. Kruci na co tak čuměl?
Skočila jsem do sprchy. Samozdřejmě prvně jsem zamkla. Přece nebudu riskovat, že mi sem vleze když budu ve sprše.
Když jsem si myla vlasy a sprchovala se, tak jsem přemýšlela jak asi začnu válku.
Musí to být něco dost zákeřnýho aby mu z toho spadla čelist.
Začnu s tím už dnes.
V hlavě se mi pomalu rodil plán. Vzhledem k tomu, že celou dobu budu muset líst za ním, tak můj plán uskutečním v noci. Tak mám aspon jistotu.
Vylezla jsem ze sprchy a začala jsem si fénovat vlasy. Než jsem vlezla do koupelny, tak jsem si připravila věci. Když jsem měla vlasy suché začala jsem se oblíkat.
Hodila jsem na sebe džínovou minisukni a pod ní černé legíny. Poté jsem si oblíkla černé tílko bez ramínek. Tenhle outfit byl přesně to co jsem si chtěla vzít. Krk a ruce jsem si obepnula ještě bižuterií.
Kulmou jsem si zvlnila vlasy a přelákla jsem si je.
Chtěla jsem aby mi drželi na jednom místě. Obula jsem se do černých bot na podpadku. Všechno jsem to ještě zvíraznila tím, že jsem se ještě namalovala.
Největší práci jsem si asi dala s řasami. Úpa mega jsem si je zvedla.
Když jsem byla hotová začala jsem pomalu v koupelně poklízet, aby pak Michael nenadával, že mu tu dělám bordel.


Pohled Michaela:



Ležel jsem na posteli a čekal až vyleze abysme mohli konečně jít.
Holky se do koupelny zavíraj fakt na dost dlouhou dobu.
Najednou se otevřeli dveře z koupelny a ona vyšla ven. Zůstal jsem na ní čumět s otevřenou pusou. Naštěstí jsem se rychle spamatoval. Nechtěl jsem dát na jevo jak jí to sekne.
"Můžem konečně jít?" vypadlo z ní, když si hodila věci do skříně.
Ještě chvíli jsem na ní koukal. Měla na sobě fakt minisukni a triko bez ramínek. Musím se ovládat! Křičel jsem v duchu na sebe. Jenže to bylo fakt těžký ona byla tak sexy a úžasná.
"Co? Jo" vypadlo ze mě.
"Tak dělej čekat nebudu" odsekla.
"To já tu čekal" prohodil jsem a nedal nic na sobě znát.
"Css" zasyčela.
Vyšli jsme z pokoje a vydali se do jídelny. Věděl jsem, že všichni už ví, že jsme spolu na pokoji. Tohle byl momentálně mega drb.
Když jsme vešli stalo se přesně to co jsem čekal. Všichni na nás vejrali. Teda mě pozornost až tak zase nevádí za to ale Anna vypadala napruzeně.
"Kurva musí tak debilně čumět" řekla si spíš pro sebe.
Nad tou poznámkou jsem se jen zašklebil.
Všiml jsem si jak na ní mávají ty dhampýři. Jen se usmála a hnala se k odchodu.
"Ne ne kampak?" zeptal jsem se.
"Co nejdál od tebe"
Auu.
"To teda ne jsou tu úči. Nechceš se mnou přece trávit spoustu času ne?" zeptal jsem se ironicky.
Já bych teda chtěl.
"Ne to ne ale nikdo si mě nevšimne"
Najednou zmizela. Už jsem si myslel, že jí to vyjde ale do cesty jí stoupla Amandina matka.
Ach jo ta holka je ale blázen. Pomalu jsem se k ní vydal.
"Co to? Kde je pan Bower?" zeptala se úča.
"Mnoo" vykoktávala se Anna.
"Hledáte mě?" zeptal jsem se.
"Ach no ted už ne" řekla naštvaně ta úča a odešla. Nejspíš si myslela jak bude moct sprdnout Annu a já jí to překazil.
Chytl jsem Annu za ruku a táhl jí ke stolu, kde na mě čekali kluci.
"Co to kruci děláš?" vychrlila.
"Jdu si sednout ke stolu" řekl jsem poměrně v klidu.
Viděl jsem, jak jí štve představa, že musí sedět s mágama ale co to já o tom rozhoduju.
"To teda ne!" zdůraznila a snažila se mě odstrčit.
To neměla dělat. Přitáhl jsem si jí blíž.
"Pokračuj a budeš ještě blíž" řekl jsem s úšklebkem. Nakonec to skousla a neprotestovala.
Když jsme došli ke stolu kluci nevěřili koho si to vedu.
"Á copak se stalo kočička přišla za náma?" vychrlil na nás Dewe.
"Žádná kočička. A laskavě na mě tak blbě nečum. Jo a to slintání si odpust" uzemnila Dewe Anna.
"Jé hned z ostra" poznamenal Bill.
Hodila po něm jen vražednej pohled a sedla si ke stolu.
Já s klukama jsme kecali a ona jen seděla. Za celou dobu večeře si vzala jen nějaký pečivo. Ještě at mi začne vykládat, že se nenají dokavat jí nepustím pryč.
To se ale nestane.
Chvíle s ní si pekelně užívám.
Když jsme dojedli, tak jsme měli ještě hromadu času.
"Co podniknem?" zeptal se Bill.
"No pudem někam pařit ne?" zajásal Dewe.
"Jo to by šlo" řekl jsem.
Najednou si Anna odkašlala.
"Co je?" zeptal se jí Dewe.
"Já nikam nejdu" řekla uštěpačně.
"Ale deš" řekl jsem.
Hodila po mě oči a vstala. Podívala se na mě vražedně a sykla.
"Jdu ale na pokoj ty debile" to přehnala.
"To teda ne" řekl jsem.
"Přesně nekaž nám zábavu kotě" řekl jí Bill.
"Nijak mě nepřinutíte abych šla" řekla a chystala se k odchodu.
Lidi se na nás stále dívali a sledovali naší přestřelku. Byla ale menší než odpoledne.
"No tak to nepudeš" řekl jsem.
Všichni a i ona na mě vykulila oči.
"Co?" zeptal se Bill.
Nejspíš si myslel, že nejsem při smyslech. Nikdy se mi totiž nestalo, že bych vynechal nějakou pařbu. Jenže mě se zablesklo v očích a oni pochopili, že já to jen tak nenechám.
"Jseš si jistá, že nechceš jít?" zeptal jsem se jí.
"Jo to teda jsem" odsekla.
Vstal jsem a kluci taky. Přiblížil jsem se k ní a ona vypadala zmateně.
Najednou jsem jí popadl do náručí. Máchala sebou. Jenže mě se nijak nevysmykne holka.
"Co to tu zkoušíš" začala křičet.
Pokud na nás ted lidi nečuměli, tak ted přímo vejrali.
"No nechtěla si jít tak tě tam donesu"
"Kruci pust mě" křikla. To kluci ale propadli v šílenej smích a začali něco kecat.
"Teda hochu ty jsi ale borec"
"Hej Darkeyová užívej si to"
"Proč jako?" křikla na Billa a snažila se vyprostit z mého náručí ale marně.
"No Mikky nikoho moc nenosí. Nějak se ti poštěstilo" řekl Bill.
"Css... Pust mě na zem dělej. Jestli ne něco ti udělám" řekla nasupěně.
"To teda ne já se tě ptal jestli chceš jít. Ty si řekla, že ne tak tady to máš" řekl jsem s úšklebkem.
Naprosto jsem si užíval, že ji mám v náručí. Nebyla vůbec těžka spíš naopak. Byla lehká. Páni a jak byl super ji nýst. Měla na sobě jen tu minisuknia drobné černé legíny. To se mi jen tak často nestane, že bychjí nesl, tak si to ted dost užiju.
Přímo zuřila. Věděl jsem, že si to brzo schytám.
"Tak kam jdeme?" zeptal jsem se kluků.
"Na pokoj číslo 45" oznámil mi Bill.
"Je to ale daleko, tak když tě omrzí jí nýst můžeš to klidně přenechat mě" dodal Dewe.
"To teda ne. On mě ted okamžitě pustí" křikla na mě Anna.
"Zlato klid" uklidnoval jí Bill.
To už jsem ale vyrazil. U dveří stáli ti dhampýři a mezi nimi byl i Christian.
Schválně jsem šel kolem nich pomalu.
"Ahoj Anno. Nechceš nějak pomoc?" zeptal se ten vysoký. Myslím, že to je Stefan nevím.
"Ne on mě hned pustí" řekla a zažala mě mlátit.
"To teda ne zlato de se na pokoj 45 neslyšela si" řekl jsem.
"Slyšela až moc dobře" odsekla ale stále mě mlátila.
"Hej pokecáme až mě ten kokot pustí" křikla jseště na ně.
"Jasně už se těšíme" řekl ten druhý asi Robert.
Vycházel jsem poschodí. Celou cestu protstovala ale já byl v sedmím nebi. Nakonec jsme se zastavili před dveřma 45. Pustit jsem jí ale nechtěl.
"Pust jí kámo ne?" řekl Dewe.
"To teda ne ještě zdrhne" dodal Bill.
Nakonec jsem jí vnesl dovnitř do pokoje. A párty mohla začít.



(Díky za čtení pls komentíky díky)




( Další kapitola: Boj začíná)