Night of Love - 28. Kapitola

Night of Love

Kapitola 28.: Lyžování? Já se nudím!

"A co tu budeš jako dělat? Čumět na to jak spím? Bože di si někam užít a nechmě tu v klidu!" sykla jsem.
"To nepůjde" řekl a přimáčkl se ke mně.
Chvíli jsem ještě protestovala ale on mě ignoroval. Fajn jak chce!!! Leželi jsme a mlčeli. Ani nevím po jak dlouhý době a jak? Ale usnula jsem.

Pohled Michaela:

Když jsem se probudil, tak už bylo pět hodin. Pomalu abych jí nevzbudil, jsem zalezl do koupelny. Fakt to je ironie. Snažím se být potichu, abych nevzbudil svýho úhlavního nepřítele.
Bože ta holka semnou dělá divy. Štěstí, že si to neuvědomuje. Nevím, co bych dělal, kdyby to využila. No bránit bych se nedokázal.

Pohled Anny:

Probudila jsem se chvíli po pátý hodině. Slyšela jsem tíct vodu. Takže mi došlo, že Michael je v koupelně.
Aspoň mám chvíli klid.
Zkusila jsem si na tu nohu stoupnout. Jenže to nebylo zas tak dobrý, jak jsem si myslela. Sice to bylo lepší ale ne zas tolik, abych mohla normálně chodit, a natož lyžovat.
Sakra. Jsem dhampýr, a normálně mě zkolí schody. Bože pitomá gravitace.

S velkým přemáháním, jsem se dostala ke skříni. No dobře teď jsem už tolik na výběr neměla, ale přece se jen něco na sebe našlo. Hodila jsem na sebe džíny, top s páskem a baleríny.

Naštěstí mi boty nijak nevadili. Teď jen vyřešit problém, jak se dostat do jídelny, tak abych se cestou nerozsypala. Řešení se mi ale dostalo brzy, do pokoje se totiž nahrnuli, znovu (A já vážně netuším jak se do tak malýho prostoru mohli naskládat) lidi co tu byli ráno.

"Tak jak je? Co noha? Netýral tě tu? A nemáš hlad? Bože mi tě tam vezmem!" spustil na mě vlnu otázek Chris.

"Nemějte péči." řekla jsem jakoby nic.

"To teda ne mi tě na véču vezmem." řekla Sel a mrkla na Neli.

Hm jak jsem si všimla, tak jim ani nevadí, že jedna je dhampýr a druhá mágině. Že by se naše vztahy zlepšili?

"Tak díky ale počítejte s tím, že tam po svým asi nedojdu" řekla jsem jsem s úsměvem.

"Není problém" řekl Stef a popadl mě do náručí.

"Tak tohle není nutný" zakroutila jsem sebou a snažila se vymanit.

"Ještě tě plánujem nakrmit" oznámil mi Rob s úšklebkem.

"Mám vymknutej kotník nejsem lemp. A navíc, zítra by to už mělo bejt v pohodě." řekla jsem a nadzvihla obočí.

"Hm myslím že je nepřemluvíš" houkla na mě odněkud Kiky. Ta tu je taky?

Najednou ale z koupelny jen v ručníku vylezl Michael. Zdřejmě si nás no jich všech, všiml až teď. Zatvářil se znuděně a hned spustil.

"Bože nedá se tu hejbat. Co se takhle zdekovat a vypadnout na chodbu? Pokud to nejde, tak s radostí pomůžu" řekla a měřil si Stefa a mě. Mírně se u toho mračil.

Pohled Michaela:

Docela mě mrzelo, že ji drží a ona se nechá. Tak strašně rád bych byl na jeho místě. Dívala se na mě svýma čokoládovýma ošima a já se v nich přímo topil.

Už zase melu kraviny. Jenže mi tak trochu dochází, že na tom přece jen něco bude. Jenže láska k ní nepřicházela v úvahu. Pochybuju, že by ona semnou něco někdy chtěla mít.

Když se bez poznámek uráčili vypadnout, tak jsem sebou švihl na postel a nehodlal z tohohle pokoje vylízt. Vážně, netuším jestli bych měl sílu se na ní dívat.

Pohled Anny:

U večeře se ani neukázal. Docela mě to i mrzelo. Bože, jak to tak vypadá, tak bez něj už nevydržím ani chvíli. To co se semnou děje mě dost děsí.

"Škoda, že nemůžeš lyžovat, dnes večer bych ti to stoprocentně nandal." nadhodil Rob, když jsme jen tak seděli v jídelně s čajem.

"Hm jaká škoda." řekla jsem na oko smutně.

"Neboj já tě porazím v čemkoli" řekl již s úsměvem.

"To se ještě uvidí" řekla jsem a kluci se začali chichotat.

"Ann?" zeptala se mě Neli, když se ostatní věnovali Stefanovi a jeho vtipům.

"Hm?" zamručela jsem.

"Zítra je to maškarní, takže ti ty šaty donesu zítra ráno souhlasíš?" zeptala se mě.

"Jasně a mimochodem za copak jdeš ty?" zeptala jsem se na oplátku já.

"No andílek. Víš přece, že já to mám zcela v povaze." řekla jako by to mělo být hnedka co se na ni podívám jasný. No popravdě to nebylo ale přece jen, bych řekla, že jí to bude slušet. Jsem zvědavá, co si pro mě připravila.

"Jasně chápu" řekla jsem s úsměvem.

Ještě chvíli jsme tam seděli. Pak mě ti džentlmeni donesli před pokoj. Rozloučili se a padali pryč.

Přes večer se mi už noha zlepšila. Bylo přímo neuvěřitelný, jak se mi ten kotník nakonec rychle léčil. Bohužel si už ale nezalyžuju. No jo život je sviň.

Zalezla jsem do pokoje. Michael zrovna něco hledal ve skříni. Jak jsem pochopila, tak připravuje na to lyžování.

"Hm už si tady" poznamel prostě.

To je jako všechno? Žádná urážka? Nic?!!! To mě teda šíleně zklamal.

"Hm" zmohla jsem se jen na tomhle.

Pohled Michaela:

Zdálo se mi, že byla nad něčím zaujatá. Vydala se směrem k posteli. Jenže nedávala pozor na cestu a zakopla o stolek.

Jen tak tak jsem jí stačil chytit.

"Díky" řekla po chvíli ale já jí nehodlal pustit. Nemůžu to už vydržet. Pomyslel jsem si a jemně jí přišoupl ke zdi. Koukala na mě překvapeně ale nijak se nebránila.

Byl jsem zcela rozhodnutý, že teď už mi to nikdo nepřekazí.

Pomalu jsem se k ní nahnul. Vychutnával jsem si její blízkost a vůni. Přibližoval jsem se stále blíž k jejím rtům. Nakonec jsem je prostě přiložil k jejím a začal jsem jí líbat. Čekal jsem, že příde facka a spousta nadávek, ale tohle ne.

Zapojila se do toho polibku taky. Po chvíli ho dokonce vedla. Bože tohle bylo to nejlepší, co jsem kdy  zažil. Užíval jsem si to a ona zjevně taky.

Dobrých pět minut jsme se jen tak líbali. Bože ta náhlá změna mě přímo zasáhla.

Jen slabě jsem si uvědomoval, že musím dýchat. Najednou jsem si ale vzpoměl, že mám spoždění. Strašně rád bych tu zůstal ale kluci by se po mě sháněli.

Jemně jsem se odtáhl. V tu chvíli jsme oba zalapali po vzduchu.

"Páni.." šeptla tiše.

"Jo páni." opáčil jsem.

"Musím jít. Mám spoždění" řekl jsem a zahleděl se jí do očí.

Pohled Ann:

Jen jsem přikývla. Jemně se usmál. Popadl bundu a vyšel z pokoje.

Jen co se za ním zavřeli dveře, jsem se sesunula k zemi. Až teď jsem si uvědomila, to co jsme před chvílí dělali. Jenže mě se to neskutečně líbilo. Umírala jsem při tom polibku blahem. Zdá se že on ale taky.

Bože. Už teď mi schází. Jéžiš. Já ho miluju?!!

(Díky za čtení a pls komentíky díky!!)

(Další kapitola 29. - Jak to je! a jak to bude!)