Komentáře k článku: Těžko říct...
vampire-krev: To je pravda, velice jednoduše řečeno... ale složitě se to provádí. :)
may ♥: Zajisté každý z nás má své vnitřní démony a stejně tak se každý s nimi vypořádává jinak. "Svěřit se? A komu? Bude to mít smysl? A neobrátí se to nakonec proti mě a nebude to ještě horší?" - At už uděláme cokoli, nemůžeme si být ničím na 100% jistí. Váhání a pochybování je při rozhodování přirozené. Přemýšlení jde stranou a nastupuje instinkt.
Já jsem například ten typ člověka, který příliš neriskuje, nesvěřuje se, mění se hodně pomalu, vyhýbá se konfliktům, jelikož nerada řeší věci, které jdou proti srsti...
Prý lze z autorova díla poznat, jaký skutečně je a co uvnitř skrývá - odráží se to v jeho tvorbě. (Když čtu některé ze svých příběhů, narážím tam občas na opakující se vzorce, které o mě ledacos vypovídají.) - Neumím moc psát osobní myšlenky jako ty ;) A je fajn, že ti pomáhá, když se takto vypíšeš. Můj styl není tak přímý, proto svoje myšlenky, at už vědomě či ne, dávám do vlastní tvorby. :)
A k tvému závěru: Souhlasím, že neexistuje správná odpověď, potažmo univerzální manuál, jak se správně zachovat. Ve výsledku proto neexistuje ani špatná odpověď, ani špatné jednání - V daný okamžik se chováme zkrátka tak, jak to cítíme...
Uff.., konec mého malého filozofování. A přeji ti, ať žiješ způsobem, jak to zrovna cítíš a chceš... ;)
vampire-krev: Ano, instinkt. To je to správné slovo. Moc se mi líbí v jakém spojení jsi ho použila. Je zajímavé, jak ses popsala. Musím uznat, že před pár měsíci jsem na tom byla stejně. Nevím, kde nastal zlom, ale asi to bylo tím, že jsem potřebovala nutně změnu, a když na mě tlačilo okolí, nevydržela jsem to a vybuchla.
Zajímavé, jak detailně rozebíráš svou tvorbu. Četla jsem od tebe povídku Za trest... jelikož tě neznám, nedokážu si to přesně pospojovat, ale tvůj styl psaní mě zaujal. Bylo to něco takového, jako když se začtu nebo zaposlouchám do něčeho, co mě vtáhne do sebe. Neustálé pokračuji dál... :)
Dalo mi zabrat, než jsem dokázala dostat ze sebe tohle. Teď už mi to problém nedělá a hlavně tady si připadám jako ve svém vlastním útočišti. Jsem tam, kde jsem si jista sama sebou.
Děkuju za názor, jsem ráda, že to vůbec někdo přečetl a hlavně sdělil mi svůj pohled na věc. Také ti přeju hodně zdaru, doufám, že najdeš takovou cestu, aby ti vyhovovala. :)